"Důvod, proč je tento dům obtížné prodat, bývá vždy jen jeden. Rozhoduje tam cena vůči lokalitě," vysvětluje Petr Kouba ze společnosti Reality 21. Dům by podle něj mohl být oproti své reálné hodnotě předražený. Budovu vlastní skupina majitelů a ti jej dali v červnu roku 2008 k prodeji. Za hotel se čtyřmi patry a 16 pokoji pro hosty chtějí 210 milionů korun.
Faktem je, že ač má stavba takřka ideální polohu, nedisponuje například garáží ani parkovacími místy. To všechno jsou věci, které spoluurčují cenu domu.
Za neprodejností mohou stát ale i další faktory. Technický stav, právní vady, výnosnost nemovitosti. Nejen špatně nastavená cena. Podobný problém s prodejem exkluzivní budovy měly České dráhy, které se na konci roku snažily poněkolikáté prodat barokní Sweerts-Šporkovský palác. Za obří stavbu v centru města nebyl nikdo ochoten zaplatit požadovaných 300 milionů.
Jednání o koupi se nikdy nedokončí
"Občas začneme jednat s investorem, ale ten vždycky nakonec z jednání odstoupí," říká David Kořínek z České aukční a dražební společnosti, která má prodej nemovitosti na starosti. "Řekl bych, že když je více spoluvlastníků, bývá tam někdy těžší komunikace," dodává.
"Dům byl dán k prodeji v roce 2008, což odpovídá začátku finanční krize," myslí si Petr Kouba. "Ta ovlivnila turistický ruch a potažmo i hoteliérství jako jedno z prvních," tvrdí. Investice do drahého hotelu proto nemusí být pro investory atraktivní.
Podobnou věc si myslí i David Kořínek: "Řekl bych, že za neúspěchem prodeje stojí opatrnost investorů.". V průběhu finanční krize se mnoha investorům snížila cash flow a jsou opatrní na investice s dlouhodobou návratností, mezi něž hotely patří.
U tří Pštrosů byla první kavárna
Dům proslavil v 17. století Jan Fux, obchodník s pštrosími pery, která tehdy byla velice módní záležitostí. Podle své živnosti dům pojmenoval. Dnes tolik ceněné fresky pštrosů, které dům obepínají, nebyly dříve ničím jiným než obyčejnou reklamou.
V roce 1714 si v domě pronajal prostory arménský obchodník Deodatus Damascenus, který tu otevřel vůbec první veřejnou kavárnu v Praze. Kávu sice prodával už deset let o pár ulic dál, ale teprve popularita kavárny prý rozšířila pití tohoto nápoje mezi obyvatele Prahy.
