Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Záchranáři opět nasedají na kola. Podél Vltavy budou držet cyklohlídky

  10:33aktualizováno  10:33
Pražská záchranná služba dnes po dvou letech obnovuje své cyklohlídky. První dva záchranáři na elektrokolech a v oranžových vestách vyjedou na cyklostezky podél Vltavy. Pohybovat se budou hlavně na trase z centra směrem na Zbraslav a na stezce od Stromovky přes Troju až do Klecan.

Cyklohlídka zdravotníků opět vyráží na pražské cyklostezky. | foto: ZZS hl. m. Prahy

Na úzkém asfaltovém pruhu podél Vltavy v Troji se prochází pár se psem a kočárkem. Kolem pobíhají děti, místem projíždějí bruslaři. Objet se je snaží i cyklista. Všichni se však na cyklostezku nevejdou. A hromadný pád je tu.

Docela častý výjev z pražských cyklostezek během sezony. A taky typický úkol pro dvoučlennou záchranářskou cyklohlídku, která bude od května do podzimu po roční pauze opět ošetřovat zraněné na nejvytíženějších cyklotrasách metropole.

Čísla

426 cyklistů ošetřili pražští záchranáři vloni. Záchranářské cyklohlídky přitom v roce 2013 nejezdily. V roce 2012 ošetřila pražská záchranná služba 276 cyklistů.

300 případů za den. U takového počtu nejrůznějších událostí zasahuje průměrně pražská záchranka. Průměrně 40 pacientů denně bývá v ohrožení života.

600 hovorů na tísňové lince 155 vyřizuje Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy denně. U telefonů pracuje 6 až 8 dispečerek.

400 zaměstnanců má pražská záchranka. Pracují v 18 výjezdových základnách včetně dvou základen kontejnerového typu (jsou mobilní a dají se přestěhovat).

7-8 minut je průměrný čas od tísňového volání po chvíli, kdy odborníci pražské zdravotnické záchranné služby dorazí k danému případu.

"Úrazů cyklistů rok od roku přibývá a nejde jen o banální odřeniny. Loni dva dokonce zemřeli," říká šéf pražských záchranářů Zdeněk Schwarz.

Jen za loňský rok ošetřili záchranáři v metropoli 426 cyklistů. To je třikrát víc než za rok 2008. Nasazení dvou nových elektrokol, jež mají záchranáři zdarma zapůjčena, tedy má své opodstatnění.

Vyjedou, pokud bude počasí

"Většinou budou asi jezdit spolu, aby mohli provádět resuscitaci před příjezdem sanity," pokračuje Schwarz. Záchranáři na kolech budou držet dvanáctihodinové směny. Tedy pokud tomu bude odpovídat počasí - ve vytrvalém dešti na prázdné stezce vyčkávat nebudou.

Záchranáři pražské záchranné služby si tuto službu mohli zvolit dobrovolně a ani nemuseli na zvláštní výcvik. Vedení mělo jen jednu podmínku: musí to být lidé, kteří na kole běžně jezdí. Pak přidalo ještě jedno omezení pro adepty - váhu.

"Přihlásilo se pětadvacet lidí, ale pak jsme udělali probírku na základě váhového limitu, aby kolegové s nadváhou nepůsobili na kole komicky. Limit jsme stanovili na sto kilo. Máme tak asi dvaadvacet zájemců," usmívá se Schwarz.

V loňském roce nebyly peníze na platy cyklozáchranářů

Věkově však cyklohlídka omezená není. Na kole budou Pražany zachraňovat i sportovně založení padesátníci. A také jedna žena.

Záchranáři na kole vyjeli do metropole poprvé v roce 2012. Tehdy za sezonu ošetřili 35 pacientů. Loni se však na stezky nevrátili - nebyly peníze na provoz.

"Kola nám nabízelo hned několik firem, ale my jsme neměli peníze na platy hlídek. Ze stejného důvodu neuvažujeme ani o motohlídkách nebo záchranářích na segwayích či bruslích," říká Schwarz.

Na záchranářském elektrokole bude jezdit například Evžen Šulc. Součástí hlídky byl i v roce 2012. "Letos máme jiná kola, která se podle mě snadněji ovládají. Jinak sloužím jako záchranář na velkém voze. Těším se na to zpestření. Jen to musím nějak skloubit se službami ve voze," dodává.

Záchranáři s sebou budou v brašnách vozit základní vybavení jako obvazy, náplasti a dezinfekci, ale také automatický defibrilátor. Kola mají GPS systém, díky němuž operátorky dispečinku vědí, kde přesně hlídka je, a mohou ji poslat k blízkému případu.

V Česku podobná služba funguje jen na znojemských cyklostezkách. Provozuje ji však soukromník, nikoliv záchranka.

Sbor ochranný jezdíval ke zraněným s kočárem

  • Pražská záchranka vznikla roku 1857 jako Pražský dobrovolný sbor ochranný. Patří tak k nejstarším na světě. 
  • Snaha o organizovanou pomoc ohroženým však existovala na území metropole již dříve. Například při korunovační slavnosti Františka II., konané roku 1792, byla zřízena pohyblivá stanoviště lékařů, ranhojičů a porodních bab. První záchranná služba - pod názvem "Humanitní společnost pro záchranu zdánlivě mrtvých a v náhlém nebezpečí smrti se ocitnuvších" - byla založena už roku 1798. 
  • Členové Pražského dobrovolného sboru ochranného vzniklého roku 1857 byli označeni červenobílou stuhou na levé paži, později sborovým odznakem. 
  • První oficiální sídlo získal sbor v dolní části Václavského náměstí v roce 1890. 
  • Zatímco dnes mohou záchranáři vyjet dokonce v unikátním kamionu Golem či na elektrokolech, jejich předchůdci jezdili v kočárech tažených koňmi. * Kromě kočárů byl sbor vybaven i deseti "lodicemi ochrannými" a "věnci ochrannými" 
  • První automobil - vůz Laurin & Klement - získali záchranáři v roce 1910. Poslední vůz "záchranky" tažené koňmi zmizel z pražských ulic v roce 1923. Pět let poté už měla záchranná služba k dispozici patnáct aut.

Čím záchranáři jezdí

  • Záchranná služba má k dispozici 2 nová zapůjčená elektrokola. Ta mají čtyři úrovně pomoci při šlapání a systém rekuperace energie. Dojezdová vzdálenost při podpoře šlapání je 100 kilometrů. Maximální rychlost je 25 kilometrů v hodině. Kolo váží 26 kilogramů a uveze celkem 114 kilogramů. Baterie se nabije za 5 hodin.
  • 53 velkokapacitních skříňových vozů (vyjíždějí k 80 procentům případů) rychlé zdravotnické pomoci (RZP) 13 osobních vozů rychlé lékařské pomoci (RLP)
  • 1 kamion Golem - pro likvidaci následků hromadných neštěstí
  • 1 vůz Atego - terénní vozidlo s pohonem 4x4, které má 8 kyslíkových míst, proto se používá třeba při požárech
  • 2 zapůjčené elektromobily Smart ED, které monitorují centrum
  • 1 sanitu XXL se speciálním navíjecím systémem pro přepravu pacientů s nadváhou či na invalidním vozíku
  • 1 vůz Vito pro inspektora provozu
  • 2 repatriační speciály
  • Doplňkovou službou je posádka letecké zdravotnické záchranné služby - vrtulník Kryštof 01 spravuje a vlastní Letecká služba Policie ČR

Zdroj: Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy



Témata: Praha, Praha-město




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.