„Dřív, když jsem si brala Karkulku do práce, dokonce se stávalo, že řidiči místo před sebe koukali na nás a už se mačkaly plechy,“ vypráví chovatelka, která se kvůli své vášni musela odstěhovat z Prahy.
Martina má Karkulku osm let. Pořídila si ji kvůli manželově nemoci. "Trpí velmi těžkou alergií na kůži psů, koček a koní," vypočítává. Tehdy se na internetových stránkách dočetla o rodině, která si kvůli stejnému problému pořídila místo psa prase. Jenže šlo o zahraniční server a v Česku tehdy skoro nikdo prase v bytě nechoval.
"Dva dny jsem hledala, až jsem našla inzerát na prodej prasátek u Boskovic, ještě ten den jsme si vezli Karkulku domů. V té době byla ovšem úplně jiná situace. Jediné, co jsem o soužití s prasátkem jako domácím mazlíčkem našla na internetu, byl jeden článek a dva inzeráty," vzpomíná.
Dnes je podle ní internet informacemi o zakrslých prasatech zaplavený, jenže často jsou špatné, a co se inzerátů týče, jde v podstatě o podvod. Nabízejí totiž nenáročné zvíře, které až dospěje, nebude větší než kokršpaněl, což, jak je vidět na Karkulce, je na míle daleko od reality. Daleko od reality je i slibovaná mírná povaha, spousta domácích prasátek má totiž vlastnosti "Demolition Mana".
Pozor, prasátko likvidátor
I když se totiž o prasatech traduje, že jsou chytřejší než jiná domácí zvířata, svoji inteligenci nepoužívají pro blaho svého páníčka, ale výlučně ke svému prospěchu. Dokonce poznají, co jejich majitel nemá rád, a za každou újmu se právě na těchto věcech mstí.
"Prasátka nesnášejí samotu a za opuštění, například když jde majitel do zaměstnání, se velmi často pomstí demolicí vybavení bytu. My osobně jsme tyto problémy nikdy nemuseli řešit, protože Karkulka nezůstávala sama. Každý den se mnou chodila do práce." I tak by ale Karkulčiny eskapády prý vydaly na knihu.
Martina byla majitelkou obchodu se svářecí technikou, a když přišel zákazník, často se stávalo, že Karkulka vzala útokem jeho odloženou tašku. Nemuselo v ní být zrovna jídlo, ale stačily obyčejné žvýkačky, které nepozorovaně vytáhla, vyžvýkala, a ač to zní neuvěřitelně, vrátila zpátky.
Jenže to nebylo to nejhorší, Karkulku, když má své dny, jako správnou prasečí slečnu nejvíce zajímají samci, a to jakéhokoliv druhu, včetně Martininých zákazníků.
"Jakmile se otevřely dveře a uslyšela mužský hlas, vyrazila. Protože vyrážela ze svého pelíšku, který měla pod stolem, několikrát mě i s jezdicí židlí vymrštila tak, že jsem se zastavila až o tiskárnu na druhém konci krámu. Tělem jsem jí pak bránila v přístupu před pult. Snažila jsem se stát rovně a podávat zákazníkovi informace, zatímco mi na záda skákalo stokilové prase. Několikrát jsem to neustála a skončily jsme v zákazníkově náruči obě," vypráví. Naštěstí má prý vykastrovaná prasnice do měsíce jen tři takové dny.
Když se vepřík nudí
Známé jsou ale i případy, kdy majitelé "zakrslých" prasat, zažili mnohem krušnější chvilky. Znuděnému vepříkovi se údajně podařilo zapnout elektrický sporák, na kterém byla večeře. Když se z hrnce začalo kouřit, vepřík se zavřel do koupelny. Majitelka se naštěstí vrátila přesně ve chvíli, kdy z hrnce začaly šlehat plameny.
Jindy se prasátko chtělo ochladit, tak si pustilo vodu z kohoutku. Pod vodou byl byt i několik domácností v nižších patrech. "Není to tak jednoduché," konstatuje Martina. Ta teď místo motolského bytu bydlí s Karkulkou a manželem na chatě 50 kilometrů od Prahy. Její prasátko už nezvládalo chůzi po schodech. Jenže ne každý má takovou možnost, přestěhovat se, a tak se stává, že majitelé život s prasetem v bytě zkrátka nezvládnou.
Jak si prase ustele...
Již existuje občanské sdružení, které mimo jiné odloženým domácím prasatům pomáhá. U jeho zrodu stála i Martina, přičemž dnes sdružení čítá 170 členů. Mají prý vytipováno, které útulky jsou případně ochotny prasata v nouzi přijmout. V jižních Čechách pak vznikl přímo prasečí miniútulek.
"Naposledy jsme odchytávali prasečí slečnu Ferdu, kterou přinesli dva mladíci na jedno brněnské sídliště, sundali jí vodítko a odešli. Rodina ze sousedního domu, která ji chodila krmit, nás kontaktovala, a Ferda dnes spokojeně žije u naší kolegyně s dalšími dvěma prasátky, psem a kočkou," popisuje Martina Katzerová.
A jak spokojené to soužití může být, ukazuje i fotografie výše. S prasetem se dá spát v jedné posteli, jenže nikdy prý nevíte, kde budete mít hlavu a kde nohy. V tomto konkrétním případě to určuje Karkulka. Údajně chodí spát jako první, a jak si lehne, tak se i ráno probudí. Ostatní členové rodiny se musejí její poloze přizpůsobit.
Zakrslé prasátko si nepořizujte, když...1) žijete v pronajatém bytě či domě, prasátko je přece jen neobvyklé zvíře a majitelé nemovitosti nebo sousedi s jeho chovem nemusí souhlasit 2) žijete v bytě nebo domě špatně přístupném po strmém a kluzkém schodišti, prasátka zpravidla obtížně zdolávají schodiště a pokud dosáhnou velké hmotnosti, do schodů je neunesete 3) nemáte možnost venčení na zahradě nebo v okolí vašeho bydliště 4) hledáte pouze „miniprasátko"- i přes ujištění chovatelů, kteří slibují velikost kočky za předpokladu dodržování pochybných doporučení, například hladovění, prasátka rostou až do tří let a miniprasátkem je i takové, které dosáhne hmotnosti i 120 kilogramů 5) jste netrpělivý člověk, vychovávat prase vyžaduje totiž skutečně velkou trpělivost 6) vašim sousedům vadí hluk, prasata mohou být velice hlasitá, zvláště sviňky v období říje, 7) nejste důslední, jakmile vašemu roztomilému prasátku jednou ustoupíte, zůstane to tak napořád, 8) jestliže je ve vašem žebříčku hodnot vysoko položená vaše zahrada se šlechtěnými květinami, prasátka vám ji v dobré víře rozryjí, 9) nemůžete obětovat v prvních měsících prasátku dostatek času a energie pro socializaci a výchovu, 10) máte ještě další zvířata, ale už nemáte dost času zajistit, aby si na sebe mohla s prasátkem navzájem přivyknout 11) máte obavu z reakcí, které můžete s prasátkem mezi některými lidmi nečekaně vyvolat (překvapení, posměšky a někdy i odpor) 12) nemáte možnost věnovat prasátku veškerý svůj volný čas, prasátka jsou stádová zvířata a zoufale potřebují společnost, pokud jsou přinucena být sama, mohou být agresivní a ani zařízení bytu není před nimi v bezpečí. Podrobnější informace naleznete na www.prasatkovdomacnosti.cz |
