Na páteční akci na pražských Olšanech jsem byla, takže mohu konstatovat značnou povrchnout tohoto zpravodajství a faktické chyby, kterých by se iDnes neměl dopouštět. Jedná se pochopitelně o 110. výročí narození Julia Fučíka a socha, která byla znovu vztyčena na Olšanech, stála dříve na prostranství před současným Výstavištěm, dříve Parkem kultury a oddechu Julia Fučíka - tam byla stržena. Horší než neznalost čísel a údajů však je nedostatečnost, povrchnost a plytkost zpravodajské informace. Zmínka o Jakešovi je o ničem, když autor zpravodajství zapomene aspoň jednou větou uvést, že hlavním řečníkem na akci byl scenárista a spisovatel Zdeněk Mahler. Ten - když např. hovoří o Mozartovi, Slovanské epopeji nebo o filmu Lidice, je všemi médii citován, včetně iDnes, ale hovoří-li k Fučíkovi, stejná média mlčí! Mahler v pátek řekl: "Nejubožejší úděl má ten národ, který dopustí, aby se po jeho hrdinech plivalo, byli špiněni, umlčování, aby jejich pomníky byly strhávány. Vy víte, že k tomu došlo především z ideologické zášti, protože Fučík, který byl velikým obhájcem lidských práv, věděl, že jejich jádrem jsou práva sociální." A populární scenárista Mahler Fučíka nazval rytířem naděje!
Sdělím také možná pro mnohé zde diskutujíci objevnou věc: Tým historiků vedený prof. Janáčkem potvrdil (po listopadu 1989) jak autenticitu Reportáže, psané na oprátce, tak tu skutečnost, že Fučík gestapu nikoho neudal. Kdo chce vědět pravdu, přečte si třeba novodobou knihu "Julek Fučík věčně živý". Kniha není "komunistickou agitkou", jak si mohou myslet zabedněnci, například celostránkovou recenzi na ni dělaly Lidové noviny. V závěru té recenze stálo cosi ve smyslu, že by si Fučík - s ohledem na to, že prokazatelně a nezpochybnitelně bojoval proti fašismu, aniž by komukoli uškodil - ve své rodné Praze zasloužil aspoň malý pomník. Tak k tomu právě nyní, v předvečer kulatého výročí jeho narození, došlo.
