Výpověď krajského úřadu nájemci Mladá RP, který měl na starosti bourání zchátralých a nevyužívaných budov v areálu někdejšího cvičiště, rezonovala na zasedání krajských zastupitelů (více jsme o výpovědi psali zde).
„Celou dobu jsme důsledně dodržovali smluvní ustanovení,“ řekl náměstek hejtmana pro regionální rozvoj Karel Horčička (ČSSD). Vedení úřadu se hájí, že smluvní vztah nijak neporušilo. „Čistě jsme ctili smlouvu a po pěti letech jsme ji vyhodnotili jako dále neudržitelnou,“ podpořil náměstka hejtman Miloš Petera (ČSSD).
Mladá RP se krátce před schůzí středočeských zastupitelů proti postupu úřadu ohradila. Rozhodnutí rady kraje o vypovězení smluvních závazků považuje za porušování zákona ze strany představitelů samosprávy.
„Bezprecedentní vypovězení smlouvy je další vzkaz všem podnikatelům, zahraničním společnostem a veřejnosti, že někteří středočeští politikové zneužívají svého postavení a nerespektují smlouvy. Za peníze daňových poplatníků uplatňují svůj subjektivní názor a patrně i své osobní obchodní zájmy,“ uvedl mluvčí Mladé RP Martin Grmela s tím, že označuje postup vedení regionu za zlý úmysl.
„Zástupci Středočeského kraje se dopustili několika trestných činů a v této věci podáme podnět k prošetření příslušným orgánům,“ dodal Grmela.
Reakce Mladé RP je podle Karla Horčičky překvapivá. „Opravdu jsem udiven. Smluvní vztah je jako jízdní řád. Vzájemné závazky jsou zakotveny stejně jako kroky v případě jeho vypovězení,“ uvedl. Podle Grmely se ovšem Mladá RP konfliktům s pronajímatelem snažila zabránit. Na žádost kraje dokonce předložila několik variant smírného řešení vzájemného vztahu. „Neobdržela však vůbec žádnou reakci,“ řekl mluvčí společnosti.
„Jedním z těch návrhů bylo rozdělení v tom smyslu, že by nájemce měl 51% podíl. Druhým bylo pokračování ve smlouvě. Na žádnou z těchto variant jsme nemohli kývnout,“ vysvětlil Miloš Petera.
Únorový termín nebyl dodržen
Kraj trvá na výpovědi z důvodu nedodržení závazků. Mladá RP měla do konce února dokončit demolice objektů dříve využívaných armádou. Únorový termín už přitom byl nejzazší lhůtou, kterou úřad nájemci poskytl.
Mladá RP se na situaci dívá jinak, a to i ohledně termínů dokončení prací. „K dnešnímu dni došlo ke zdemolování 340 původních staveb a nájemce provádí recyklaci materiálů a jejich odvoz tak, aby vše dokončil dle termínů obsažených ve smlouvě a stavebních povoleních. Společnost Mladá RP přitom opodstatněně zachovala 10 původních staveb, vesměs hangárů, u kterých kraj původně podporoval jejich zachování jako kulturních památek,“ upozornil Martin Grmela s tím, že kraj si nechával vypracovat posudky a analýzy pro případ „protiprávního“ vypovězení smlouvy.
„Posudky jsou z poslední doby a jsem přesvědčen, že jejich zadání proběhlo dle zákonných regulí,“ opáčil Horčička. Vedení kraje čeká na oficiální vyjádření nájemce, neřeší tak zatím ani finanční rizika.
V případě ukončení vztahu je nicméně pravděpodobné, že nájemce bude žádat kompenzaci za provedené práce. Ty už má dokonce vyčíslené. „Dosavadní investice společnosti Mladá RP na pronajatém území jen na technickém zhodnocení areálu odpovídá částce více než 200 milionů korun,“ řekl mluvčí Mladé RP.
Stávající spor vznikal podle opozičních krajských zastupitelů postupně a není problémem, který se „náhle“ objevil. „Je třeba podívat se úplně na začátek. Za hejtmana Ratha byl podivným výběrovým řízením prostor pronajat účelově vytvořené společnosti. A je důležité, že její představitelé neměli s podobnou správou území žádné zkušenosti,“ upozorňuje na dění před pěti lety, kdy byl areál na 40 let pronajat Mladé RP, krajský zastupitel Věslav Michalik (STAN).
Nepromyšlenost transakce, kdy za pochybné výběrové řízení zaplatil kraj Úřadu pro hospodářskou soutěž pokutu čtvrt milionu korun, považuje za zcela zásadní okolnost. A jeho slova potvrzuje i další zastupitel a starosta Kolína Vít Rakušan (TOP 09). „Stalo se přesně to, na co jsme před několika lety upozorňovali.“
Opozici vadí zejména nejasná vize a postoj, který k záležitosti v posledních letech hejtmanství měnilo. „Kraj řekl,a‘ vypovězením smlouvy, ale musí říct také,b‘, tedy představit plán, co se s tím územím bude dít,“ reagoval Jan Skopeček (ODS). „Zanechat budoucímu vedení kraje dáreček v podobě smluvních pokut či vleklých soudních pří je absolutně nepřijatelné,“ dodal.
Nejde jen o otázku demolic a jejich dokončení. Na území teď působí některé spolky, například letci. „Ukázalo se, že je areál vhodný právě pro menší sdružení,“ shodli se opoziční zastupitelé. Proto se jim nelíbí ani snaha kraje změnit plány využití prostoru.
„V roce 2009 zástupci ČSSD ujišťovali naše občany o tom, že v oblasti Milovic nebudou stavět žádné průmyslové podniky. Od roku 2015 už prosazují národní průmyslovou zónu s provozem letiště,“ uzavřel Věslav Michalik.
