Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Řešení pro mokrou Blanku? Máme kabely, které vydrží, tvrdí česká firma

  10:47aktualizováno  10:47
Praha jedná s českým výrobcem kabelů, které podle něj dokáží odolat nepříznivým vlivům v tunelu Blanka. Firma nyní usiluje o certifikaci, ta by měla být hotová do několika týdnů. Navlhlé kabely v Blance bude třeba vyměnit, kvůli tomu padl i dubnový termín otevření tunelového komplexu.

Tunel Blanka | foto: Rosťa Jančar, Technet.cz

Protipožární a současně voděodolné kabely dosud nebylo možné v Česku sehnat. Nemají totiž certifikát.

Firmy je hledaly v zahraničí, až narazily na francouzskou společnost, která podobné dodává námořnictvu. „Nejsou ale dostatečně ohebné na to, aby šly v tunelu použít,“ poukázal Pavel Kočiš, mluvčí společnosti IDS, která stavbu dozoruje.

Nyní se zdá, že by se řešení mohlo najít v tuzemsku. Objevilo se jméno firmy Kabex. Ta už déle než patnáct let podobné kabely dodává do zahraničí pro rafinerie, chemický průmysl a tunelové stavby.

„Nemáme jen certifikát na voděodolnost a nasákavost. Ten bychom měli získat do tří týdnů,“ uvedl obchodní ředitel společnosti Jiří Vyhnálek. Výrobky prý mají vyzkoušené v zahraničí - od Indie až po Sibiř - a jsou o málo dražší než vedení, které je v tunelu nyní.

Voda přitom do Blanky teče už osm let. V listopadu roku 2007, tedy na začátku stavby, o tom dokonce Metrostav vydal článek ve svém firemním časopisu, kde spočítal, jak obrovské množství kubíků vody musí denně odčerpat.

„V nejnižším místě tunelů, kde vodu čerpáme a přefiltrovanou a přečištěnou ji vypouštíme do Vltavy, dnes máme vteřinový přítok z celého díla asi 80 litrů za vteřinu. To představuje téměř 7 000 kubíků vody denně, se kterou si musí naše čerpadla a provizorní čisticí stanice poradit,“ uvedl tehdy vedoucí projektu Miroslav Padevět. Tato voda však se současnými problémy patrně nesouvisí.

„To je v raženém tunelu úplně normální. V roce 2007 jsme pracovali pod Vltavou. Proto jsme tam stejně jako v jiných částech Blanky dělali izolace,“ reagoval ve středu mluvčí Metrostavu František Polák na osm let starý článek.

Téma voda však firma řeší dodnes. V roce 2013 zatopily komplex přívalové deště a v roce 2014 společnost ČKD Praha DIZ, dodavatel technologií, přišla na to, že voda poškodila kabely uložené v chodnících.

Bude třeba vyměnit desítky, možná stovky kilometrů kabelů

Ty nyní zkoumají znalci a je dost dobře možné, že se jich desítky, možná stovky kilometrů budou muset měnit, což oddálí zprovoznění Blanky avizované primátorkou Adrianou Krnáčovou na přelom března a dubna.

Stavba, která měla být původně hotová v roce 2011, se protáhne o další dva až sedm měsíců.

Přesně to říci nelze, protože Praha ještě neví, kolik kabelů bude třeba měnit a jakou technologii při tom firmy využijí. Možnosti jsou v zásadě tři. Buď uloží ty samé kabely do chodníků, jen je natáhnou o „patro“ výš, nebo tam dají jiné, voděodolné kabely. Třetí možností je podle náměstka Petra Dolínka (ČSSD) umístit vedení do stěny tunelu.

Dosud média spekulovala především o tom, proč kabely nevydržely vodu. A divila se tomu třeba i primátorka, která se před dvěma dny ostře vyjádřila na adresu projektantů stavby (čtěte zde).

Primátorka Adriana Krnáčová se opřela do projektantů stavby:

Jak však poukázal za projekční společnost Satra její zástupce Alexandr Butovič, stejný druh kabelů je v metru i v dalších tunelech, na kterých pracovali. Tam fungují, v Blance nikoli.

„Kabely, které jsou na Blance, jsou ty nejlepší, které v Česku seženete. Problém nastal proto, že přívalové srážky přišly v době, kdy stavba nebyla dokončená a voda natekla do míst, kam se normálně nedostane. Kdyby přišly teď, tak nezpůsobí žádné škody,“ řekl Butovič.

Vedení navržené pro tunel by podle něj mělo snést vlhké, mokré i suché prostředí, přestože jsou tunely navržené jako vodotěsné. Rozdíl je pravděpodobně v tom, jak dlouho ve vodě vedení leželo. Podle mluvčího IDS i Dolínka mají totiž snést ponoření patnáct až dvacet minut. Delší působení vody už může být problém.

Technologie v tunelu Blanka jsou jedny z nejmodernějších v zemi. Vše je ovládané automaticky, počítače jsou naprogramované tak, že dokážou samy reagovat na dopravní nehodu, požár, teroristický útok.

Podle typu ohrožení pak ovládají světelnou signalizaci, která řídí vjezdy, výjezdy z Blanky nebo třeba odsávání kouře během případného požáru. Právě tato bezpečnostní opatření by bez kabelů nemohla fungovat.

Nedávno jsme tunelem Blanka projeli:



Sledujte rekonstrukci Staroměstské radnice


 


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Linku A pražského metra zdobí lisované hliníkové dlaždice. Interiér každé ze
Stanice metra Staroměstská byla uzavřena kvůli poruše eskalátoru

Kvůli technické závadě byla ráno necelou hodinu a půl uzavřena stanice metra Staroměstská na lince A. Podle mluvčí dopravního podniku se porucha týkala...  celý článek

Na lince metra C si cestující mohou vyzkoušet nové, plastové sedačky. (12....
VIDEO: Pohodlnější, lepší hygiena. Cestující preferují plastové sedačky

Redaktor iDNES.cz se vydal do metra na trasu C, kde Dopravní podnik hlavního města Prahy v jednom z vagonů testuje nové plastové sedačky, aby zjistil, zda se...  celý článek

Parkoviště by mělo zastřešit Rozvadovskou spojku (21.6.2017)
Nové záchytné parkoviště vznikne na Zličíně, bude se vznášet nad silnicí

Praha plánuje vybudovat P+R stání na Zličíně. Bude zastřešovat Rozvadovskou spojku nedaleko metra a kapacitně by mělo být až pro dva tisíce řidičů. Město na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.