- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
V Metru je podobný článek jako zde. Opět si tam všimli, že bezbariérové nájezdy do vestibulů nemají u nových stanic střechy. Takže za deště a při sněhu a náledí budou nebezpečné. Jak znám klouzání električáku, budou životu nebezpečné i pro vozíčkáře.
Tak to se zase ušetřilo na pravém místě. Praha ty střechy bude muset jednou dodělat. Přitom je to zásadní architektonický prvek určující vzhled stanice metra na povrchu. Bude to stát šílené peníze, protože to znamená předělávku celého řešení stanice. Jak tohle mohl někdo opomenout?
Prosím uvědomte si, že bezbarierovost se neřeší jen kvůli vozíčkářům. Potřebná je třeba i pro maminky s kočárky. Babička o holi se také raději sveze výtahem. A až budete mít bolavou nohu, tak zjistíte, jak jsou ty schody v tramvaji vlastně vysoké.
Tramvaje se schody nepočítejme, časem zaniknou. Do bezbariérové tramvaje je pak snazší "nastoupit", než do metra. Jízda po eskalátorech není snadná a nelze se při ní posadit. Ve výtahu je sedátko jen pro jednoho a stát se musí při čekání.
Dobrý den, zajímavý článek, který ukazuje, že stavba byla vlastně navržena hlavně jen pro obratné a sportovní vozíčkáře, a na cestující bez vozíků bylo podivuhodně zapomenuto. Trochu to připomíná známá "špecifíka", na rozdíl od normálního metra, jak lze vidět metra mimo Prahu. Tak ciao PŠ
Není to problém stavby, ale vozového parku. Kdyby na trase A jezdily M1, problém není nejen na nových stanicích, ale na žádných.
Tak tomu říkám kus "poctivé novinářské práce", co je na nic.
O nájezdu do vozů trasy A a B se jedná roky. Řešení se dokonce testovalo. Nelze konečně z DPP a Prahy vyrazit výsledek, který by novináři publikovali?
Vidím dva problémy. Jezdí zde vlaky, co mají uprostřed dveří tyč. Takže vozíčkář může fakticky jen do dveří za kabinou řidiče.
Druhý problém je ten schod. Je zde špatný tvar prahu u dveří, který zarazí pohyb kol vozíku. A je zde velký výškový rozdíl od nástupiště, což električák často nepřekoná.
Co vím, tak s výškovým rozdílem nelze nic dělat protože se prý pořád mění v závislosti na opotřebení kol a něčeho takového u vagónu. Takže nelze prý udělat stavební úpravy nástupiště, které by vyhověly proměnné výšce souprav v čase.
A překopat dveře a tyče je také obrovská investice... I když, upravit alespoň dveře za řidičem by mohlo být řešením.
Podle mě se Praha na vše vykašlala. A protože není reakce ani na straně vozíčkářů, počítám, že jim bylo vše odborně vysvětleno a byly jim slušně nakopány zadele. Praha bezbariérovost A a B řešit nehodlá, tečka. Co zkusit napsat článek v tomto duchu? (Samozřejmě až po té, co si redaktor vše ověří.)
Nebylo by podstatně jednodušší pro vozickare zřídit par linek obsluhovaných pro ně upravenými autobusy?
Stejně to máme v Brně, jsou tu dvě linky minibusů upravených pro vozíčkáře, které jsou přístupné i běžným cestujícím.Objíždějí nejdůležitější zastávky a vozíku zastaví i kdekoli po cestě.
Je to praktičtější a podstatně levnější než za každou cenu požadovat 100% nízkopodlažnost která v případě metra stojí strašné peníze, které by se dali v rámci MHD utratit lépe.Metro není stoprocentně bezbariérové ani v jiných světových metropolích.V takovém Londýně se často i na nástupiště jde po strmých,leckde točitých!! schodech, jako do sklepa .Vlaky na starých částech podzemky často stojí do oblouku a mezera mezi nástupištěm a vafonem je i čtvrt metru.
At to zkusí v londýnském Tube.
Nedostanou se ani na stanici a mezi vlakem a nástupištěm ke někdy mezera i půl metru ;-)
Díky za reakci výše, váhal jsem zda Vám patří minus. Patří. Řešit metro pro vozíčkáře je tedy podle Vás zbytečné. A ještě dostanete souhlasné hlasy...