Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pražské synagogy lákají hlavně cizince, jedna zůstává zapovězená

  20:57aktualizováno  20:57
V Praze žily před 2. světovou válkou desetitisíce Židů. Po jejím skončení už jen zlomek. V centru jsou přitom dodnes k vidění židovské památky, které uchvacují svou zdobností. Pražané ale kolem synagog většinou jen procházejí, přestože jde o skutečné architektonické skvosty.

Staronová synagoga v Červené ulici - Nejstarší dochovaná synagoga ve střední Evropě, druhá nejstarší na světě. Je jednou z prvních raně gotických pražských staveb. Vznikla na konci 13. století. Roku 1883 rekonstruována podle plánů architekta J. Mockera. | foto: archiv Židovského muzea

Ačkoliv jsou pražské synagogy ve většině případů běžně přístupné veřejnosti, chodí do nich nahlédnout zejména zahraniční turisté.

Židé žili v Praze odpradávna. Od středověku se rozprostíralo v oblasti dnešního Josefova a Starého Města dokonce největší středoevropské ghetto. V polovině 19. století se mohli Židé stěhovat i do míst mimo tyto "uzavřené" městské čtvrti, což měli do té doby zakázáno.

Před decimující druhou světovou válkou žilo v Praze zhruba 54 tisíc Židů, válečné útrapy a koncentrační tábory přežila jen třetina z nich.

V české metropoli bylo kdysi synagog více než dnes. Některé za války vyhořely, jiné prostě zanikly a slouží teď jiným účelům. Tu největší, Vinohradskou, například poškodil nálet natolik, že musela být v roce 1951 stržena (o Vinohradské synagoze si více přečtěte zde).

Do dnešních dnů se jich dochovalo jen několik, zejména v okolí Starého židovského hřbitova na Josefově. "Zcela výjimečně slouží pro náboženské účely ještě synagoga na Palmovce, ale normálně ji pronajímáme pro nekomerční kulturní akce," říká tajemník Židovské obce v Praze Michal Borges.

Židovské ghetto

Židovské ghetto se nacházelo na území dnešního Josefova a částečně Starého Města. Křivolaké uličky bez kanalizace a přelidněné domky ale nevyhovovaly hygienickým podmínkám. Radním také vadilo, že čtvrť v těsné blízkosti Staroměstského náměstí nebyla dostatečně reprezentativní. Proto rozhodli o jejím zbourání. Demolice začaly již roku 1895, masivní bourání pak probíhalo od konce roku 1896 až do začátku první světové války. Tři synagogy byly strženy - dochovalo se jich šest.

Po nutných opravách by zde mohlo vzniknout kulturní centrum Prahy 8. O dost lépe je na tom synagoga na Smíchově, kde je umístěn archiv zmíněného muzea.

Pražské židovské památky jsou přístupné i lidem, kteří judaismus nepraktikují. Ti, kteří se chtějí pokochat pohledem na orientální motivy v zaklenutém prostoru Španělské synagogy či si prohlédnout expozici o dějinách pražské židovské obce v Jeruzalémské, mohou využít klasické turistické okruhy. Otevřeno je většinou po celý rok kromě sobot a svátků.

Do Vysoké synagogy mohou jen věřící

Jedna je ale "obyčejným smrtelníkům" zapovězena - Vysoká synagoga v areálu židovské radnice v Červené ulici. "V Praze jsme doslova obklopeni turisty a jsme rádi, že k nám chodí, ale tuto synagogu se snažíme před jejich náporem uhájit. Je tedy určena pouze duchovním a náboženským účelům," vysvětluje Borges.

Proto v renesanční stavbě necvakají fotoaparáty turistů ani nepovykují děti a atmosféra vnitřního prostoru i nadále připomíná staré časy, kdy v Praze žily desetitisíce Židů.

Autor:


Sledujte rekonstrukci Staroměstské radnice


 


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Násilí (ilustrační foto)
Zdrogovaný mladík napadl několik lidí, policistovi zlomil nos kamenem

Opilý a zdrogovaný mladík zaútočil v domě v jedné obci nedaleko Příbrami na skupinu lidí. Následně rozkopal policistům auto a jednoho zranil. Hrozí mu až šest...  celý článek

Katalánci přijeli do Prahy představit starou národní tradici - stavbu lidských...
Katalánci v Praze postavili několik metrů vysoké věže z lidí

Energičtí Katalánci přivezli do Prahy poprvé jednu ze svých nejznámějších tradic, takzvané castells, tedy lidské věže. Monumenty vysoké 10 až 15 metrů...  celý článek

Téměř čtrnáctimetrový sloup nesl dvoumetrovou pozlacenou sochu Panny Marie...
Mariánský sloup se může vrátit na Staroměstské náměstí. Sto let po zboření

Nápad vztyčit na pražském Staroměstském náměstí repliku někdejšího mariánského sloupu získal klíčový souhlas úředníků. Památník by se na původní místo mohl...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.