Architektonické soutěže se zúčastnilo celkem deset ateliérů, Zvítězil návrh takzvaných „krystalů“ od architektonické kanceláře Aulík Fischer. | foto: Vizualizace: KKCG

Magistrát půjčil svoje pozemky investorovi, ten může stavět větší domy

  • 5
Díky jednomu dopisu úředníka magistrátu město investorovi půjčilo vlastní pozemky místo toho, aby je prodalo. Díky tomu investor vylepšil skóre pozemku a mohl tak na menším prostoru postavit větší obchodní centrum. Město netuší, kolik podobných dopisů existuje.

Když se městská část Praha 6 zajímala, proč investor navrhuje stavbu Office and Shopping Centre Bořislavka tak vysokou, narazila na jeden překvapivý list papíru.

Několikařádkovým, avšak zásadním dopisem magistrát, zjednodušeně řečeno, investorovi půjčil vlastní pozemky. Stavitel si s jejich pomocí formálně vylepšil skóre a mohl vybudovat větší obchodní centrum. Co je důležité: Podle analýzy magistrátu nemají tak klíčová rozhodnutí vydávat úředníci, ale zastupitelé.

Otázkou je, proč město na půjčky přistoupilo, místo toho, aby si developer potřebný pozemek koupil.

Ve zmíněném dopise ředitel odboru evidence, správy a využití majetku Radek Svoboda investorovi vydal souhlas k tomu, aby si „půjčil“ dva magistrátní pozemky sousedící s Bořislavkou k výpočtu koeficientů míry využití území. Smyslem těchto koeficientů přitom je omezit výstavbu v dané lokalitě.

Pokud však při jejich výpočtu mohl developer zahrnout do svých pozemků i půdu půjčenou od magistrátu, získal větší plochu, mohl tedy kreslit domy s rozsáhlejší podlahovou plochou. A navíc - povinné množství zeleně tak investor fakticky vytlačil na pozemky města. Tím mohla klesnout jejich cena. Princip prakticky shodně popsaly redakci čtyři zdroje dobře obeznámené s případy.

MF DNES má zmíněný dopis z ledna 2015 k dispozici. V případě Bořislavky město „půjčilo“ pozemky vedené v územním plánu jako smíšené území, což v překladu znamená cenná půda, kterou lze využít třeba k výstavbě.

Faktem je, že Praha 6 na nich počítá s parkem, ovšem do budoucna už těžko může změnit názor. Kdyby to přece jen chtělo město zkusit, stavební úřad území posoudí, a pokud bude důsledný, uvidí, že možnosti výstavby vedle Bořislavky jsou již omezené.

„Projekt Bořislavky je přímo ukázkovým katalogem selhání těch, kdo mají chránit veřejný zájem,“ zdůraznila zastupitelka Petra Kolínská (SZ).

Druhý obdobný případ, k němuž má MF DNES rovněž Svobodův dopis z roku 2013, se vztahuje k výstavbě v Praze 4. Investor projektu Epoque Hotel mohl při výpočtu velikosti stavby využít skoro čtyři a půl tisíce metrů čtverečních rozlehlý pozemek magistrátu. Ten je rovněž vedený v územním plánu jako smíšený a jeho hodnotu vypočítala cenová mapa města zhruba na 130 milionů.

Měli jsme pověření, hájí se úřad

Odpovědi na otázky adresované Svobodovi zaslal jeho podřízený, vedoucí oddělení výkonu vlastnických práv, Martin Rohlík. Z rozsáhlé reakce psané za odbor plyne, že postup nepovažují za nelegální, protože měli pověření rady třeba z let 2013 a 2015 vydávat obdobná stanoviska.

„V každém případě se vždy jedná o situaci, kdy Praha daný pozemek pro své vlastní potřeby (například stavební) již nevyužije a naopak daný pozemek je investorem sousední výstavby zhodnocen - například rekultivací zeleně, opravou chodníku a podobně,“ uvedl Rohlík za odbor.

Půjčky se podle prohlášení týkaly nevyužitelných a nezastavitelných pozemků, které mají nevhodný tvar, jsou třeba úzké, nepřístupné nebo leží ve svažitém terénu.

Tak mluví o vypůjčeném území i mluvčí investora v Nuslích společnosti PSJ INVEST Jakub Jirka.

„Dle nám známých skutečností se jedná o nezastavitelný pozemek, bez samostatného přístupu, určený pouze k umístění zeleně,“ reagoval na dotazy MF DNES Jakub Jirka. Pozemek je podle něj nezastavitelný a v rámci projektu Epoque Hotel na něm investor zaplatí výsadbu zeleně či výstavbu cest, jež spojí obytnou zónu, sídliště Pankrác a metro.

Investor na Bořislavce koupil projekt nedávno, už se stavebním povolením.

„Úředník znehodnotil parcely“

„Považuji za skandální, že vysoce postavený magistrátní úředník podniká bez jakékoli opory ze strany rady nebo zastupitelstva kroky, kterými Prahu připravuje o miliony korun jak skrze ušlý zisk, tak znehodnocováním parcel v majetku města,“ komentoval to člen pirátů Mikuláš Ferjenčík. Podle něj by měl Svoboda na magistrátu skončit.

Redakce oslovila několik lidí, kteří kauzu řeší. Shodují se v tom, že popsaná praxe může trvat i několik let a může se týkat i známých developerských projektů. Problém je, že nikdo neví, kolik obdobných dopisů Svoboda nebo jeho odbor rozeslali.

Případy se špatně odhalují, jelikož neexistuje oficiální databáze těchto listů. Ty jsou součástí územního řízení, mohou tedy ležet zaprášené na stavebních úřadech.

Magistrát už průšvih s pozemky řeší. Nyní pracuje na analýze, aby zjistil, zda Svoboda směl takto s pozemky manipulovat či zda městu způsobil škodu. Podle dokumentu se po transakci pozemky mohou stát nezastavitelné, a tudíž se potenciálně snižuje jejich hodnota.

„Analýza ukázala, že pokud se městský majetek počítá do koeficientu, který zvyšuje koeficient zastavěnosti pro developera, jedná se o věc, kterou má rozhodovat zastupitelstvo,“ upozornila radní Jana Plamínková (STAN), která analýzu nechala vytvořit.

V principu podle ní nevadí, když město investorům takto vyhoví, avšak Praha z toho musí něco mít. Developer by za to měl třeba platit, nebo si může rovnou pozemek od města koupit. Rozhodnutí rady, o které se Svoboda opírá, když říká, že takto mohl s půdou nakládat, chce Plamínková změnit a pravomoci úřadu omezit.