Primátor zmínil tuto možnost jako jednu z variant, která by přispěla k budoucí podobě horní části Václavského náměstí. To by se totiž svým vzhledem mělo vrátit o nějakých třicet let zpátky. Měla by tu vzniknout široká pěší zóna a přibýt víc zeleně. Podle Svobody by se moderní dostavba zbourala proto, aby se znovu odkryl původní objekt plodinové burzy.
Budova Federálního shromáždění * Budova byla postavena v době první republiky jako sídlo burzy. * Po roce 1948 v ní sídlilo Federální shromáždění, tehdejší československý parlament. * V roce 1995 se do objektu nastěhovalo Rádio Svobodná Evropa. * K původnímu třípatrovému objektu bylo na konci 60. let podle projektu architektů Jiřího Kadeřábka a Karla Pragera přistavěno čtvrté a páté patro, které je posazeno na nosnících a vyčnívá do prostoru. * Budovu nyní využívá Národní muzeum, které chce objekt propojit podzemním tunelem se sousední hlavní historickou budovou. |
Budova, ve které v minulosti sídlilo Federální shromáždění, teď patří Národnímu muzeu. Přístavba, jejímiž autory jsou významní architekti Jiří Kadeřábek a Karel Prager, je přitom v odborných kruzích považována za velmi zdařilé dílo. Ministerstvo kultury ji navíc prohlásilo za kulturní památku.
V roce 2004 byla v anketě časopisu Architekt zařazena mezi deset nejvýznamnějších českých staveb posledních padesáti let.
"Je možné uvažovat o tom, že tam Federální shromáždění, které má v sobě schované tu nádhernou plodinovou burzu, být nemusí," řekl Svoboda. "Bylo by možné odstranit to, co je okolo ní," dodal. Zároveň ale vysvětlil, že tuto možnost uvedl pouze jako jednu z úvah, které jsou v současné době na stole.
Je to nápad skupiny architektů, řekl Svoboda
"Je to úvaha, o které jsme zatím jen volně hovořili třeba s ministerstvem kultury," uvedl primátor.
Jaká varianta bude pro renovaci Václavského náměstí nakonec vybrána, bude ale záležet na rozhodnutí odborníků, zdůraznil Svoboda.
Mnozí odborníci ale považují tento nápad za nesmyslný. "Ta budova je víc památkově chráněná právě kvůli té dostavbě z 60.let. Byla postavena na základě soutěže z roku 1966, takže není z období normalizace. Mně osobně to kádrování normalizace velice vadí," řekl iDNES.cz historik architektury Zdeněk Lukeš.
Lukeš navíc připomněl, že objekt nesloužil pouze jako sídlo socialistického parlamentu, ale později i jako sídlo Rádia Svobodná Evropa a dnes jako zázemí pro Národní muzeum. "Nedovedu si představit, jak by muzeum fungovalo například po dobu plánované rekonstrukce, když by se ta přístavba zbourala," dodal.
Kromě toho v ní má už dlouhá léta své zázemí i Státní opera Praha, která o to své vlastní přišla v době, kdy se začalo v jejím podzemí budovat pražské metro.
"Ta budova je konstrukčně velice zajímavá, dnes už je to v podstatě historická stavba. Můžeme k ní jistě mít výhrady, ale ten objekt rozhodně stojí za zachování," uzavřel Lukeš.
Na Žofíně se mluvilo i o zahloubení magistrály
Na žofínském fóru zazněla i otázka řešení koncepce dopravy v centru metropole. Primátor připomněl, že například plánované zahloubení magistrály u budovy Národního muzea pod zem nemá smysl řešit před dokončením vnějšího pražského silničního okruhu.
Varianta krátkého tunelu, který by měl v horní části Václavského náměstí svést dopravu z magistrály do tunelu, je podle něj chybná. Dodal, že problematické je i zavedení mýtného v centru města, dokud nebude hotový vnitřní městský okruh.
Zbourali byste přístavbu Federálního shromáždění, jak řekl primátor Svoboda?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 25. března 2011. Anketa je uzavřena.
