Výňatek z rozhodnutí ÚS-
Obecné soudy se v odůvodnění svých rozhodnutí navíc nedostatečně zabývalymožnostmi vyřešení věci jinými právními prostředky. Obvodní soud zdůraznil intenzituprotiprávního jednání stěžovatele a pak se zaměřil na samotnou existenci trestného činuneoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru v trestnímzákoníku. Úvahy, proč ve vazbě na skutkové okolnosti věci nebylo reálně možné věcřešit jinými právními prostředky, v jeho odůvodnění chybí. Městský soud se takézaměřil na jednání stěžovatele, ze kterého podle něj plynulo, že squat Cibulka nemíníopustit a vzhledem k délce protiprávního užívání předmětné nemovitosti proto bylanamístě trestněprávní reakce. V odůvodnění podle Ústavního soudu opět chybí úvaha,zda by stejných cílů nebylo možné dosáhnout jinými právními prostředky, a pokud ne,z jakých důvodů tomu tak je. Podobně odmítl použití subsidiarity trestní represe iNejvyšší soud, který zdůraznil odmítavý postoj stěžovatele k opuštění objektu a délkuprotiprávního zásahu do práv vlastníka. Pouze pak zmínil, že se ve formální roviněmohl vlastník obrátit na civilní soud. To ovšem nepředstavovalo překážku protrestněprávní odpovědnost stěžovatele.
Podobná argumentace, jejímž středobodem je odmítání stěžovatele opustit squatCibulka a intenzita jeho jednání, ovšem k naplnění ústavněprávních požadavků principusubsidiarity trestní represe nepostačuje. Obecné soudy se měly při zvažování, zdaaplikovat tento princip či nikoliv, zaměřit na existenci a možnost efektivního použitíjiných prostředků k dosažení ochrany vlastnictví jako sledovaného legitimního cíle.Měly mnohem konkrétněji odůvodnit, proč podle jejich názoru takové prostředkyk dispozici nebyly, a proč neexistovala jiná možnost než trestní postih stěžovatele
