Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Příští generace už hvězdy možná neuvidí, varuje astronom

  18:55aktualizováno  18:55
Praha září při pohledu z vesmíru více než Mnichov. Mohou za to billboardy, obchodní centra i logistické areály. „Kvůli světelnému znečištění už ani nevíme, jak vypadá hvězdná obloha,“ říká Michal Bareš z České astronomické společnosti. Příliš světla v noci přitom přispívá k rakovině. Není také pravda, že odradí zloděje a násilníky, spíše naopak.

Pozorování vesmíru v jedné z českých oblastí tmavé oblohy. Rotace Země způsobuje protažení stop hvězd na fotografii s dlouhou expozicí do oblouků. Červené osvětlení používají hvězdáři proto, že nezpůsobuje oslnění. | foto: Martin Adamovský, Česká astronomická společnost

Jak probíhá měření jasu noční oblohy?
Předem je třeba říct, že měření světla odstartovalo asi před deseti lety, kdy jsme se začali s kolegy zabývat tím, co to vůbec světelné znečištění je a jestli se dá měřit. Pořídili jsme si přístroj zvaný Sky Quality Meter čili měřič kvality oblohy. S tím jsme měřili jas noční oblohy na různých místech v České republice a začali budovat databázi míst z pohledu světelného znečištění. Tak jsme pokračovali řadu let. Ukázalo se ale, že data, která z měření plynou, nejsou úplně vypovídající.

Proč?
Ukazují sice, jak tmavá obloha je na daném místě, ale už nám neřeknou, co je původcem světelného znečištění, odkud světlo přichází. Přihlásili jsme se proto do grantové výzvy O2 Think Big a získali finance na digitální zrcadlovou kameru se speciálním objektivem a softwarem, ze kterého máme snímky ukazující míru znečištění.

Kolik oblastí už máte zmapovaných?
Existují dvě možnost, jak světelné znečištění změřit - z vesmíru a ze Země. Měřením na Zemi lze bohužel vždy změřit pouze jedno konkrétní místo. Takže kdybyste chtěli vědět, jaká je situace po celém světě, museli byste ho opravdu celý projet. Soustředili jsme se proto na území, která nám přišla zajímavá kvůli dobrým podmínkám pro astronomické pozorování nebo z přírodovědného hlediska. Tak jsme se dostali k Brdům.

Fotogalerie

A zjistili jste, že Brdy jsou jednou z nejtmavších oblastí ve středních Čechách. Do Brd jste jezdili auty kvůli těžké pozorovací technice. Bylo těžké získat k tomu povolení?
Ředitel CHKO Brdy Bohumil Fišer byl naštěstí myšlence změřit noční oblohu v Brdech nakloněn, dal nám volnost a poskytl povolení pro vjezd do CHKO v noci. Dělali jsme měření na deseti místech na jaře a na podzim a pak z toho zpracovali výstup.

Získali jste rozdílné výsledky na jaře a na podzim?
Tmavost oblohy velice závisí na počasí. Pokud je čistý vzduch a velká viditelnost, je atmosféra čistší a noční obloha tmavší, protože se světlo nemá na čem rozptylovat. Na podzim bylo lepší počasí, což se na výsledcích projevilo a dopadly lépe. Naopak když je mlha, je nízká viditelnost, světlo se rozptyluje na nečistotách a nám se zdá, že je obloha světlejší. A takové bylo jaro.

Proč potřebujeme tmu?
Z mnoha důvodů. Náš organismus je tmě uzpůsoben. Celý život na Zemi se vyvíjel za střídání dne a noci. Když se stmívá, připravujeme se na spánek, který je pro nás životně důležitý. Jednou z mučicích metod proto je, že jsou vězni umístěni do místnosti, ve které je permanentně rozsvíceno, velmi tím trpí. V posledních letech se problematika světla a jeho vlivu na lidský organismus poměrně detailně zkoumá. Bylo prokázáno, že pokud je člověk vystaven světlu v noci, zvyšuje se riziko rakoviny. Například Světová zdravotnická organizace (WHO) proto noční pracovní směny ve světle vnímá jako zdravotně rizikové. Co se týče třeba rakoviny prsou, je to riziko až o padesát procent vyšší.

A co se týče zvířat a rostlin?
Některé druhy reagují na světlo silně. Lze to vidět třeba v létě, když otevřete okno a necháte rozsvíceno, hned vám dovnitř nalétá hmyz. My tak vysáváme hmyz z přírody, stahujeme ho k lampám. Nejen že nás pak obtěžuje, ale chybí jiným živočichům coby potrava, takže tím ovlivňujeme celý potravní řetězec.

V pusté krajině vyrostlo „stotisícové město“

Podle České astronomické společnosti už u nás nenajdeme ani kousek přírodní tmavé oblohy. To zní děsivě...
To jsme zjistili při porovnávání snímků z družic, na kterých je dobře vidět, jak moc a jak dalece které město svítí. V České republice skutečně není už žádné místo, které alespoň trochu neruší žádné světelné znečištění. Ačkoliv třeba v takových Brdech není světlo, dosvítí tam světla z Prahy a jiných velkých měst. Existují jen taková místa, kde je postižení světelným znečištěním malé – například Šumava, Novohradské hory a hranice mezi Českou republikou a Rakouskem.

Ze snímků z vesmíru jste také zjistili, jak moc září polské skleníky?
Ano, ty zářily tolik, že byly dobře viditelné i odtud. Ono ale stačilo jet do Jizerských hor a rozhlédnout se kolem. Zjistili jsme, že jeden jediný zdroj svítí jako Liberec čili stotisícové město. Firma, která skleníky provozuje, navíc plánovala rozšíření na desetinásobek (problém skleníků se řešil na vládní úrovni, Poláci je nakonec zastínili, pozn. red.).

Jsou tyto skleníky pořád rušivým elementem?
Světlo, které z nich vychází, díky žaluziím výrazně pokleslo. Nicméně stále uniká po stranách. Sice je zredukováno na deset procent původního stavu, ale pořád je prostor ke zlepšení.

Je u nás nějaký podobný zdroj světelného znečištění, který bychom měli eliminovat?
Pokud vím, tak u nás žádný jednotlivý zdroj takto výrazný není. Nicméně převládá povědomí o tom, že nejvíc světla vychází z veřejného osvětlení. V posledních letech se ale ukazuje, že se mnohá města snaží osvětlovat šetrně a neplýtvat světlem. Navíc se o osvětlení ve městech většinou starají lidé, kteří problematice rozumějí. Mnohem horší je překotná výstavba obchodních center, skladů, logistických areálů, ale také billboardů. To způsobuje největší nárůst světelného znečištění a je to vidět i z družicových snímků. Například Mnichov svítí při pohledu z vesmíru podstatně méně než Praha.

Dalším znečišťovačem musí být v zimě sjezdovky...
Jejich problém spočívá v nočním osvětlování. Když se svítí celou noc kvůli ochraně před vandaly či při zasněžování, tak se světlo odráží od bílého sněhu a dost zhoršuje situaci v okolí. Máme tak zdroje světla v místech, které jsou po zbytek roku velice tmavé, jako například Národní park v Krkonoších nebo na Šumavě.

Myslíte si, že lidé doma svítí účelně, tedy jen pokud je to nezbytně nutné?
Jsem přesvědčen o tom, že se chováme racionálně. Když jdeme spát, zhasneme. Mohli bychom ale ještě zlepšit používání venkovního osvětlení. Omezit jeho použití jen na dobu, kdy jdeme kolem, jinak zhasínat. Protože názor, že světlo samo o sobě snižuje kriminalitu, není opodstatněný.

Proč myslíte?
Zloději stejně počkají, až doma nikdo nebude nebo až všichni usnou. Je jim jedno, jestli se svítí nebo nesvítí. Dalším příkladem je osvětlená cesta v parku. Kvůli lampám vnímáme jen osvětlený prostor a už nevidíme, co se děje za ním. Zloději to mohou využít ve svůj prospěch.

LEDky ano, ale...

Lidé si ve snaze šetřit světlem kupují LED žárovky. Dělají dobře?
Pro domácí osvětlení je to v pořádku. Problém nastává ve venkovním osvětlení. LED jsou sice účinnější i úspornější, problém je v tom, že doposud jsme používali oranžové světlo, ne bílé, na které je naše oko citlivější. Bílá barva má mnohem větší dopady jak na přírodu, tak na lidi. Kdybychom vyměnili oranžové světlo za bílé, tak se nám bude zdát, že je světelné znečištění až třikrát větší. LED ano, ale radši se světlem do žluta než ostře bílé odstíny, které píchají do očí.

Existují takzvané oblasti tmavé oblohy, které vyhlašuje Mezinárodní asociace pro tmavou oblohu sídlící v USA. Jaké podmínky musí taková oblast splnit?
O certifikaci programu Dark Sky Places může zažádat každé území. Musí ale splňovat přísná kritéria. Zatím se to podařilo jen asi pěti desítkám oblastí na celém světě, u nás v Česku zatím nikomu.

Počkejte, vždyť my přece máme tři oblasti tmavé oblohy – Jizerskou, Beskydskou a Manětínskou...
To ano, ale ani jedna z nich nesplňuje podmínky mezinárodní asociace. Jejich certifikace například obsahuje závazné podmínky, jakým způsobem svítit, a to u nás zatím neprošlo. U nás se jedná spíš o deklaraci, na které se shodnou vždy subjekty, které mají k dané oblasti blízko. Například v Manětínské oblasti byly iniciátorem obce, které si dobře uvědomují, že jejich bohatství spočívá právě v nerušené přírodě.

Proč jste tam nezařadili také Brdy?
Protože jedním z kritérií České astronomické společnosti je, že noční tma musí být v nejbližším okolí oblasti unikátní. Proto jsme tomu nebyli nakloněni. Brdská tma není ve svém okolí úplně výjimečná. Z našeho měření vyplynulo, že podobná je například v okolí Slapské přehrady nebo CHKO Křivoklátsko. Bylo by to nefér.

Ovlivňuje světelné znečištění také hvězdárny?
Výrazně. Lidem lze ukázat jen zlomek toho, co by bylo vidět na hvězdárně na venkově nebo v přirozených podmínkách. Třeba na Petříně je výhled velmi omezený. To, co tady lze vidět dalekohledem, který stál stovky tisíc, je na Šumavě vidět dalekohledem za dva tisíce.

Je možné, že pokud nezačneme šetřit světlem, další generace už hvězdy neuvidí?
Je to skutečně možné. Celosvětově dochází k nárůstu umělého světla o šest až sedm procent ročně. Například na Ostravsku či v okolí Prahy lidé už dnes hvězdy pořádně nevidí. Mnoho dětí z města netuší, co to je Mléčná dráha nebo jak vypadá hvězdná obloha. To přitom bylo před sto lety ještě normální i ve velkých městech. Je to alarmující. Nevzhlížíme ke hvězdám, sklápíme oči k mobilům a připravujeme se tím o pohled na to, co nás obklopuje – kosmos a vesmír.





 


Hlavní zprávy

Další z rubriky

U Vltavy se od Čechova mostu na nábřeží Edvarda Beneše směrem k Holešovicím...
Vodní dopravu v Praze čeká revoluce. Otevřelo se moderní kotviště

Na nábřeží Edvarda Beneše vzniklo pět set metrů dlouhé molo. Levý břeh Vltavy tak nebude ochuzený o náplavky. Moderní kotviště umožní přepravu velkých nákladů...  celý článek

Airsoftová pistole, z níž v centru Olomouce v pátek 3. března 2017 po lidech z...
Muži se zřejmě nelíbil hluk dělníků. Střílel na ně airsoftovou pistolí

V sobotu dopoledne vyjížděli pražští policisté k nahlášené střelbě ve Strašnicích. Podnapilý muž v ulici Na Výsluní použil airsoftovou pistoli, aby odradil...  celý článek

V Praze 8 platí modré zóny necelý týden (6.10.2016)
Oprávnění pro zóny bude on-line, řada řidičů se návštěvě úřadu nevyhne

Pražský magistrát spouští on-line systém prodloužení parkovacích oprávnění. Řada řidičů, kteří při registraci nezadali svůj e-mail, se ale osobní návštěvě...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.