Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč se cena Blanky vyšplhala? Může za to unikátní most či kachličky

  19:40aktualizováno  19:40
Cena tunelového komplexu Blanka se z původně plánovaných 21 miliard v roce 2006 vyšplhala až na současných necelých 38 miliard. Může za to unikátní most, luxusní kachlíčky i zvelebování okolí. Účet ovšem nemusí být konečný. Tunelový komplex se otevře tuto sobotu.

Novináři si naposledy prohlédli tunelový komplex Blanka před jeho otevřením (16.9.2015) | foto:  Michal Šula, MAFRA

„Tunel Blanka vyjde na neuvěřitelných 21 miliard korun. Stavba skončí v roce 2011,“ psal tisk na podzim 2006.

Dnes na konci účtu, který městu vystavily stavební společnosti, stojí částka 37,9 miliardy korun a dalších pět miliard Praha zaplatí za křižovatku Malovanka.

V obyvatelích Prahy už několik let vyvolává podráždění otázka: „Proč stavba stejného tunelu stála ve výsledku o 16,9 miliardy korun více?“

Fotogalerie

První chyba nastala už ve chvíli, kdy město poprvé informovalo o ceně. Zmíněných 21 miliard totiž měla stát pouze stavební část.

Když se k tomu připočetla instalace technologií, archeologický průzkum, výkup pozemků či například valorizace, částka rázem přesahovala sumu třiceti miliard korun.

Cena však rostla i nadále. „Stavba Blanky nespočívala pouze v tunelu. Její součástí byly rekonstrukce ulic, tramvajových tratí, výstavba parků či Trojského mostu,“ vysvětluje výrobní ředitel projektantské firmy Satra Alexandr Butovič.

Právě úpravy okolí tunelu, které byly do projektu zařazeny dodatečně, stály dohromady stovky milionů korun. Patřila mezi ně například rekonstrukce Letenského náměstí nebo rekonstrukce ulice Milady Horákové v okolí stanice metra Hradčanská.

Na finální částce se projevily také sesuvy půdy na Hradčanech a ve Stromovce.

„Samotné propady cenu nenavýšily. To zaplatila pojišťovna. Změnili jsme však kvůli nim druh technologie výstavby,“ vysvětluje mluvčí Metrostavu František Polák. Kvůli změně vzrostla cena za takzvané vícepráce. Jedná se o nadstandardní práce, dodatečné změny v projektu či již zmíněnou změnu technologie.

Kolik zatím stála Blanka

  • Stavební část 26,2 miliardy
  • Technologie 5,2 miliardy
  • Inženýrská a projektová činnost 971 milionů
  • Geologický, archeologický průzkum, geodetické práce a poradenská činnost 668 milionů
  • Geotechnický monitoring 168 milionů
  • Výkup pozemků 300 milionů
  • Rozpočtová rezerva 800 milionů
  • Valorizace 3,5 miliardy
  • Celkem Blanka zatím stála 37,9 miliady korun
  • Dalších zhruba 5,1 miliardy korun má stát křižovatka Malovanka. ČKD Praha DIZ navíc požaduje 628 milionů korun za další práce.

Za co však město platilo velké peníze, byl luxus v Blance. Příkladem jsou keramické kachlíčky po stranách tunelu. Za ty ve výsledku město zaplatilo téměř 77 milionů korun. Přitom tradiční nátěr, který znají řidiči z většiny českých tunelů, by vyšel zhruba o 64 milionů korun levněji. Projektanti použití kachlíčků hájili tím, že zmíněný nátěr by se musel zhruba každých dvacet let obnovovat.

Největší finanční rozdíl oproti původním předpokladům však způsobila výstavba Trojského mostu. Podle původních předpokladů měla stát přibližně 400 milionů korun, vedení metropole se však nakonec rozhodlo vybudovat zcela jiný most, který je unikátní svým extrémně nízkým obloukem.

„Na konci výstavby byly pochybnosti, zda byla stavba v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Z dozorčího řízení vyplynulo, že je vše v souladu se zákonem,“ vysvětluje Miloslav Hadrava z Metrostavu.

Firma od města za stavbu mostu nakonec inkasovala 1,3 miliardy korun, což se výrazně projevilo na konečné částce. Ta není ani teď konečná. Společnost ČKD Praha DIZ totiž po městu požaduje zhruba 628 milionů korun za vícepráce, které souvisí s dodávkou technologií. O penězích by mohla rozhodnout arbitráž.

Autor:






Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.