ČESKÁ VYNALÉZAVOST JE NADPOZEMSKÁ

Jel jsem včera poprvé v zadní části 15T. Vůz má 2 kloubové "harmoniky" a uvnitř vozu je v těchto místech dlouhá ulička údajně pro procházení. U podlahy je ta ulička široká cca 70 cm. Upozorňuji, že v případě eskalátorů se do šířky 80 cm uvažuje jeden stojící cestující se zavazadlem a žádné procházení dalších cestujících. To je umožněno až na eskalátorech od 1 m šířky. Tak vynález "nepoužitelné uličky" v plzeňské Škodovce vyřešili nálepkami. (Jsou i na webu Škodovky, tak to není nápad ROPIDu či DPP). 

Jedna nálepka tvrdí "pohyblivé části nebezpečí úrazu", resp. piktogram upozorňuje na  kolo na podlaze, přiskřípnutí u boku, pohybující se harmonika, nestrkat ruce do harmoniky. Druhá nálepka: neopírejte se o stěny, stůjte v uličce, držte se tyčí, dodržujte správný odstup od boku, kde vás to jinak skřípne. Třetí nálepka: "umožněte volný průchod ostatním" a názorný piktogram osoby stojící na straně v uličce o šířce cca 1,5 metru. (Nejsou Plzeňáci trpaslíci?)

Tak mi přišlo vcelku smutné, že naši dědové dotahovali T3 k dokonalosti a jejich vnukové se ukájí vymýšlením hloupých a vzájemně si odporujících nálepek, resp. pokynů pro cestující, jak si s jejich konstrukční neschopností poradit. 

Nejen tramvaje T3, ale autobusy Karosa ŠM/ŠL/ŠD, lokomotivy "laminátky" (a samozřejmě i další vozidla) strkaly (a strkají dodnes) podobná vozidla i ze "západu" - alespoň co se týče designu - strkají do kapsy. A ještě je taky nutno zmínit soupravy metra R1, které musely ustoupit "pevnostem" Ečs/81.x z Mytišče...

Jenže vámi popisované skvosty nestrčily do kapsy konkurenci na trhu. Vyvážely se pouze do zemí RVHP, případně jako rozvojová pomoc do "pokrokových" zemí třetího světa. Zadara, což ekonomice výrobce příliš nesvědčí.

Mě se víc líbí T2, s tím kšiltem je taková hezky zamražená.

Nevíte, co tady jezdilo za Němců? Fandové se rozvoji tramvajové dopravy za války příliš nevěnují. Na fotky moderních tramvají ze 40. let ale občas narazím. Mám pocit že před T1, T2 a T3, tady jezdily dost podobné vozy.

Ani náhodou. Jezdily tu dvou nápravové vozy s pevnou nápravou. Jedinné čtyřnápravové vozy podobné PCC byly na Ostravsko-Karvinských úzkokolejkách, svého času největší tramvajové vozy u nás.

To už snad ani nejni pravda. Počátkem osmdesátých let blonckalo po Praze pár T1 (26, 23) a pak už jen T3. Pro mě to bylo jak zjevení, protože u nás v Ostravě jezdilo všechno možné, od dvounápravových tramvají na linkách do Hlučína a do Kyjovic, přes T1 (ty jezdily na lince 3 a později spřažené na sedmnáctce), přes T2 (těch tu bylo něúrekom) až po T3, ty jezdily hlavně do centra a do Výškovic a do Hrabůvky. No a samozřejmě K2, tam jsme se spolužákama milovali esičko před bývalými frýdlantskými mosty.

Prostě T3 měla design, který se povede jednou za sto let, pro mnoho lidí se stala symbolem tramvaje. Když odmyslíme nízkopodlažnost, kterou tenkrát nikdo ve světě neřešil, tak z hlediska přepravy cestujících byla její koncepce dokonalá. Dost míst na sezení a hlavně široký salon pro snadný průchod. Je škoda, že se nebožce Tatra ČKD nepodařilo navázat na tak skvělý výrobek.

Tak nevím,jestli to není pro pravdoláskaře propagace komunismu.

ty si úň

píše se tranvaj, ne tramvaj

Zvláštní, to je nějaká krajová zvláštnost? Google mi našel 20 tis. "tranvají" a 3 mil. "tramvají". Správně je "tramvaj". 

JSOU BARIÉROVÉ

Fascinuje mě, jaké roky bylo považováno za normální, že lidé se zdravotními problémy do hromadné dopravy nepatří. Je to takový pohled do středověku, který jsme ale mnozí zažili ještě na vlastní kůži. A jak to znám, mnozí v tom středověku žijí dodnes. U bezbariérových tramvají a autobusů mě baví, jak se výstup a nástup cestujících urychlil. Takže nakonec nejde jen o služby pro nějakou minoritu cestujících.

Jinak v T3 je kam si stoupnout, umožňují stojícím nepřekážet, je za co se držet a tyč je v ruce příjemná, sedící mají výhled oknem, sedačka zády po směru jízdy je jen 1 v celém voze a samozřejmě perfektní sedačky a žádná přehnaná snaha mít dvě sedačky vedle sebe.

Nechápu, že nové KT8, 14T a 15T tohle vše dokázaly popřít. Taková 14T je vlastně dokonale bariérová, a to pro všechny cestující. Není kde stát, není za co se držet, a když, je ta ostrá kovová tyč v ruce nepříjemná, na místa proti sobě se dostane jen štíhlý akrobat atd. Aneb zaostalý středověk v moderním kabátě.

I ty plastové šedé a červené sedačky mne dodnes fascinují. Podobné jsme mívali židle ve školní jídelně. Co já jsem se tramvajemi najezdil...

Na ty plastove se nestitim sednout.V tech hadrovych je vic spiny nez v nemytym zachodu :D

podle mě rozhodně nejhezčí tramvaj posledního půlstoletí. Ten design pana Františka Kardause vypadal skvěle v roce 1960 i dneska, tomu se říká genialita. A přiznávám, že nejvíc se mi líbily tramvaje T3 s tyčovým sběračem, který díky své nenápadnosti dával vyniknout elegantním křivkám vozu. Dodnes tak jezdí např. v Rize. Jediné, co se té tramvaji dalo vytknout, byla poměrně nízká okna, takže stojící cestující nad 175 cm civěl do zaoblené střechy, ale "na funkčnost to vliv nemělo"

Když se podíváte na fotky ze 60. a 70. let, co za příšery byli schopní navrhnout a postavit konstruktéři v zemích světa, tak tahle krasavice mezi nimi zářila jako diamant. A nemluvě o dnešku např. se zmíněnou "Porsche". Design čela je nápaditý jak převrácená zinková vana.