Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Milada čtyři roky po odchodu squaterů dál chátrá, převod vily se vleče

  9:13aktualizováno  9:13
Přesně před čtyřmi lety přestal po zásahu bezpečnostní agentury existovat nejdéle fungující český squat Milada. Od té doby je budova v pražské Libni prázdná. Univerzita Karlova, která zde plánuje zřídit malý kampus, stále nedostala souhlas k bezúplatnému převodu. Prvorepubliková vila tak dál chátrá.

Bývalý squat Milada zůstává už čtyři roky opuštěný (26. června 2013) | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Univerzita hodlá ve vile, nedaleké menší budově Milušce, kterou squateři také dříve obývali, a na přilehlých pozemcích zřídit kampus pro své studenty. Na podzim 2010 tehdejší vlastník, státní Ústav pro informace ve vzdělávání, s univerzitou podepsal darovací smlouvu. Ministerstvo financí však žádost o schválení smlouvy v závěru roku 2010 zamítlo.

"Důvodem bylo naprosté nedoložení veřejného zájmu na bezúplatnosti tohoto převodu. V přiložených podkladech nebyl uveden žádný konkrétní budoucí způsob využití těchto domů. Bylo pouze obecně konstatováno, že 'budou zhodnoceny a využity pro pracoviště UK'. V textu smlouvy pak bylo uvedeno, že budovy budou využívány pro účely vzdělávací a vědecko-výzkumné," vysvětluje mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. 

Resort proto žádal detailnější informace o budoucím využití objektů, financování jejich rekonstrukce i jejich dalším provozu, aby bylo možné považovat bezúplatný převod tohoto státního majetku na univerzitu za veřejný zájem.

Vila Milada v pražské Libni

Poté, co univerzita loni v červnu s žádostí znovu neuspěla, začala na doplnění smlouvy spolupracovat s ministerstvem školství, které se na začátku loňského roku stalo po zániku zmíněného ústavu vlastníkem obou někdejších squatů i pozemků. "V listopadu 2012 jsme nově formulovali veřejný zájem na převodu všech dotčených nemovitostí a adresovali ho ministerstvu školství," řekl letos v lednu iDNES.cz mluvčí univerzity Václav Hájek.

Ministerstvo školství už loni v lednu ujišťovalo, že o převod objektů a pozemků bude usilovat. Od té doby uplynul rok a půl, žádný znatelný pokrok však nenastal. "Univerzita Karlova má i nadále zájem o objekty vil Milada a Miluška a převod je nadále v řešení," říká nyní Patrik Kubas z tiskového odboru ministerstva.

V současnosti se podle něj řeší, jak rozdělit pozemek patřící ministerstvu, přes který je jediný přístup k oběma vilám. Vyčlení se z něj část, na které je ochranné pásmo Přírodní památky Jablůňka, o nějž univerzita nemá zájem, a také kus pozemku, jež podle územního plánu není určen pro zástavbu vysokých škol.

Pražské squaty

Squattingu se v hlavním městě nejvíce dařilo v 90. letech. Zřejmě nejznámějším squatem byla Ladronka na Břevnově (1993 až 2000). V Holešovicích fungovaly Sochorka (1990 až 1997) a Papírna (1997 až 2004) spojené s legendou českého anarchismu Jakubem Polákem (zemřel loni v září). Trochu jiný typ squatu vedli ve Střešovicích takzvaní Medáci (1995 až 2003). Většina zmíněných enkláv skončila po přetahování s úřady či zásahu policie.

V současnosti squateři obývají například zchátralou usedlost Cibulka v Košířích. Před dvěma týdny na jeden den obsadili neobývaný dům v Řehořově ulici na Žižkově a uspořádali zde koncerty, promítání či workshopy (více čtěte zde).

Myšlenka squattingu nespočívá jen v obývání nevyužitých cizích prostor, ale zároveň i pořádání kulturních a jiných akcí.

"Univerzita v současné době zajišťuje geometrický oddělovací plán na oddělení části tohoto pozemku. Po jeho vyhotovení bude připraven příslušný návrh darovací smlouvy, která bude následně zaslána ke schválení ministerstvu financí," uvedl Kubas.

Areál využijí například studenti matfyzu

Univerzita už dříve uvedla, že areál využijí zejména studenti fakulty humanitních studií a matematicko-fyzikální fakulty. V sousedství vily Milady stojí kolej 17. listopadu, kde bydlí především právě studenti matfyzu. V prostorách kampusu by se měli ubytovat také zahraniční doktorandi.

Již předloni nejstarší česká univerzita plánovala, že až budovy a pozemky získá, provede nejdříve podrobný stavebně-historický průzkum. Podle jeho výsledků chce určit cenu a délku projektu. Na jeho financování hodlá využít vlastní zdroje i státní dotace.

Squat vznikl v libeňské vile v roce 1998 a i přes střety s úřady a policií fungoval přes deset let. Poté, co bezpečnostní agentura jeho obyvatele 30. června 2009 vystěhovala, tehdejší ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb jim pomohl zajistit náhradní azyl v Truhlářské ulici na Starém Městě.

Prvorepublikový dům se po odchodu squaterů k ničemu nevyužívá. Okna a dveře jsou buď zamřížovaná, zakrytá prkny a zdivem, nebo mají rozbité sklo. Střecha je pouze provizorní, protože střešní krytina byla při zásahu proti dočasným obyvatelům domu zničena.

Nevyjasněnou situaci Milady před rokem připomnělo několik desítek lidí, kteří do vily vnikly a uspořádali v ní koncert a happening. Část z nich po policejním zásahu vylezla na střechu (více čtěte zde).

Před čtyřmi lety squateři odmítli opustit Miladu a opevnili se na její střeše


Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.