Cihly a mouka v koření i naředěný med. Takové mňamky dostáváme na stůl

Cihlu k jídlu bychom si asi nedali. I ta se ale objevovala mletá v sáčkách s kořením. S jakými dalšími nechutnostmi se můžeme v jídle setkat?

Že jsme to, co jíme? Někdy prostě nemáme na výběr. V minulosti, ale bohužel i teď se v obchodech setkáme se slušnou řádkou potravin, u kterých kdybychom věděli, co všechno přesně obsahují, nejspíš bychom na místě vrhli. "Problematika falšování potravin a klamání spotřebitelů je obsáhlá. Zahrnuje téměř všechny komodity, a jak je patrné ze současných zpráv, je to záležitost stále aktuální a nutná k řešení," říká Jitka Vokurková z certifikační a inspekční společnosti Bureau Veritas. Firma dala nahlédnout do složení některých potravinářských výrobků, jež se ještě celkem nedávno objevovaly na pultech obchodů. Než je Státní zemědělská a potravinářská inspekce nařídila stáhnout z oběhu.

Éčka? Někdy je lépe nevědět, z čeho vlastně jsou

Inspektoři se "vyřádili" třeba u koření. "Tam byla zjištěna celá řada pochybení. Objevily se například mykotoxiny, ale i falšování. Jedním ze způsobů je nastavování obsahu moukou, v minulosti byly u chilli známy i případy nastavování cihelným prachem,“ potvrzuje mluvčí inspekce Pavel Kopřiva a dodává, že vloni inspekce prověřila 120 vzorků koření a u 21 procent analýz zjistila pochybení. "V Evropské unii byly zaznamenány případy, kdy bylo dokonce použito nepotravinářské barvivo,“ dodává Kopřiva. Jako další případy uvedl nezákonné ředení medu nebo falšování kakaa z Polska kakaovými slupkami.

Také státní web Potravinynapranýři.cz upozorňuje nově na některé nebezpečné potraviny. Například v datlích z Tuniska byli objeveni živí i mrtví brouci a třeba v modrém máku pocházejícím z Maďarska se zase našlo větší než bezpečné množství morfinu.

O "chuťovky" není nouze ani u některých éček. Dehet, vlasy, ale i brouky obsahují i taková éčka, která slouží k zachování čerstvosti nebo vylepšení vzhledu potravin. Jak moc jsou zdraví nebezpečná a v kterém jídle je najdeme, napoví web Zdravapotravina.cz. Podle jeho autorů se jim lze vyhnout tak, že budeme vybírat jen potraviny, které buď žádná neobsahují, nebo mají éček co nejméně. Čtěte poctivě etikety.

Jak se falšují potraviny?

Zvýšit objem výrobku a snížit jeho cenu. To jsou důvody, proč někteří výrobci někdy sahají k bizarním až nebezpečným náhražkám surovin. Většinu zjištění společnosti Bureau Veritas potvrzuje také potravinářská inspekce.

• Kakao  – falšuje se rozemletou dřevitou hmotou z kakaových slupek.
• Koření chilli – bylo falšováno práškem z cihel nebo barvivem sudan. To patří do skupiny průmyslových barviv, která se běžně používají pro barvení plastů a jiných syntetických materiálů a nejsou v EU povolena pro použití do potravin z důvodů potenciální karcinogenní a genotoxické látky.
• Skořice nebo muškátový oříšek – falšuje se slupkami
  z kávových bobů.
• Med – do medu bývá záměrně přidáván cukr nebo barvivo, například karamel. Med je ze zákona jednosložková komodita a nelze ji nastavovat.
• Podle Bureau Veritas bylo falšováno také hovězí maso, které vzniklo přidáním barviva arubin do vepřového. S tím se však u nás státní inspektoři nesetkali.