Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přístavba „Federálu“ stojí na tenkých nožkách už 40 let. A dál se nelíbí

  19:52aktualizováno  19:52
Budova bývalého Federálního shromáždění stojí nad Václavským náměstím již čtyři desítky let. Kritizovaná i obdivovaná přístavba dodnes vyvolává emoce, i když v ní už dlouho nesídlí komunistický parlament.

Budova bývalého Rádia Svobodná Evropa v Praze. | foto:  Michal Šula, MAFRA

Zbourat? 1 550 pro, 2 396 proti. Takhle dopadlo hlasování čtenářů iDNES.cz před dvěma lety, když přišel primátor Bohuslav Svoboda s tím, že je možné uvažovat o zbourání budovy bývalého Federálního shromáždění.

Fotogalerie

A kdo je vítězem ankety o "nejošklivější" novodobou stavbu v Praze? Federální shromáždění. To si zase myslí 4 489 z celkových 17 643 lidí, kteří na portálu iDNES.cz hlasovali před pár dny.

Ankety stranou, tato jistě pozoruhodná budova slaví 40 let od svého vzniku. Je dílem architektů Karla Pragera, Jiřího Albrechta a Jiřího Kadeřábka, kteří stavbu pojali jako dům nad domem. Jádrem komplexu je totiž historická budova Pražské burzy peněžní a zbožní z roku 1938. Zmínění architekti přišli s ojedinělým řešením přístavby.

Zachovali dům burzy, vedle ní zbourali dva činžáky a na jejich místě vytvořili přístavbu. Zároveň na čtyřech sloupech vztyčili unikátní nadstavbu. Tento novátorský přístup v centru Prahy vyvolal tehdy kritické reakce. Prý už jen pohled na holý nosný skelet se vzhůru trčícími podporami v době výstavby doslova vyděsil památkáře.

Historie Federálu

1938-1939: Pražská burza (burzovní palác ve stylu klasicistní moderny dle návrhu Jar. Rösslera)
1939-1943: vojenské skladiště
1943-1945: zázemí opery
(zázemí opery z Duisburgu v Porýní, kterou evakuovali kvůli náletům; v Praze hrála v Německém divadle)
1945: lazaret poblíž nádraží
1946-1969: parlament
(na konci 60. let vzniká přístavba)
1974-1992: Federální shromáždění (přistavěna nadstavba od K. Pragera, J. Kadeřábka a J. Albrechta)
1995-2008: Svobodná Evropa (pro účely rádia byly upraveny vnitřní prostory)
2009: Národní muzeum (výstavní prostory a depozitář)

Pragerovo dílo bylo často kritizováno, například za malou citlivost k okolí. Navíc se posléze stalo symbolem komunistického režimu, a tedy má i dnes mnoho odpůrců. "Nepřátelství nebylo vůči stavbě jako takové, ale spíše vůči instituci, která v ní sídlila," podotýká architektka Radomíra Sedláková. Právě tento aspekt může v uvažovaní kritiků hrát velkou roli.

Podle expertů by se ale architektura neměla kádrovat a umělecká kvalita stavby by měla vždy převážit. Jak by asi v podobné perspektivě dopadl třeba nedaleký Petschkův palác, v němž sídlilo gestapo, či Lichtenštejnský palác na Kampě, který pro změnu využívala krajská organizace NSDAP.

Ani přístavba z přelomu 60. a 70. let 20. století totiž nebyla původně určena pro komunistický parlament. Tedy přesněji řečeno, poslanci v ní měli sedět jen provizorně. Tehdejší Národní shromáždění totiž od roku 1946 dočasně sídlilo právě v historické budově Pražské burzy.

"Stále se uvažovalo o stavbě sídla parlamentu na Letné, jak to bylo určeno již za první republiky. K tomu však nedošlo a na konci 60. let bylo rozhodnuto, že bude budova burzy rozšířena a bude dále provizorně sloužit pro účely parlamentu," píše ve své publikaci Karel Ksandr. Po odstěhování poslanců měl komplex sloužit pro kulturní účely.

To se nakonec stalo až po 36 letech, kdy objekt v roce 2009 převzalo Národní muzeum. Přes nepříliš pozitivní výsledky ankety mezi čtenáři dnes odborníci dílo Karla Pragera převážně považují za povedené. A v zásadě to dokazuje i fakt, že bylo před 13 lety zapsáno na seznam chráněných kulturních památek.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.