Primářka oddělení tropických infekčních nemocí Nemocnice Na Bulovce Hana...

Primářka oddělení tropických infekčních nemocí Nemocnice Na Bulovce Hana Roháčková ukazuje vybavení, v jakém by pracovali lékaři s pacientem s podezřením na nákazu virem eboly. | foto: Petr Topič, MAFRA

S ebolou by bojovali Na Bulovce, Berlín má půlden na posouzení vzorků

  • 2
O pacienta s ebolou zdravotníci v Česku zatím pečovat nemuseli, i když několik podezření na nákazu už měli. V Praze by cestujícího s příznaky převezla speciální sanitka z Letiště Václava Havla rovnou na Bulovku. Vybavení na vyhodnocení odebraných vzorků mají až v Berlíně.

Jak by Praha řešila setkání s ebolou? Cestujícího s podezřením na virus by z Letiště Václava Havla převezla sanitka do Nemocnice Na Bulovce. Putoval by v izolovaném vaku k lékařům na oddělení tropických infekčních nemocí.

Většina laiků si stěží dokáže představit, co může smrtící horečka s názvem ebola vlastně způsobit. V Česku dosud neudeřila. Specialisté z infekční kliniky v Nemocnici Na Bulovce jsou však ve střehu.

Unikátní pracoviště zaměřené na parazitární a tropické infekční choroby je jediné svého druhu v zemi. Pokud by zdravotníci na Letišti Václava Havla měli na krvácivou horečku podezření, pacienta by nechali odvézt rovnou na Bulovku.

Co je to ebola

  • Jde o krvácivou horečku nejvyššího stupně nebezpečnosti. Člověk krvácí z tělních otvorů i do kůže.
  • Proti nemoci není lék ani prevence. Důležitá je síla imunity konkrétního člověka. Pokud vznikne podezření, lékaři pacientovi nejprve podají léky na malárii a antibiotikum.
  • Podle lékařů by lidé neměli cestovat do oblastí, kde se nemoc vyskytuje. Ale zbytečné je bát se například jezdit hromadnou dopravou.
  • Nemoci dosud podlehlo asi pět tisíc infikovaných, většina v Guineji, Libérii a Sieře Leone.

„Zaměřujeme se jak na infekční nemoci z Česka, jako jsou žloutenky, chřipky, HIV či záněty mozkových blan, tak i na importované nemoci, jako je úplavice, malárie či aktuálně propuklá epidemie eboly,“ popisuje primářka oddělení Hana Roháčová.

Unikátem nemocnice je hlavně Národní centrum pro izolaci a léčbu vysoce nebezpečných nákaz, kde by s pacientem nakaženým závažnou chorobou pracovali.

Výsledky z Německa do 12 hodin

Testy, které ebolu potvrzují, či vyvracejí, ovšem specialisté na Bulovce ani jinde v zemi udělat nemohou. Vybavena je na to laboratoř až v Berlíně.

„Takovému pacientovi odebereme vzorky, které speciální kurýrní služba převáží do Berlína na Institut Roberta Kocha. Výsledky jsou známé do 12 hodin,“ popisuje Roháčová.

Ohnisko je v džungli, nám epidemie nehrozí Primářka nepředpokládá, že by se ebola mohla v západním světě šířit. „V Africe je ohnisko u zvířat či někde v džungli, až pak se to šíří mezilidsky. My tu nechodíme na lov do lesa. Navíc virus potřebuje teplo a vlhko,“ uklidňuje Roháčová.

I přesto, že primářka představuje své oddělení jako zařízení schopné bojovat se zákeřnou nemocí, zdůrazňuje, že kliniku je třeba modernizovat a rozšířit. Brzdí to fakt, že nemocnice je pod správou Ministerstva zdravotnictví, ovšem pozemky a budovy v okolí jsou města. Obě instituce spolu nyní jednají o směně pozemků.

„Vzniknout by měla jednotka pro pacienty s infekčním onemocněním s vysokým stupněm nebezpečnosti. Budova by měla vyjít na 93 milionů korun,“ informuje mluvčí Ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.

Tropických nemocí po revoluci přibylo

Podle primářky Roháčové existují čtyři stupně nebezpečnosti infekčních nemocí. „Opatrní musíme být hlavně u stupně tři a čtyři. Ebola patří mezi virové hemoragické horečky - to je stupeň 4 - proti nimž není prevence ani léčba. Není možné očkování a neexistuje lék, který by přímo tento virus zabil,“ vysvětluje primářka. A právě na ty nejnebezpečnější nemoci by se mělo plánované centrum přímo specializovat.

Ještě před pětadvaceti lety nebyla podobná zařízení v Česku potřeba.

„V současné době lidé cestují hodně a po celém světě. Když někdo přijede z Jihovýchodní Asie, už víme, co se tam vyskytuje, a už tomu přizpůsobujeme vyšetření. Tropických nemocí je tu určitě víc, než jich bylo třeba před revolucí, kdy se necestovalo prakticky vůbec,“ dodává Roháčová.

Speciální infekční sanitky pořídili kvůli nákaze tropickými nemocemi záchranáři na Letišti Václava Havla. „V infekčním voze je prostor pro pacienta vzadu celý oddělený od řidiče i okolí. Vytváří se tam podtlak asi dvě stě barů, což zapříčiní, že se věci mohou dostat dovnitř do auta, ale nic se nedostane ven. Kvůli ebole přibyl ještě přetlakový i podtlakový vak,“ popisuje šéf letištních záchranářů David Klouček.

V případě potřeby se nemocný člověk předá právě v tomto vaku na infekční oddělení na Bulovce.