Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Řidiči v Praze zpomalí, přibude zón s omezením rychlosti na 30 km/h

  19:22aktualizováno  19:22
Nejvíce 30 kilometrů v hodině. Takový je plán magistrátních úředníků na omezení nejvyšší povolené rychlosti v některých částech Prahy. V Karlíně se tento systém zatím osvědčil jen částečně. Nově by řidiči měli zpomalit na hranici Žižkova a Vinohrad. Zóny ocení pěší a cyklisté.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

V ulicích Prahy chybí tolerance. Na tom se ve čtvrtek shodli účastníci semináře, který probíhal na magistrátě. Ne, nemluvilo se tam o xenofobii nebo rasismu. Seminář se zabýval cyklodopravou, a tedy v nemalé míře vztahem cyklistů a řidičů. Vedení města chce onu netoleranci změnit.

"Je třeba začít zklidňovat dopravu," řekl ve čtvrtek Tomáš Cach z Kanceláře veřejného prostoru při Útvaru rozvoje hlavního města Prahy. Zahájil tím diskusi o zavádění takzvaných třicítkových zón. Oblastí, kde řidiči nesmějí překročit 30 kilometrů v hodině, by totiž mělo v metropoli do budoucna přibývat.

Oblast na pomezí Žižkova a Vinohrad, kde by mělo platit omezení rychlosti na 30

Oblast na pomezí Žižkova a Vinohrad, kde by mělo platit omezení rychlosti na 30 km/h.

Třicítkovou zónu zavedla jako první Praha 8 v Karlíně, dalším místem by mohla nyní být oblast na pomezí Žižkova a Vinohrad.

"Máme zpracován projekt zóny 30 pro oblast vymezenou ulicemi Jičínská, Vinohradská, Milešovská, Ondříčkova a Táboritská. V šířkově vyhovujících ulicích by zde bylo možné cyklisty pustit i do protisměru," popisuje zástupce starosty třetí městské části Ondřej Rut.

Samotné provedení by podle odhadů mělo stát přibližně milion korun. Spolkne ho změna dopravního značení. Podle odborníků je však třeba, aby bylo zavádění zón skutečně efektivní.

"V případě Karlína už víme, že pouhé umístění značek nestačí. Je třeba upravit ulice tak, aby řidiči zpomalili a cyklisté a pěší se mohli cítit bezpečně," vysvětluje Cach.

Jeho slova potvrzují také výsledky z Karlína. Zde totiž na některých místech značku s maximální povolenou rychlostí řada řidičů stále ignoruje. "V Pernerově a Šaldově ulici je rychlost porušována. Hledáme zde proto vhodné řešení, jak řidiče zpomalit, aniž by jim stál za zády policista," popisuje mluvčí Prahy 8 Helena Šmídová.

Zvykat si řidiči budou dlouho

Podle odborníků se čeští řidiči s podobnými opatřeními ještě nezžili. "Bude trvat pět až deset let, než si řidiči na zóny zvyknou," říká zastupitelka Monika Krobová Hášová, která má na magistrátu na starosti cyklodopravu.

Omezování rychlosti ve městě navíc považuje za krok zpět řada lidí. Řidiči často zpomalit nechtějí.

"Několik tisíc let se pracovalo na tom, abychom se měli lépe, mohli se přepravovat rychleji, kdo byl lepší a rychlejší, ten byl víc. Dnes se vymýšlí, jen jak škodit lidem, kteří nejsou nějakou menšinou," napsal v diskusi na serveru iDNES.cz čtenář Tomáš Zeman.

Argumentem proti je, že při nižších rychlostech auta vypouštějí do vzduchu větší množství škodlivých látek. Z toho důvodu například nechce zavádět "pomalé" zóny radnice Prahy 9, a proto se radši přikloní k instalaci většího množství retardérů do ulic.

"Na druhou stranu při nižší rychlosti je provoz plynulejší, řidiči nemusí tak často brzdit a zrychlovat a tím pádem se míra emisí vyrovná," namítá Cach.

O tom, zda Praha 3 opravdu zavede třicítkové zóny, se podle Ruta rozhodne stejně jako v Karlíně až po diskusi s obyvateli. O zónách kromě Prahy 3 uvažuje také radnice Prahy 6 v oblasti Břevnova a Praha 10 v okolí Zahradního Města.

Zóny třicet oceňují především cyklisté. V Karlíně v nich dokonce nově mohou ve většině jednosměrek jezdit i v protisměru. Přesto tam nehod nepřibylo.

Odborníci navíc upozorňují na výrazný rozdíl v závažnosti nehod. "Ve chvíli, kdy se vůz střetne s chodcem v padesátikilometrové rychlosti, končí osmdesát procent takových nehod tragicky. Naopak při rychlosti 30 kilometrů v hodině skončí smrtí zhruba 10 procent takových nehod," řekl ve čtvrtek Cach.

Za půjčování městských kol 500 korun ročně

Na semináři Cyklistické akademie se odborníci zabývali dalšími možnostmi, jak zlepšit dopravu v Praze a především vyjít vstříc cyklistům a pěším.

Konkrétnější informace padly k projektu půjčování kol, o kterém MF DNES v minulých dnech psala. Město představilo studii, kterou k tématu bikesharingu vypracovala Česká spořitelna. Za půjčování "pražských" kol by zájemci platili roční poplatek pět set korun. Kolik by stála jednorázová jízda na kole, zatím není jasné.

Přibližně 150 stojanů s bicykly by bylo umístěno především podél řeky mezi Podolím a Palmovkou. Vedení metropole se tak chce vyhnout místům, kde by jízdu na kole komplikoval terén.

Nyní město bude zjišťovat zájem potenciálních provozovatelů a zároveň vytipuje vhodné pozemky pro umístění stojanů. Zvažuje také jejich napojení na městskou hromadnou dopravu.

Otazníkem zůstává, kde město na projekt vezme peníze. Na jeho rozjezd je podle aktuálních informací potřeba 40 až 50 milionů korun. Roční provoz bude stát přibližně 10 milionů korun.

Autoři:






Hlavní zprávy

HF servis s.r.o.
Obchodně technický zástupce

HF servis s.r.o.
Hl. m. Praha, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Jihomoravský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.