Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Do ulic se vrací dlažba. Pražské chodníky tvoří také neobyčejné kostky

  18:42aktualizováno  18:42
Po "asfaltovém šílenství" minulého režimu přichází renesance dlažby. Dobrá zpráva pro staromilce, špatná pro ženy na vysokých podpatcích. Unikátních vzorů, jež vznikají pod rukama dlaždičů, jsou víc než dvě desítky. Na řadě míst lze navíc nalézt zcela výjimečné kostky připomínající například oběti holokaustu.

Pamětní kameny, připomínající oběti holokaustu - manžele Loewovy, před domem v pražské Pařížské ulici. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Nad malými kamennými krychličkami klečí v tuto chvíli dlaždiči například v Sázavské ulici na Vinohradech - kusy vytrhaného asfaltu zatím odvážejí nákladní auta.

"Děje se tak v rámci takzvaného chodníkového programu, na který máme letos připraveno 10 milionů korun," vysvětluje Tomáš Hájek, mluvčí Technické správy komunikací. Další miliony pak investují do chodníků jednotlivé městské části.

V metropoli mohou chodci pod svýma nohama narazit na pětadvacet vzorů, přičemž nejsložitější je asi mozaika ve tvaru hvězdy, která je například před budovou pošty v Jindřišské ulici. Složité vzory jsou však na zhotovení nejdražší, proto se dnes příliš nepoužívají. Naopak nejlevnější jsou ty, které se při dláždění vkládají do jednoduché formy z prken.

Bílý mramor měly jen kostely a radnice. Dnes je běžný

Podobou svých chodníků se Praha vrací do prvorepublikových časů, kdy bylo dláždění skoro všude. Po druhé světové válce však často padlo za oběť tehdejšímu "asfaltovému šílenství".

Vytrhané žulové a mramorové kostky pak údajně skupovala rakouská městečka, která si jimi nechala vydláždit svá náměstí. Někde zase mozaiku na desítky let překryl příkrov šedivého asfaltu. Ve vilové čtvrti v Hodkovičkách štípané krychličky pro změnu skončily na hromadách vedle silnic nebo mezi stromy v lese. Tato "kamenná pohřebiště" jsou dnes zarostlá a už se o nich často neví.

Rozšíření mozaikové dlažby v Praze souvisí především s mimořádným rozvojem města ve druhé polovině 19. století. "Dostatek kvalitního mramoru z lomů, které nebyly od centra příliš vzdálené, a snaha reprezentovat umožnily masivní rozšíření štípané mozaikové dlažby na většině chodníků ve městě," uvádí ve své publikaci o pražské mozaice Ladislav Špaček.

Používal se přitom převážně mramor dvou barev - růžový a šedý. Ve zcela výjimečných případech byl použit i mramor bílý. Ten se však pokládal pouze u významných staveb, jako byla například Novoměstská radnice, Obecní dům nebo kostely. Dnes je bílá naopak běžná.

Nejstarší dlažbu ovšem naleznete u Svatováclavského vinařského sloupu před kostelem sv. Františka Serafinského u Karlova mostu. Takzvané kočičí hlavy zde položili středověcí dlaždiči již před 650 lety.

Kámen připomene otce Arnošta Lustiga

V pražské dlažbě je navíc schována i řada zajímavých artefaktů. Jedná se například o pražský poledník nebo dvacet sedm křížů na Staroměstském náměstí či malé památníky obětem holokaustu.

Například ve Stárkově ulici na Novém Městě lze najít kámen Petra Ginze, který namaloval obrázek "Měsíční krajina", jenž shořel při výbuchu raketoplánu Columbia v roce 2003. Vzal ho tam s sebou izraelský kosmonaut Ilan Ramon.

V červnu pak přibude žulová kostka věnovaná židovskému spisovateli Oskaru Wienerovi nebo tatínkovi Arnošta Lustiga - Emilovi.

Autor:




Hlavní zprávy

Vězeňská služba České republiky - Jan Černý
lékař se všeobecnou atestací

Vězeňská služba České republiky - Jan Černý
Středočeský kraj
nabízený plat: 40 000 - 50 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.