Kanón z roku 1899 ráže 15 centimetrů, který vyrobily Škodovy závody v Plzni,...

Kanón z roku 1899 ráže 15 centimetrů, který vyrobily Škodovy závody v Plzni, stojí před Národním technickým muzeem v Praze na Letné a je součástí výstavního cyklu ke 100 letům od vypuknutí 1. světové války. Je 7,5 metru dlouhý | foto:  František Vlček, MAFRA

Bytelné dělo ze Škodovky chránilo moře, teď stojí v Praze před muzeem

  • 9
Je více než sto let starý a sedm a půl metru dlouhý. A taky prvním exponátem nové výstavy věnované začátku první světové války před 100 lety. Řeč je o pobřežním kanónu z doby Rakouska-Uherska, který od pondělí stojí před Národním technickým muzeem v Praze na Letné. Výstava začne příští týden.

Bytelný pobřežní kanon ráže 15 centimetrů od roku 1899 chránil mocnářství v oblasti Jadranu. Střely, které z něj létaly, vážily od 46 do 53 kilogramů. A maximální dostřel činil 12 400 metrů.

Jenže proč se zrovna teď objevil v Praze, kde žijí téměř bez výjimky suchozemské "krysy"?

"Dělo je prvním exponátem výstavy Naše moře… Rakousko-uherské válečné námořnictvo," vysvětluje autor nové expozice Jaroslav Jelínek a hned připomene: "Je to jediný dochovaný exemplář.

Kdysi ho jako prototyp vyrobily Škodovy závody v Plzni, které na přelomu 19. a 20. století bývaly nejvýznamnější továrnou na děla v monarchii a čtvrtou největší na světě.

Ano, bývaly časy, kdy i moře bylo "naše" a kdy si mladí Češi jezdili odkroutit vojenskou službu na paluby křižníků na Jadran.

"Podle tehdejších vojenských statistik býval každý desátý rakousko-uherský námořník Čech. Pro posádky ponorek nebo dělostřelce dokonce platilo, že jich je z českých zemí celá čtvrtina," připomíná Jelínek.

Naše moře

V Národním technickém muzeu budou od 4. června do 30. listopadu k vidění exponáty spojené s rakousko-uherským námořnictvem.

Výstava je součástí projektu Velká válka k výročí sta let od vypuknutí 1. světové války. Kromě jiného výstava nabízí patnáct modelů rakousko-uherské flotily v měřítku 1:100 ze sbírky Zdeňka Tolara.

Počítačové animace přenesou návštěvníky na palubu lodi. Lidé si mohou obléknout repliky dobových uniforem a pak se nechat vyfotit na válečném křižníku.

Zato uniforma Františka Ferdinanda d’Este bude jen na ukázku.

Za naším úspěchem na moři je přitom trochu nečekaně Marie Terezie, jež zavedla povinnou školní docházku, a také rozvoj průmyslu v české kotlině.

"Čeští rekruti byli totiž vzdělaní, gramotní, inteligentní a technicky zdatní, takže se hodili ke službě na moři, stávali se z nich radisté, strojníci, obsluhovali parní stroje," líčí historik Jelínek minulost, s níž návštěvníky podrobně seznámí výstava, která začíná 4. června.

Provede zájemce každodenním životem námořníků na souši i na moři, nechají jim nahlédnout do výzbroje i výstroje válečného námořnictva či do plánů konstruktérů lodí a kanonů.

K vidění budou i nádherné fotografie, které ilustrují, že i v minulém století dokázaly mořské kolosy fascinovat obyvatele vnitrozemí. "Vystavena budou další děla nebo torpédo z roku 1866. Jen tam mimochodem, i torpédo je vynález rakouskouherských inženýrů," podotýká Jelínek.