Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Řešení pro mokrou Blanku? Máme kabely, které vydrží, tvrdí česká firma

  10:47aktualizováno  10:47
Praha jedná s českým výrobcem kabelů, které podle něj dokáží odolat nepříznivým vlivům v tunelu Blanka. Firma nyní usiluje o certifikaci, ta by měla být hotová do několika týdnů. Navlhlé kabely v Blance bude třeba vyměnit, kvůli tomu padl i dubnový termín otevření tunelového komplexu.

Tunel Blanka | foto: Rosťa Jančar, Technet.cz

Protipožární a současně voděodolné kabely dosud nebylo možné v Česku sehnat. Nemají totiž certifikát.

Firmy je hledaly v zahraničí, až narazily na francouzskou společnost, která podobné dodává námořnictvu. „Nejsou ale dostatečně ohebné na to, aby šly v tunelu použít,“ poukázal Pavel Kočiš, mluvčí společnosti IDS, která stavbu dozoruje.

Nyní se zdá, že by se řešení mohlo najít v tuzemsku. Objevilo se jméno firmy Kabex. Ta už déle než patnáct let podobné kabely dodává do zahraničí pro rafinerie, chemický průmysl a tunelové stavby.

„Nemáme jen certifikát na voděodolnost a nasákavost. Ten bychom měli získat do tří týdnů,“ uvedl obchodní ředitel společnosti Jiří Vyhnálek. Výrobky prý mají vyzkoušené v zahraničí - od Indie až po Sibiř - a jsou o málo dražší než vedení, které je v tunelu nyní.

Voda přitom do Blanky teče už osm let. V listopadu roku 2007, tedy na začátku stavby, o tom dokonce Metrostav vydal článek ve svém firemním časopisu, kde spočítal, jak obrovské množství kubíků vody musí denně odčerpat.

„V nejnižším místě tunelů, kde vodu čerpáme a přefiltrovanou a přečištěnou ji vypouštíme do Vltavy, dnes máme vteřinový přítok z celého díla asi 80 litrů za vteřinu. To představuje téměř 7 000 kubíků vody denně, se kterou si musí naše čerpadla a provizorní čisticí stanice poradit,“ uvedl tehdy vedoucí projektu Miroslav Padevět. Tato voda však se současnými problémy patrně nesouvisí.

„To je v raženém tunelu úplně normální. V roce 2007 jsme pracovali pod Vltavou. Proto jsme tam stejně jako v jiných částech Blanky dělali izolace,“ reagoval ve středu mluvčí Metrostavu František Polák na osm let starý článek.

Téma voda však firma řeší dodnes. V roce 2013 zatopily komplex přívalové deště a v roce 2014 společnost ČKD Praha DIZ, dodavatel technologií, přišla na to, že voda poškodila kabely uložené v chodnících.

Bude třeba vyměnit desítky, možná stovky kilometrů kabelů

Ty nyní zkoumají znalci a je dost dobře možné, že se jich desítky, možná stovky kilometrů budou muset měnit, což oddálí zprovoznění Blanky avizované primátorkou Adrianou Krnáčovou na přelom března a dubna.

Stavba, která měla být původně hotová v roce 2011, se protáhne o další dva až sedm měsíců.

Přesně to říci nelze, protože Praha ještě neví, kolik kabelů bude třeba měnit a jakou technologii při tom firmy využijí. Možnosti jsou v zásadě tři. Buď uloží ty samé kabely do chodníků, jen je natáhnou o „patro“ výš, nebo tam dají jiné, voděodolné kabely. Třetí možností je podle náměstka Petra Dolínka (ČSSD) umístit vedení do stěny tunelu.

Dosud média spekulovala především o tom, proč kabely nevydržely vodu. A divila se tomu třeba i primátorka, která se před dvěma dny ostře vyjádřila na adresu projektantů stavby (čtěte zde).

Primátorka Adriana Krnáčová se opřela do projektantů stavby:

Jak však poukázal za projekční společnost Satra její zástupce Alexandr Butovič, stejný druh kabelů je v metru i v dalších tunelech, na kterých pracovali. Tam fungují, v Blance nikoli.

„Kabely, které jsou na Blance, jsou ty nejlepší, které v Česku seženete. Problém nastal proto, že přívalové srážky přišly v době, kdy stavba nebyla dokončená a voda natekla do míst, kam se normálně nedostane. Kdyby přišly teď, tak nezpůsobí žádné škody,“ řekl Butovič.

Vedení navržené pro tunel by podle něj mělo snést vlhké, mokré i suché prostředí, přestože jsou tunely navržené jako vodotěsné. Rozdíl je pravděpodobně v tom, jak dlouho ve vodě vedení leželo. Podle mluvčího IDS i Dolínka mají totiž snést ponoření patnáct až dvacet minut. Delší působení vody už může být problém.

Technologie v tunelu Blanka jsou jedny z nejmodernějších v zemi. Vše je ovládané automaticky, počítače jsou naprogramované tak, že dokážou samy reagovat na dopravní nehodu, požár, teroristický útok.

Podle typu ohrožení pak ovládají světelnou signalizaci, která řídí vjezdy, výjezdy z Blanky nebo třeba odsávání kouře během případného požáru. Právě tato bezpečnostní opatření by bez kabelů nemohla fungovat.

Nedávno jsme tunelem Blanka projeli:





 


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nádražní budova koněspřežky z roku 1830. Lesní správa Lány budovu nechala...
Koněspřežka se „hadila“ z Prahy do křivoklátských lesů. Tam došly peníze

Staré nádražní budovy, v lesích ukryté mostky a náspy. Jen to zbylo z úzkorozchodné koněspřežní dráhy, která v 19. století vedla z Prahy do Lán a dál do...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Praha plánuje pro lidi s Lítačkou slevy na sdílená auta a kola

Ráno nasednout na kolo a dojet si s ním k tramvaji, kterou člověk zamíří do práce. Po konci směny odjet autem. Praha zvažuje, že by kartu do hromadné dopravy –...  celý článek

Elektrobus SOR EBN 11 jezdil na pravidelné lince pražské MHD.
Praha vyzkouší elektrobusy dobíjené z troleje, nejlépe je otestuje zima

Do Prahy se aspoň na čas vrátí v určité podobě trolejbusy. Dopravní podnik chce totiž v rámci testování elektrobusů vyzkoušet jejich dobíjení za jízdy přes...  celý článek

Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám
Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám

Jak se jiné ženy postavily k nevěře a co jim pomohlo.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.