Nad malými kamennými krychličkami klečí v tuto chvíli dlaždiči například v Sázavské ulici na Vinohradech - kusy vytrhaného asfaltu zatím odvážejí nákladní auta.
"Děje se tak v rámci takzvaného chodníkového programu, na který máme letos připraveno 10 milionů korun," vysvětluje Tomáš Hájek, mluvčí Technické správy komunikací. Další miliony pak investují do chodníků jednotlivé městské části.
V metropoli mohou chodci pod svýma nohama narazit na pětadvacet vzorů, přičemž nejsložitější je asi mozaika ve tvaru hvězdy, která je například před budovou pošty v Jindřišské ulici. Složité vzory jsou však na zhotovení nejdražší, proto se dnes příliš nepoužívají. Naopak nejlevnější jsou ty, které se při dláždění vkládají do jednoduché formy z prken.
Bílý mramor měly jen kostely a radnice. Dnes je běžný
Podobou svých chodníků se Praha vrací do prvorepublikových časů, kdy bylo dláždění skoro všude. Po druhé světové válce však často padlo za oběť tehdejšímu "asfaltovému šílenství".
Vytrhané žulové a mramorové kostky pak údajně skupovala rakouská městečka, která si jimi nechala vydláždit svá náměstí. Někde zase mozaiku na desítky let překryl příkrov šedivého asfaltu. Ve vilové čtvrti v Hodkovičkách štípané krychličky pro změnu skončily na hromadách vedle silnic nebo mezi stromy v lese. Tato "kamenná pohřebiště" jsou dnes zarostlá a už se o nich často neví.
Rozšíření mozaikové dlažby v Praze souvisí především s mimořádným rozvojem města ve druhé polovině 19. století. "Dostatek kvalitního mramoru z lomů, které nebyly od centra příliš vzdálené, a snaha reprezentovat umožnily masivní rozšíření štípané mozaikové dlažby na většině chodníků ve městě," uvádí ve své publikaci o pražské mozaice Ladislav Špaček.
Používal se přitom převážně mramor dvou barev - růžový a šedý. Ve zcela výjimečných případech byl použit i mramor bílý. Ten se však pokládal pouze u významných staveb, jako byla například Novoměstská radnice, Obecní dům nebo kostely. Dnes je bílá naopak běžná.
Nejstarší dlažbu ovšem naleznete u Svatováclavského vinařského sloupu před kostelem sv. Františka Serafinského u Karlova mostu. Takzvané kočičí hlavy zde položili středověcí dlaždiči již před 650 lety.
Kámen připomene otce Arnošta Lustiga
V pražské dlažbě je navíc schována i řada zajímavých artefaktů. Jedná se například o pražský poledník nebo dvacet sedm křížů na Staroměstském náměstí či malé památníky obětem holokaustu.
Například ve Stárkově ulici na Novém Městě lze najít kámen Petra Ginze, který namaloval obrázek "Měsíční krajina", jenž shořel při výbuchu raketoplánu Columbia v roce 2003. Vzal ho tam s sebou izraelský kosmonaut Ilan Ramon.
V červnu pak přibude žulová kostka věnovaná židovskému spisovateli Oskaru Wienerovi nebo tatínkovi Arnošta Lustiga - Emilovi.
