Rozbité chodníky, chybějící nájezdy i nebezpečné přechody mohou lidé hlásit na web Chodci sobě. (Ilustrační snímek)

Rozbité chodníky, chybějící nájezdy i nebezpečné přechody mohou lidé hlásit na web Chodci sobě. (Ilustrační snímek) | foto: Jan Karásek, MAFRA

Na web Chodci sobě lidé nahlásili za rok na pět set nebezpečných míst

  • 9
Už rok slouží Pražanům internetový portál Chodci sobě, kde mohou zveřejňovat riziková místa, na která při cestě městem narazili. Zatím se jich sešlo skoro pět set, jen desetina z nich je úspěšně vyřešena.

Zrádný chodník může vypadat na první pohled mírumilovně - je široký, skoro nový a bezbariérový. Jenže se líbí pěším i řidičům - auta těch pár desítek metrů dlažby využívají jako zkratku.

Chodci sobě po roce

Přijaté podněty celkem 474, z toho problémy s chodníky 178, s přechody a křižovatkami 167, s bariérami na cestách 50.
Podněty čekající na řešení 365, neřešené 57, vyřešené 52.

Takový chodník spojuje vily a bytovky v Malém Břevnově s přístupovou cestou k tramvajové zastávce. Než by někteří zdejší šoféři absolvovali jeden nepříjemný semafor a osm set metrů po silnici, raději najedou na chodník, sešlápnou plyn a pěšáci ať uskakují, kam libo.

"Někdo z místních se před časem naštval a do cesty autům nakulil velký kámen. Do druhého dne byl balvan pryč. Moje žena psala i na radnici, ale zatím se nestalo nic, úředníci ani neodpověděli," popsal nenápadnou bitvu u Bělohorské ulice Jan Nalezený, který tu bydlí.

Bojovat na vlastní pěst a bombardovat radnice stížnostmi je jedna z metod, jak se domoci nápravy rizikového místa.

V Praze ovšem už rok existuje ještě jedna možnost - totiž vyfotit, popsat a vyvěsit nebezpečný úsek pro pěší na portál Chodci sobě.

Jak portál funguje

Vyfoťte nebo natočte na video problémové místo, stručně jej popište a vše vyvěste na stránkách www.chodcisobě.cz. Pak budete sledovat, co se s vaším příspěvkem děje.

Loni v únoru ho spustila občanská sdružení Pražské matky a Oživení, aby lidem zprostředkovala a usnadnila jednání s úředníky, kteří jsou odpovědní za dopravu. "Chtěli bychom za rok získat od lidí aspoň stovku podnětů a třetinu z nich vyřešit," přála si před startem portálu jeho zakladatelka Petra Lukešová.

Po roce fungování mohou sdružení bilancovat úspěch svých internetových stránek: u lidí rozhodně vzbudily zájem, u úřadů už méně. Za tu dobu na ně poslalo podnět bezmála pět stovek Pražanů, zvlášť na jaře a v létě se tu objevovalo několik záznamů denně. Přibližně deset procent z nich se nakonec podařilo vyřešit.

Úspěšných případů může být dokonce víc. "Možná o dalších nápravách nevíme, protože nám lidé nebo úředníci jenom nedali vědět," přiznala Eva Šuchmanová, která se stará o chod portálu.

Pražské matky si také v praxi ověřily, že na každém úspěchu mají největší podíl aktivní úředníci, kdežto za nezdarem se schovává většinou jejich neochota a pasivita. Vytrvalým mlčením vůči chodcům se například obrnila zbraslavská radnice, ani v Praze 6 se na snažení občanských sdružení nedívají právě vstřícně. Naopak na úřadech v Praze 2 a 10 se od začátku pustili do práce s vervou.

"Vždy nás informují o tom, jak je na tom řešení podnětu nebo kam byl případně předán. Často z těchto radnic posílají i fotky, což nám hodně usnadní práci," pochválila předsedkyně sdružení Pražské matky Jarmila Johnová péči, již věnují stížnostem ve Vršovicích a na Vinohradech.

A její slova dokládají také čísla: třeba z Prahy 10 lidé na portál vyvěsili 88 podnětů, 26 z nich už je vyřešených, což obnáší skoro třetinu.

To z šesté městské části se na webu objevilo 58 problémů, ke zdárnému konci dospěly všeho všudy tři z nich.

Zmiňovaná přetahovaná chodců a řidičů na chodníku v Praze 6 je podle Evy Šuchmanové ze sdružení Pražské matky ideální případ pro portál Chodci sobě.

"Lidé nám občas posílají fotky špatného parkování, ale s tím my mnoho nenaděláme. Tohle je dobrý příklad, se kterým by radnice měla něco udělat," poradila Šuchmanová tamním obyvatelům a připomněla, že právě problémů s chodníky bylo nejvíc, celkem 178. Hned za nimi je 167 podnětů ohledně přechodů a křižovatek.

Díry v chodníku i krátká "zelená"

"Mezi nejčastější problémy patří děravé chodníky, zpřetrhaná či neexistující pěší propojení, dlouhé, nepřehledné či zcela chybějící přechody, bariérové nájezdy, rychlá jízda aut nebo stresující krátké intervaly na přechodech se semafory," rekapitulovala Šuchmanová, která vyzývá i obyvatele okrajových částí Prahy, aby se k portálu Chodci sobě připojili. Místo složitého vyhledávání správného úředníka stačí jen místo vyfotit, popsat, vyvěsit na internet a pak čekat.

Bohužel v případě větších zásahů se čekání protáhne až donekonečna. Vinen je především nedostatek peněz ve fondu bezpečnosti dopravy BESIP. Zatímco do výstavby a údržby silnic, tunelů a mostů pro auta plánuje letos město vložit 20 miliard, BESIP se musí smířit jenom s 10 miliony korun.