Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bojíme se i otevírat okna, říkají lidé žijící u centra pro bezdomovce

  19:01aktualizováno  19:01
Centrum Naděje, které pomáhá lidem bez domova, funguje u pražské magistrály v ulici U Bulhara už deset let. Sousedé si ale nezvykli a proti provozu se bouří. Vadí jim zápach, drogy i nepořádek v ulicích. Počet klientů centra navíc násobně překračuje stanovené limity a ty tam jsou i sliby o „dočasném umístění“.

Okolí nízkoprahového denního centra U Bulhara očima tamních obyvatel. | foto: Radek M.

Odpadky, pach moči, aplikace drog a potulující se lidé nahánějící strach. Tak popisují obyvatelé ulice U Bulhara prostředí, ve kterém každý den žijí či pracují. Někteří přemýšlejí o tom, že se odstěhují, jiní to už udělali. To všechno paradoxně kvůli centru, které má jiným lidem naopak pomáhat.

„Nemáme nic proti pomoci lidem bez domova, ale situace dennodenně překračuje únosnou mez,“ říká Radek M. ze společenství občanů z ulice U Bulhara.

Denně se totiž do nízkoprahového centra Naděje sjíždí pro jídlo na 350 bezdomovců.

Fotogalerie

Podle Koncepce návrhů řešení problematiky bezdomovectví v Praze v letech 2013 - 2020 je přitom ideální kapacita jednoho nízkoprahového denního centra 30 klientů, maximálně padesát. Sedmkrát vyšší počet jako problematický vnímá i samotné vedení centra.

„Počet našich klientů není optimální,“ přiznává oblastní ředitel centra Naděje Jan Kadlec. Velké množství lidí bez domova, které do ulice denně proudí, vadí některým lidem natolik, že nevycházejí po setmění ven nebo neotevírají okna.

Redakce iDNES.cz hovořila s několika z nich. Většina z nich vnímá jako hlavní problém hygienu a každodenní obavy o bezpečnost.

„Několik oken v mém bytě vede přímo směrem k Naději, snažím se je moc neotevírat, bojím se. Jednou jsem měla rozbité okno dlažební kostkou. Ti lidé mají vztek, že vy bydlíte a oni ne,“ domnívá se Daniela Č.

Okna už raději neotevírá například ani doktorka Eva Š. „Když otevřu okna, cítím zápach moči,“ říká. Další věcí, která zdejším obyvatelům vadí, je tzv. „feťácká budka“ - tedy telefonní budka na rohu, ve které si někteří klienti centra aplikují drogy.

Lokalitu jako problematickou vnímá i radní Daniel Hodek. „Vzhledem k tomu, že bydlím v této oblasti, tak představu mám velmi reálnou. Chci o tomto problému jednat i s Nadějí a dalšími organizacemi,“ říká.

Zavření centra by problém neřešilo

Lidé, kteří zde žijí, by byli nejraději, kdyby se centrum zrušilo. Podle Kadlce by to ale nic neřešilo. V Naději, která svým klientům vydává třikrát denně teplé jídlo, totiž funguje praktický lékař a nově také zubař a psychiatr. Otvírá v půl deváté ráno, zavírá v půl osmé večer. Provoz v centru zajišťuje dvacet pracovníků.

Kdyby centrum nebylo, lidé, kteří tam chodí, by se podle Kadlce koncentrovali jinde, a kdyby přišli o možnost pravidelného jídla a hygieny, mohlo by dojít ke zvýšení jejich nepohodlí a tím pádem i agresivity, krádežím jídla a podobně.

Služby pro bezdomovce v Praze

Azylové domy
Počet zařízení 24
Kapacita 796
Nízkoprahová denní centra
Počet zařízení 4
Kapacita 500
Noclehárny
Počet zařízení 5
Kapacita 367
Domy na půl cesty
Počet zařízení 5
Kapacita 42
Terénní programy
Počet zařízení 3
Kapacita 174 kontaktů/den (jedná se o 10 minut práce s uživatelem služby. Dva poskytovatele vykazují kapacitu za den, jedna organizace za rok (suma byla dělena číslem 365, tj. počet dnů v kalendářním roce)

Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb

Sousedům kromě množství lidí vadí také to, že původně mělo být centrum U Bulhara jen v letech 2006 - 2008. Ale tato dočasnost se každoročním prodlužováním výjimek ze strany magistrátu natáhla už na deset roků.

Situace tak spíš poukazuje na mnohem závažnější problém. Odhaduje se, že v Praze žije kolem 4 500 lidí bez domova a kolem 1 500 z nich přebývá na ulici. Mohou sice využít azylové domy nebo noclehárny, ale ty jsou také přeplněné, mají víc pravidel nebo stojí peníze. Kromě zmíněného Bulhara už pak má Naděje pobočku jen v Bolzanově ulici a další denní centrum už má jen Armáda spásy a Azylový dům sv. Terezie.

„Myslím si, že kapacita nízkoprahových denních center je nedostatečná, je jich málo. Kdyby se centrum zrušilo, byla by to katastrofa. Jsou tam dlouhodobí klienti, kteří jsou na služby zvyklí, ti by se akorát začali potulovat po ulicích, v parcích a podobně,“ domnívá se sociální pracovnice Lucie Skarková.

Další nízkoprahová centra? Lidé budou proti

Řešením by bylo otevření většího počtu nízkoprahových center. To však vždy narazí na problém.

„Když se magistrát snaží zřídit víc nízkoprahových center, většinou narazí na problém ze strany městských částí nebo na odpor občanů, kdy vznikají petice a podobně,“ říká Kadlec.

K takové situaci podle něj došlo například v Praze 5, kde je podobné zařízení kvůli velké koncentraci lidí bez domova nezbytné. S tím souhlasí i zastupitel městské části Jan Smetana. Spíš než protesty lidí ale podle něj centrum v Praze 5 nevznikne kvůli rušení sociálních programů koalicí.

„Centrum nejspíš nevznikne a myslím, že ani nic jiného. Zůstal akorát mobilní autobus, vzhledem k ořezávání sociálních programů ani nevím, jestli i ten bude dál fungovat,“ říká Smetana. V Praze 5 podle je přibližně 400 lidí bez domova, neoficiálně to ale může být mnohonásobně víc.

Radní Hodek prý v tomto ohledu chystá dopracování koncepce bezdomovectví a rozšíření spolupráce s městskými částmi. „Jsem přesvědčen, že jenom společnými silami můžeme výrazně přispět ke zlepšení stávající situace,“ říká.

Někteří pražští bezdomovci našli uplatnění v cestovním ruchu:



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.