Fragment kaple vybudované podle projektu znamenitého barokního architekta Kryštofa Dienzenhofera tvoří dominantu Bubovic na Berounsku. Patří mezi sedm středočeských objektů prohlášených za kulturní památku. Kategorii movitých památek loni rozšířil podle výroční zprávy Národního památkového ústavu (NPÚ) jeden artefakt.
Pro majitele památek to znamená více starostí, pro památku větší šanci na přežití. „Majitel ji musí udržovat v dobrém stavu, chránit před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením. Lze ji užívat pouze tak, aby ji nepoškozoval,“ popsal památkář Jiří Mrázek z NPÚ. Pokud vlastník pamětihodností povinnosti neplní, může mu hrozit i finanční sankce ve výši tisíců korun. Na údržbu památek lze žádat obce a další instituce o dotace.
„Ve Středočeském kraji je evidováno 4 350 nemovitých kulturních památek, 29 národních kulturních památek, 14 památkových rezervací a 62 zón,“ uvedl ředitel středočeského NPÚ Vojtěch Láska.
Svatovojtěšské kapli v Bubovicích osud nedopřál dlouhou existenci, přesto tvoří nedílnou součást Českého krasu. Pomyslná osa ji spojuje s nedalekým benediktinským klášterem ve Svatém Janu pod Skalou a kaplí sv. Kříže. Na půdorysu ve tvaru kříže dělníci zdi kaple vztyčili v roce 1714. Za josefínských reforem v 80. letech 18. století se dočkala zrušení.
Na seznamu památek se ocitl i komplex barokní fary ve Vrchotových Janovicích na Benešovsku. Historie objektu poblíž chrámu sv. Martina však sahá do ještě dávnějších časů. „Jde o hodnotnou stavbu z 80. let 18. století, podle dokladů přestavěnou ze středověké mešní kaple sv. Maří Magdaleny,“ uvedl historik Emanuel Poche.
Pumpa pod ochranou
Mezi chráněné památky se zařadila také jedna z nejvýraznějších památek moderní architektury, funkcionalistický Masarykův dům sociální péče v Mladé Boleslavi.
„Autorem projektu z roku 1925 byl architekt Jiří Kroha, jeden z nejvýraznějších představitelů levicově smýšlející umělecké a politické avantgardy meziválečných let a jeden z největších talentů té doby v Čechách,“ představil jej historik Rostislav Švácha. Ke Krohovým mladoboleslavským stavbám náleží i obchodní dům Pavla Gellnera, byty vojenských gážistů či úřednické vily v Kosmonosích.
Asi nejmenší, tak trochu kuriózní památku představuje objekt staré benzinové pumpy v Milíně na Příbramsku na táborské silnici. Drobné dílo s nepřehlédnutelnou, osobitou střechou z roku 1959 představuje svéráznou vzpomínku na dávnou éru tuzemského automobilismu.
Cenné torzo
Torzo minoritského kostela v Benešově prošlo náročnou konzervací, šlo o jednu z nejnáročnějších akcí svého druhu. „Zřícenina minoritského kostela představuje velmi hodnotnou torzální gotickou architekturu, která se svým provedením blíží kvalitě katedrály sv. Víta na Pražském hradě,“ uvedl projektant Miroslav Fuchs. Areál minoritského konventu vznikl v roce 1247. Klášter vypálili husité roku 1420. Z celého komplexu zbyl jen závěr chrámu ze 14. století.
Archeologický záchranný výzkum loni podle zmíněné zprávy proběhl mimo jiné na Týřově. Jednom z nejzajímavějších hradů vybudovaných v královském křivoklátském revíru nad Berounkou. Jde o stavbu výjimečnou, postavenou ve stylu francouzského kastelu ve 13. století. Jeho prostory sloužily i jako věznice. V polovině 13. století zde Václav I. internoval vzpurného syna Přemysla Otakara II. Na podzim roku 1315 sem nedobrovolně putoval mocný vzpurný šlechtický předák Jindřich z Lipé. Současný stav vzácného gotického areálu na Rakovnicku je však nevalný.
