PET lahve, kusy igelitu, pneumatiky, dřevěné okenní rámy, lavičky i dveře, stoly nebo části karoserií aut. Je až k nevíře, co dokážou lidé "zapomenout" na březích malebné řeky Sázavy.
V posledních letech jsou na tom ale středočeské toky díky dobrovolníkům i čističkám výrazně lépe než dřív. Letos do plastových pytlů nadšenci a milovníci Sázavy nasbírali 25 tun odpadků.
Na rodiče s dětmi nebo party mladých lidí čekalo zhruba devadesát kilometrů řeky mezi Kácovem a Pikovicemi. Trasa byla rozdělena na pět úseků zhruba po 15 kilometrech. Někdo dorazil na celý víkend, jiný jen na půl dne.
Spolu s dobrovolníky brázdil břehy Sázavy také nákladní vůz, který nepřetržitě odvážel plné pytle nečistot.
"Můžu mluvit jen za náš úsek z Kácova do Pikovic, ale podle sebraného odpadu, kterého v posledních letech ubylo, je na tom Sázava podstatně lépe než dřív," komentuje úspěch akce Jaroslava Tůmová z obecně prospěšné společnosti Posázaví, jež úklid od roku 2007 vždy na jaře pořádá.
Například loni tu posbírali dobrovolníci jen devatenáct tun odpadků, o rok dřív to přitom bylo skoro třicet tun.
Pro čistší řekySázava Každoročně se stovky dobrovolníků účastní akce Čistá řeka Sázava, první ročník se konal v roce 2006. Patronkou projektu je zpěvačka Aneta Langerová. Vltava Kvůli vltavské kaskádě uklízejí nadšenci spíš břehy a řeku na jejím horním toku v jižních Čechách. Labe Na české straně řeky je úklid řeky výjimkou, v Německu čistí břehy dobrovolníci v Drážďanech. Berounka Od roku 2006 se pravidelně koná akce Čistá Berounka. Letos se vodáci a dobrovolníci sejdou 26. dubna. |
Díky projektu Čistá řeka Sázava se tak daří jednu z nejvytíženějších středočeských řek udržovat v dobré kondici.
Přitom to není jediný tok, kde se kvalita vody postupně zlepšuje.
Do Labe se vrátili raci a zase se v něm koupají lidé
Velký vliv na to mají především čističky odpadních vod, které řada měst a obcí v posledních letech zmodernizovala nebo nově postavila. Na tom se shodli všichni oslovení odborníci.
"Za posledních dvacet let se díky tomu kvalita vody po chemické stránce výrazně zlepšila," říká bioložka Jana Vitnerová z ekologického sdružení Arnika.
Její slova potvrzuje například i Vlastimil Šimůnek z nymburské pobočky Českého rybářského svazu.
"Ani Labe už není průmyslová stoka, jakou bývalo. Na Nymbursku jsme poslední havárii řešili v roce 2006 a od té doby je to lepší a lepší. Dnes se v řece koupou lidé, a dokonce se tam vrací i raci," tvrdí.
Podle Šimůnka řeky z ekologického hlediska často zamořuje zemědělství. "Určité množství chemikálií se do vody dostává z hnojiv. Ta se dnes používají častěji a obsahují více škodlivých látek, než tomu bývalo dříve," míní rybář.
