Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dluh Prahy narostl na 33,6 miliardy, hlavně kvůli prodloužení metra

  19:55aktualizováno  19:55
Zatímco pražské městské části dluží relativně málo, politici magistrátu předají hlavní město svým nástupcům zatížené jedním z největších dluhů v zemi - i v přepočtu na obyvatele. Narostl hlavně kvůli prodloužení metra A.

Město si půjčilo 8,5 miliardy na spolufinancování prodloužení metra A do Motola. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Každý Pražan by musel dát na společnou hromadu zhruba 27 tisíc korun, aby to stačilo na jeho zaplacení.

Závazky Prahy za poslední čtyři roky vzrostly o sedm miliard na 33,6 miliardy. Například hospodaření Brna je v lepší kondici, tam je dluh přepočítaný na jednoho obyvatele zhruba o deset tisíc korun nižší než v metropoli.

Zatímco Praha dluhy v posledních čtyřech letech zvýšila, Brno je snižovalo.

„Celkem obce loni dlužily 57,7 miliardy korun, takže průměrný dluh na obyvatele je 6 235 korun,“ uvádí společnost CRIF - Czech Credit Bureau, která dlouhodobě sleduje hospodaření obcí.

Na druhou stranu se však městu díky vysokým příjmům daří držet rating (tedy ekonomický ukazatel hospodaření) zhruba na úrovní AA-, což je velmi dobrý výsledek.

Z velké části jde v případě metropole o staré dluhy, podstatnou část jich tvoří čtrnáctimiliardová půjčka od Evropské investiční banky z let 1999 až 2010. Ty úřad postupně splácí, ale právě staré závazky, jak podotkla mluvčí magistrátu Petra Hrubá, značně limitují další možné investice města.

„Od Evropské investiční banky si město půjčilo ještě na spolufinancování prodloužení metra A do Motola, a to 8,5 miliardy. Jedná se o úvěr na třicet let s výhodnou úrokovou sazbou. Schválený byl v roce 2011,“ řekla Hrubá.

Podle ekonoma Davida Marka by nemělo být zadlužení větší než půlka rozpočtu. Praha je nyní za hranou tohoto obecného pravidla. „Pokud je ale dluh dlouhodobý, můžeme být trochu tolerantnější, protože má obec několik let klid na splácení. Důležité je i sledovat dobrý rating, což městu umožní půjčit si víc díky nižší úrokové sazbě,“ vysvětluje pravidla Marek.

Analytička CRIF - Czech Credit Bureau Věra Kameníčková dodává, že se hlavní město nedostalo se svými dluhy do rizikové kategorie.

Dluhy městských částí nafoukly i stavby radnic

Z patnácti městských částí má závazky různého druhu jen pět, zbytek si s rozpočtem vystačí.

Nejhůř na tom je Praha 13, kde platili stavbu nové radnice, hasičskou zbrojnici nebo plynové kotelny ve školách. V součtu mají závazky bezmála 160 milionů, což znamená dva a půl tisíce korun na obyvatele. „Nemáme vůbec žádné obavy, že by do budoucna bylo ohroženo naše hospodaření,“ reagoval za Prahu 13 mluvčí Samuel Truschka.

Truschka uvedl, že úřad má na účtech peníze, jež vydělaly na úrocích 47 milionů. „K volnému využití máme okamžitě k dispozici asi 400 milionů,“ dodal.

Druhou nelichotivou pozici obsadila Praha 8. Její dluhy dosahují výše sedmnáct set korun na osobu. Radniční akciová společnost Centrum Palmovka si totiž zařídila půjčku 176,5 milionů od městské části Praha 8. Peníze na kapitálovou půjčku získala radnice z prodeje bytového fondu. 

„Na výstavbu radnice a administrativně-obchodního centra Nová Palmovka,“ vysvětlila mluvčí Helena Šmídová, nač peníze půjdou. V obou případech jde o závazky současného vedení radnic.

Přestože sumy působí tak, že by z nich mohlo i několik větších vesnic žít pohodlně celý rok, jsou dluhy obou městských částí malé v porovnání s jinými českými městy. Například Jablonec nad Nisou dlužil v roce 2010 na obyvatele přes deset tisíc korun, nyní je to polovina.

Vysvětlení rozdílu mezi městskými částmi a jinými obcemi je poměrně jednoduché. Praha je bohatá. Důležitou roli hraje i to, že například metro, Blanku či jiné dopravní stavby ve městě financuje magistrát.

„Bez půjčky nebo úvěru řada obcí nemůže financovat svůj rozvoj - plynofikaci, silnice, kanalizaci, vodovody, čističky odpadních vod, předškolní a školní zařízení,“ vysvětlila Veronika Lukášová, mluvčí Ministerstva financí.

Kolik dluží městské části

Praha 1 Nemá dlouhodobé dluhy, její nemocnice Na Františku má neuhrazené faktury asi za 10 milionů. Dluh přepočítaný na jednoho obyvatele je 342 korun.

Praha 4 Městská část nemá dluhy, ale její společnost 4-Energetická má půjčku od Prahy 4 ve výši 15 milionů.

Praha 8 Městská část měla v roce 2010 dluh 44,2 milionu, šlo o výpomoc od Prahy 1 a 6, kterou radnice splatila v roce 2013. Centrum Palmovka, společnost vlastněná ze 100 procent městskou částí, má kapitálovou půjčku 176,5 milionu od Prahy 8. Dluh přepočítaný na jednoho obyvatele je 1 726 korun.

Praha 13 V roce 2010 dlužila městská část za výstavbu radnice 87 milionů, nyní jí zbývá uhradit 46,5 milionu. Za hasičskou zbrojnici dluží 1,9 milionu. Za plynové kotelny a úsporná opatření ve školách dluží 104 milionů (ročně tím ušetří 25 milionů, půjčku splácí z dosažených úspor). Dluh na obyvatele je 2 516 korun.

Praha 14 Dlouhodobý dluh v roce 2010 činil 13,1 milionu korun, na konci roku 2013 byl 10,9 milionu. Dluh přepočítaný na jednoho obyvatele je 240 korun.

Bez dlouhodobých dluhů hospodaří Praha 2, Praha 3, Praha 6, Praha 7, Praha 9, Praha 10, Praha 11, Praha 12, Praha 15.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.