Hra chorvatské autorky je podle dramaturga Romana Císaře obrazem začínajícího i končícího života a zároveň mladým intenzivním a moderním postižením současného životního pocitu. Na jevišti chybí naturalistická scéna, což poskytuje hercům svobodu a divákům prostor k fantazii. "Postavy jsou normální, žádná z nich nemá masku, jsou skutečné a obyčejné," upozornila herečka Lucie Žáčková.
Ninu Mitrovičovou inspirovalo k napsání "fragmentů" setkání s hercem Giuliem Marinim, kterého poznala v Chorvatském národním divadle v Rijece. Pozval ji, aby ho navštívila v nemocnici, kde ležel s rakovinou. Nemoc neporazil. Na základě jeho vyprávění napsala Mitrovičová rozhlasový dokument Kdo neumře, není člověk. Později se v ní zrodil nápad napsat hru o člověku, který umírá, ale nebojí se, a o mladé ženě, která začíná žít a má strach ze svého života.
