Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vikárka, Mihulka i kostel. Nejen to by chtěla vrátit církev na Hradě

  18:07aktualizováno  18:07
Církve a náboženské společnosti žádají v restitucích mimo jiné ho vrácení několika budov na Pražském hradě. O jejich osudu však ještě zřejmě rozhodne vláda. Možná budou z restitucí vyjmuty kvůli bezpečnosti prezidenta.

Církev požaduje i navrácení Prašné věže, v níž je stálá expozice věnovaná Hradní stráži. | foto:  Michal Šula, MAFRA

Odhadem 130 miliard korun dostanou v následujících třech dekádách církve jako součást restitucí. Část jim stát zaplatí, část jim navrátí v budovách a pozemcích, které stát církvím po komunistickém puči v roce 1948 zabavil.

Právě pozemky v žádostech drtivě převažují a tak je to i v Praze. Stovky hektarů "státní" půdy v metropoli změní majitele.

Ovšem lidé, kteří mají domek či chatku na bývalých církevních pozemcích, se obávat nemusejí. Majetek, na němž stojí třeba i jen hřiště, které vlastní někdo jiný než stát, se podle zákona vracet nebude.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) eviduje v hlavním městě žádosti na osm staveb a 58 pozemků.

"Většinou jde o pozemky menších rozloh, největší z nich je necelé čtyři tisíce metrů čtverečních velký, nejmenší má deset metrů," říká Robert Hurt, mluvčí ÚZSVM. Další evidují Lesy ČR a Státní pozemkový úřad.

Nejzajímavější budovy pak stojí přímo v areálu Pražského hradu. "Arcibiskupství pražské požádalo o šest nemovitostí v ulici Vikářské, dále o jeden dům ve Zlaté uličce včetně pozemku, o věž Mihulku a kostel Všech svatých, který přiléhá ke Starému královskému paláci," popisuje mluvčí ministerstva kultury Anna Ješátková.

Z restitucí je možná vyjmou. Kvůli bezpečnosti

Nicméně o osudu těchto domů bude zřejmě rozhodovat vláda. Mluví se o tom, že budou z církevních restitucí vyjmuty kvůli bezpečnosti hlavy státu.

"Věc je předmětem plánovaného jednání mezi pražským arcibiskupem a prezidentem republiky. Vzhledem k tomu, že jednání ještě neproběhlo, nemohu zatím uvést konkrétnější kontury stanovisek, s nimiž je do jednání vstupováno," říká Ondřej Pávek, děkan Metropolitní kapituly u Sv. Víta, která mimochodem žádá o pozemky v Dejvicích.

Samo arcibiskupství si pak ještě nárokuje pozemky v Cholupicích, na Točné a na Zbraslavi na jižním okraji Prahy.

Mapka ukazuje, jaké objekty v areálu Pražského hradu církev požaduje.

To Rytířský řád Křížovníků s červenou hvězdou požádal o pozemek a bývalý státní statek v Hloubětíně, přes dvacet pozemků v Ďáblicích včetně tří staveb a půdu ve Slivenci. Řád k 25. únoru 1948 vlastnil prosperující statky.

Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty požaduje pozemky v Břevnově a Veleslavíně. Královská kanonie premonstrátů na Strahově dle ministerstva kultury žádá o pozemky v Dejvicích, v Nebušicích a ve Střešovicích. Asi dvacet pozemků v Řepích a několik na Zličíně si nárokuje Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského.

"Za nejatraktivnější lze zřejmě považovat zdravotnické zařízení v Kubelíkově ulici na Žižkově, které již ÚZSVM vydal," říká Hurt. Jde o Nemocnici na Žižkově, zaměřenou na následnou péči.

Pozemky pod radiálou a umělecká díla

"Pražského magistrátu se týkají tři pozemky pod Vysočanskou radiálou patřící ministerstvu obrany, které nejsou dlouhodobě dořešeny právě v souvislosti s církevními restitucemi. Dalších třicet pozemků pod radiálou vlastní stát a pozemkový úřad by je měl také v rámci církevních restitucí řešit," říká mluvčí magistrátu Jakub Stadler.

Z pohledu na mapu města vyplývá, že v Praze jde převážně o lesy a pole. To může být v budoucnu velmi lukrativní půda.

Po okrajích metropole totiž brousí developeři, kteří by zde rádi stavěli. Bude tudíž zajímavé sledovat, jak se církve s tlakem investorů popasují. A samozřejmě záleží na tom, zdali církve se svými žádostmi uspějí.

A pak je tu ještě jedna kategorie, které se restituce dotknou. Umělecká díla - tedy movitý majetek. Národní galerie v Praze eviduje třicet čtyři žádostí o jejich vydání. Týkají se desítek soch, obrazů a jiných předmětů - celkem jich je přes pět set. Podle ředitele galerie Víta Vlnase se však nadpoloviční většina z požadovaných uměleckých prací v galerii vůbec nenachází. "Většinou byly předány již v první vlně církevních restitucí před dvaceti lety," říká.

Církevní společnosti si nárokují například devět obrazů Vyšebrodského cyklu, čtyři desky Puchnerova oltáře a dvě plátna od P. P. Rubense. "Národní galerie je připravena splnit svou zákonnou povinnost. Nároky jsou posuzovány z hlediska liturgického, právního a uměleckohistorického. Tato hlediska spolu se svědectvím historických dokumentů zatím směřují ke kladnému rozhodnutí ve věci vydání," říká Vít Vlnas pověřený vedením galerie.

Zatímco u výše zmíněných děl nároky žadatele galerie nezpochybňuje, třeba u dvou obrazů - Madony Roudnické a Madony z Veveří ze 14. století - je to naopak. "Podle našich současných zjištění ani jeden ze žadatelů o tato díla zatím nedoložil relevantní podklady, které by osvědčovaly, že obrazy v rozhodné době vlastnil," tvrdí Vlnas.

Autor:




 


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bývalý generální ředitel kladenských hutí Vladimír Stehlík.
Soudit se chci, dokud budu stát na nohou, prohlásil exšéf Poldi Stehlík

Obžalovaný exšéf kladenské Poldi Vladimír Stehlík čelí obvinění za neplacení zdravotního pojištění zaměstnanců či poskytování nevýhodných půjček se škodou v...  celý článek

Rodinný dům, Praha. Třípodlažní dřevostavbu s malým objemem kotví v prudkém...
Skvělá architektura v Česku. Kvalitní stavby u nás rychle přibývají

V Čechách a na Moravě se opět urodilo. Není to zásluha přírody, ale především šikovných architektů, osvícených, někdy i odvážných investorů, kteří se pustili...  celý článek

Průvodci z Extravaganza Free Tour turistům neúčtují, berou jen spropitné.
Mnozí průvodci si v Praze vydělávají na černo, město s nimi chce bojovat

Pražský magistrát zvažuje, že možnost provádět cizince po městě omezí jen na kvalifikované průvodce s licencí. V současné době může turisty provést městem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.