Praha se jako jeden z mála českých krajů zapojila do projektu ministerstva práce a sociálních věcí na pomoc chudým. Díky tomu získá peníze na školní obědy z Operačního programu potravinové a materiální pomoci.
„Příspěvky jsou vázané na hmotnou nouzi rodiny. V Praze žije 3 298 dětí ve věku 3 až 15 let, které ve hmotné nouzi jsou,“ popsala základní kritérium výběru dětí radní pro školství Irena Ropková (ČSSD).
Praha zatím počítá se zapojením 719 žáků mateřských a základních škol, protože se akce účastní jen devět městských částí. Ve školním roce 2016/2017 půjde o pilotní projekt. Město v něm však hodlá pokračovat i v dalších letech s vyšším počtem žáků.
„Nedostatek teplé a vyvážené stravy představuje v období vývoje mladého jedince výrazné riziko pro zdravý tělesný i duševní vývoj,“ vysvětlila smysl projektu Ropková. Pro děti ze sociálně slabých rodin podle průzkumů často školní oběd představuje jediné teplé jídlo denně.
Utajené stravování
Systém bude fungovat v napůl utajovaném režimu. Rodiče pobírající dávky v hmotné nouzi se o tom, zda se jich mimořádné příspěvky týkají, dozvědí v následujících týdnech od úřadů práce či sociálních pracovnic.
Úřady jim vystaví potvrzení adresované škole a vedení školy pak vyřeší společně s rodinou zbylé formality. Cílem je, aby o pomoci vědělo co nejméně pedagogů i žáků, takže dotyčné dítě by mělo dostávat stravenky jako každé jiné.
Příspěvky na výletyKromě pomoci v oblasti obědů má metropole ještě grant určený pro střední školy, v němž mohou rodiče žádat o příspěvky na lyžařské kurzy pro děti nebo školy v přírodě. Projekt funguje od letošního roku a získání příspěvku je složitější. Program je zaměřený na sociálně slabé rodiny, studentům město proplácí dopravu a pobyt. |
Problémem chudých dětí v hlavním městě je právě stigma sociální vyloučenosti. „V Praze je menší množství dětí, které mají problém, ale ten problém mají intenzivnější než chudé děti v jiných regionech,“ řekl Daniel Hůle z Demografického informačního centra, který je analytikem projektu Kudy vede cesta, zabývajícího se vzděláváním znevýhodněných dětí.
Vysvětlil, že na Chebsku je v jedné třídě třeba třetina sociálně slabých žáků, v Praze je to jen jedno či dvě děti ve skupině, což vede k jejich intenzivnějšímu vyloučení z kolektivu. „Tyto děti jsou častěji vyčleňované, nemohou jezdit na hory, nemohou chodit na plavání. A naopak bohatší rodiče chtějí pro své děti atraktivnější program,“ popsal zkušenosti Hůle.
Navíc rozdíl mezi chudou a běžnou rodinou je v Praze větší než ve zbytku České republiky, což problém umocňuje. Sociální dávky jsou v metropoli až na výjimky stejné jako v jiných částech země, ale výdaje na život bývají vyšší.
Během zmiňovaného celorepublikového projektu Kudy vede cesta organizátoři zveřejnili, že v metropoli žijí 4,4 procenta sociálně znevýhodněných dětí. Celorepublikový průměr se pohybuje na úrovni sedmi procent.
Některé děti dojídají svačiny po spolužácích
Praha již má s obědy pro žáky z chudých rodin zkušenosti. Nabízela je třeba pátá a sedmá městská část, radnice je platily ze svého. „U nás možnosti využívá dvanáct dětí. Některé rodiny si toho nevážily. Třeba neodhlásily obědy včas, když dítě nešlo do školy. U jedné rodiny jsme to tedy museli zrušit, ale možnost jsme nabídli jiným žákům, kteří si obědů více vážili,“ popsala praxi ředitelka Základní školy Grafická v Praze 5 Radmila Jedličková.
V projektu škola pokračuje. Shromažďuje zkušenosti a nyní ví, že je lepší začít s obědy zdarma už u nejmenších žáků. Mnohé děti, nejen ty chudé, jsou z rodin zvyklé na nezdravé hranolky a smažené kuřecí maso, a proto ryby či luštěniny odmítají. Čím dříve se s těmito pokrmy seznámí, tím rychleji si na ně zvyknou.
Podle ředitelky nejsou příjemci obědů zdarma výlučně romské rodiny, mezi nejvíce ohrožené patří podle jejích zkušeností potomci matek samoživitelek, kteří žijí kupříkladu v ubytovnách. Ti někdy nemívají ani svačiny a učitelky si všimly, že je dojídají po spolužácích. I proto škola ještě před zavedením obědů zdarma posílala nejvíce ohrožené žáky do jídelny alespoň na polévku.
