Modrá knížka. Svého času měl tento dokument a s ním možnost vyhnout se „vojně“ takřka nevyčíslitelnou hodnotu. Dnes je ale, jak se zdá, přístup lidí k vojenskému výcviku jiný. Hlásí se k němu totiž dobrovolně a po stovkách. Vedou je k tomu prý i obavy ze zhoršující se bezpečnostní situace ve světě.
První zájemci, kteří chtějí výcvik absolvovat a zároveň se nechtějí stát profesionálními vojáky či příslušníky aktivních záloh, dostanou příležitost již v pondělí. Ve Vyškově armáda uspořádala první dobrovolné vojenské cvičení v české historii.
Zájem o účast na něm zatím projevilo 895 lidí a nejvíce potenciálních uchazečů je z Prahy, celkem 127. Dalo by se přitom očekávat, že nejvíce zájemců bude pocházet z regionů s vyšší nezaměstnaností, protože absolventům cvičení náleží finanční odměna. Asi deset tisíc korun za měsíc cvičení.
Dobrovolníci budou ve Vyškově cvičit spolu s adepty do aktivních záloh, projdou stejným kurzem základní přípravy. Během šestitýdenního výcviku se naučí střílet z útočné pušky, základy bojové taktiky a získají i chemickou, zdravotní či topografickou průpravu.
Většina zájemců jsou lidé se středoškolským a vysokoškolským vzděláním, případně ještě studenti.
Jedním takovým je i Filip Slavíček, který teprve nedávno dovršil osmnáct let. „S myšlenkou vstoupit do armády si už pohrávám několik let. Když jsem zjistil, že je možnost dobrovolného cvičení, tak jsem neváhal,“ říká. Až ukončí studium na střední škole, má prý v plánu nastoupit na Univerzitu obrany v Brně a stát se vojákem z povolání.
Vstup do aktivních záloh, jejichž příslušníci cvičí každý rok, pro něj zatím kvůli nedokončenému studiu nepřipadá v úvahu. Obecně je ale mezi Pražany o službu u takzvaných záložáků velký zájem. Například pěší rota aktivních záloh Krajského vojenského velitelství hlavního města Prahy je dlouhodobě druhou nejnaplněnější v zemi a v současnosti v ní slouží asi sto vojáků v záloze.
Vlastenectví i obavy o bezpečí
Důvody, proč lidé chtějí projít vojenským cvičením, jsou různé. „Ozbrojené složky mě zaujaly už před delší dobou a mám také, řekl bych, nějakou míru vlastenectví. Dobrovolné cvičení je ideální možnost, jak se zapojit do obrany české země,“ vysvětluje své důvody Filip Slavíček.
Dobrovolně za vojáka
|
Jenže to není jediný důvod. „Lidé si chtějí vyzkoušet, zda je služba v armádě osloví předtím, než se případně přihlásí do aktivních záloh, či se zaregistrují jako zájemci o povolání do služebního poměru,“ říká major Jaroslav Korous, náčelník pražského rekrutačního střediska.
Uchazeči prý často mluví i o tom, že si chtějí na vlastní kůži ověřit, jak dnes česká armáda funguje, jak je vybavena a zda je na tom lépe než například před dvaceti lety. „Dalším z důvodů, který uvádějí, je i současná bezpečnostní situace ve světě. Ta se do jisté míry promítá i do většího zájmu o nábor profesionálních vojáků,“ dodává.
Věk uchazečů o dobrovolné cvičení se podle něj nejčastěji pohybuje mezi 20 až 30 lety, ale nouze není ani o starší zájemce. „Hlásil se i pán, který byl dokonce nad hranicí branné povinnosti, bylo mu 67 let. Vehementně se ale dožadoval že se chce výcviku zúčastnit, protože cítí povinnost k vlasti a trápí ho politická situace v Evropě,“ dodává Korous. Tento muž si prý chce u ministra obrany zařídit výjimku, aby mohl cvičení absolvovat.
Šestitýdenního výcviku ve Vyškově, který začne příští týden, se zúčastní téměř šedesát zájemců o aktivní zálohy a necelá dvacítka o dobrovolné cvičení. „Říjnový termín je pro dobrovolná vojenská cvičení ověřovací. V dalších cvičeních, která proběhnou v příštím roce, již počítáme s účastí většího počtu zájemců,“ říká plukovník Jan Šulc, mluvčí Generálního štábu AČR.
Jako pomoc při povodních
Výcvik pro ty, kdo zatím neabsolvovali vojenskou službu a nechtějí se rovnou stát příslušníky aktivních záloh či profesionálními vojáky, zavedla červencová novela branného zákona. Ti, kdo jej úspěšně absolvují, se na rozdíl od aktivních záložáků nezavazují k povinnému nasazení.
Armáda je ale může vyslat například na odstraňování následků živelních pohrom, avšak pouze s jejich souhlasem. V případě ohrožení státu v nich má jistotu vycvičené zálohy. Armáda se podle Šulce snaží termíny cvičení připravit tak, aby se jich zájemci, kteří splní podmínky, mohli zúčastnit co nejdříve.
Zároveň se také se změnou zákona zvýšily odměny pro příslušníky aktivních záloh. Z dosavadních šesti tisíc ročně na osmnáct tisíc korun za rok. Více peněz získají jako náhradu i zaměstnavatelé, kteří své pracovníky musí ze zákona na cvičení aktivních záloh uvolnit.
Účastníci dobrovolného cvičení během něj pobírají služné 9 900 korun měsíčně. Jejich zaměstnavatelé ale nemají nárok na finanční podporu během výcviku. Armáda si od zlepšení podmínek aktivních záloh slibuje výrazné navýšení počtu lidí, kteří v nich slouží. V současnosti je do aktivních záloh zařazeno 1 393 osob, do budoucna by jich však mělo být až pět tisíc.
