Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Esesáky při Pražském povstání zmátly anglické uniformy, tak se vzdali

  10:55aktualizováno  10:55
Byla sobota 5. května a ulice metropole zkrápěl jarní déšť. Ani nezvykle studené počasí však nezabránilo bojechtivým Pražanům, aby se vydali bránit své město. Psal se rok 1945 a právě vypuklo Pražské povstání, kterého se účastnilo přes třicet pět tisíc povstalců. V jejich řadách bojovalo i několik cizinců.

Britští vojáci, kteří uprchli ze zajetí, pózují s vlajkou Velké Británie v kasárnách na náměstí Republiky. Fotografie vznikla v době Pražského povstání. | foto: Vojenský historický ústav

Cizinci v řadách povstalců byli většinou váleční zajatci uprchlí z transportů smrti. Ke konci války se totiž území protektorátu změnilo doslova v mezinárodní křižovatku, po které se z východu přesouvaly statisíce zajatců i vojáků bojujících armád.

66 let od povstání

Dnes je tomu 66 let, kdy vypuklo Pražské povstání. Povstalcům pomáhali i nacisty zajatí vojáci ze Západu. Jejich uniformy vzbuzovaly u německých posádek strach.

Skličující atmosféru bojů v ulicích metropole zažili na vlastní kůži i dva britští vojáci, kteří utekli z německého zajateckého tábora a několik týdnů se ukrývali v lesích ve Slatině u Kralup nad Vltavou. "Právě fakt, že oba měli stejnokroje anglické armády, využili povstalci při bojích u školy Na Smetance na Vinohradech," vysvětluje historik Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu.

Budova školy byla důležitým opěrným bodem nacistů, kteří dvěma kulomety působili v řadách Pražanů těžké ztráty. Ovšem i přes svízelnou situaci si povstalci dokázali poradit a uchýlili se ke lsti - začali s esesáky vyjednávat. A právě v tento moment sehráli důležitou roli oba Britové.

Jsme součást britského výsadku, tvrdili parašutisté

Seržant Thomas Vokes a vojín William Greig totiž Němce přesvědčili, že jsou příslušníky anglického parašutistického oddílu, který byl shozen jako předvoj spojeneckých armád postupujících na Prahu. Nacisté se domnívali, že v případě nepřijetí kapitulace budou rozdrceni spojeneckým letectvem, což je vyděsilo a odradilo od dalších bojů. O dva dny později celá posádka SS čítající 123 mužů kapitulovala a odevzdala zbraně Pražanům.

Povstání v číslech

Cizinci bojující v Praze
seržant Thomas Vokes, vojín William Greig (Britové), Christian Noorlandt, Herman Andt (Holanďané), desítky Bulharů

Pozn.: Jde o výběr nejznámějších bojovníků.

Počty povstalců
5. května - 19 685
6. května - 29 666
7. května - 33 546
8. května - 35 501

Armáda na straně povstalců
Ruská osvobozenecká armáda (vlasovci) - 18 000; ruští vojáci, kteří po zajetí bojovali na straně Němců a na konci války se proti nim obrátili

Armáda proti povstalcům
Němečtí vojáci - 40 000 (k Praze se přesouvala německá Schörnerova armáda, čítající milion vojáků)

Kolik bylo obětí
Češi (povstalci) - 1 694
Němci - asi 1 000
vlasovci - asi 300
Rudá armáda - asi 30

Podobný trik povstalci zopakovali i 8. května u kasáren Roháče z Dubé ve Vršovicích. I zdejší německá posádka se při pohledu na anglické uniformy radši vzdala a kasárna vyklidila.

O něco dále se do bojů o vysočanské nádraží zapojili další dva cizinci - Holanďané Herman Andt a Christian Noorlandt z Rotterdamu. Druhý jmenovaný byl dokonce velitelem obrněného transportéru, který povstalci ukořistili německé posádce v Nové škole ve Vysočanech.

"Panzery" v ulicích Prahy údajně ničil i Holanďan

Ovšem při obraně nádraží se dostal společně se svými muži pod těžkou palbu a musel se stáhnout do Holešovic. Zde se zapojil do bojů u Trojského mostu, kde byl raněn. Vyléčili ho čeští doktoři v nemocnici na Bulovce. Tedy ve stejné nemocnici, kde svým zraněním o tři roky dříve podlehl zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich - jaký paradox. "O Noorlandtovi se dokonce povídá, že v ulicích Prahy zneškodnil pancéřovými pěstmi několik obrněnců," říká Jakl.

Dokonce se tento Holanďan stal předlohou filmové postavy ve Vávrově Němé barikádě. Zde však jeho roli sehrála Polka, která utekla z koncentračního tábora. Pravdu o zničených německých vozidlech již nikdo nezjistí. Tak jako tak jeho hruď v roce 1946 ozdobil Československý válečný kříž od prezidenta republiky.

Afričan a Československý rozhlas

Když byla v době povstání zničena budova rozhlasu na Vinohradech, přesunula se náhradní vysílačka do Strašnic. A právě tady hlásil zprávy v angličtině Etiopan - tehdy Habešan. Nikdy se však nepodařilo zjistit, o koho šlo.

Do bojů v Praze se zapojily také desítky Bulharů - dříve dělníků a zahradníků, kteří v metropoli pracovali. „Hodně jich pak padlo v bitvě o Reitknechtku na Pankráci. V současnosti jsou pohřbeni na vojenském hřbitově na Olšanech,“ uzavírá historik Jakl.

Autor:




 


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na Jarmark OnaDnes.cz dorazily stovky lidí. (19. května 2012, Praha)
Praha spouští ekologický „blešák“, lidem nabídne opotřebované věci

Co s věcmi, které už nepotřebujeme? Praha hledá místo, kde by otevřela takzvané Re-Use centrum. V něm chce shromažďovat odložené věci, které jsou funkční a...  celý článek

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 ve Středočeském kraji

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

RegioJet testuje nové vagóny Astra.
Lidé jsou unavení z uzavírek a výmolů na D1. Raději volí cestu vlakem

Počet cestujících vlakem mezi Brnem a Prahou se od roku 2010 téměř ztrojnásobil. Může za to konkurenční boj mezi Českými drahami a RegioJetem, ale hlavně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.