Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Jeli načerno a teď dluží tisíce. Lidí s exekucí v Praze přibývá

  • 8
Osm procent Pražanů je v exekuci. Navíc dluží obyvatelé metropole nejvyšší částky. Své dluhy řeší pozdě, někdy se o nich ale ani nedozví. Problém může vzniknout už třeba kvůli jedné jízdě načerno.

V Praze je v současné době v exekuci 87 264 lidí. Uvádí to mapa exekucí, kterou v rámci projektu Předluženost v ČR vytvořily nevládní organizace Ekumenická akademie a Otevřená společnost.

Zatímco v podílu obyvatel v exekuci se metropole řadí na prostřední příčky mezi kraji, výše jistiny, tedy základního dluhu, kvůli kterému je na dlužníka exekuce uvalena, je v Praze nejvyšší z celé České republiky. Průměrně dosahuje více než sto šestnácti tisíc korun. V porovnání s některými dalšími kraji je to téměř dvojnásobek.

Exekuce v Praze

  • Podle údajů z mapy exekucí je v současné době 87 264 obyvatel Prahy v exekuci.
  • Podíl obyvatel v exekuci v Praze činí 8 procent. Celorepublikový podíl je 9,3 procenta.
  • Celkem je v hlavním městě evidováno 669 197 exekucí.
  • Průměrná jistina na exekuci, tedy výše základního dluhu, v Praze dosahuje 116 608 korun. To je o 40 tisíc více, než je celorepublikový průměr.

Zdroj: www.mapaexekuci.cz

„Lidé v Praze si berou vyšší úvěry a hypotéky, takže jsou více zadlužení,“ říká vedoucí občanské poradny Remedium Kristýna Schreilová.

Kromě vyšších dlužných částek je dalším specifikem Prahy například to, že existuje velká skupina lidí, která v Praze sice žije, ale nemá v ní nahlášené trvalé bydliště.

„O dluzích se tak často vůbec nedozvědí, protože zásilky jim chodí jinam. Spoustu zásilek od věřitelů a soudu ani nečtou. A pak je překvapí až exekutor, který je v dohledávání dlužníků aktivnější než soud,“ popisuje Schreilová.

Dalším problémem, který je pro metropoli typický a může být spouštěčem vleklých finančních potíží, jsou dluhy z pokut za jízdu načerno v hromadné dopravě. Do občanských poraden je lidé chodí řešit pravidelně. Nezaplacení jedné pokuty totiž může přerůst až v několikatisícový dluh.

Dluhy jsou napříč společností

Podle výzkumné studie, která společně s mapou exekucí vznikla, i podle zkušeností dluhových poraden neexistuje profil typického dlužníka.

„Jde o lidi napříč společenským, věkovým i vzdělanostním spektrem,“ říká Schreilová. Do problémů se tak dostávají i vzdělaní lidé s vysokými příjmy.

„Panují mýty, že dlužník je marnotratník, který si za vše může sám, že je to způsobeno jeho nízkou finanční gramotností, podpisem smluv bez přečtení, půjčováním si na vánoční dárky a dovolené. Příčin toho, co vede do dluhové pasti, je ale víc. Lidem zemře partner, rozvedou se, přijdou o práci, mají pracovní úraz a jejich příjem najednou spadne,“ uvádí koordinátor projektu Předluženost v ČR Radek Hábl.

„Při dluzích buďte aktivní“

Přísnější podmínky pro hypotéky a úvěry mohou vést k tomu, že se lidé obrátí na lichváře, míní vedoucí občanské poradny Remedium Kristýna Schreilová.

Jak jsou na tom lidé s finanční gramotností? Zlepšuje se jejich povědomí o financích?
O finance se lidé zajímají určitě více. Nedokážu říci, jestli je to tím, že v posledních letech stoupl počet dlužníků. V každém případě i finanční gramotnost má nějaké své limity. Přirovnala bych to k řízení auta. I když víte perfektně, jak auto funguje, tak to neznamená, že ho umíte řídit. Lidé mají sice znalosti o rozpočtu, finančních produktech a podobně, ale jestli se pak chovají zodpovědně, už je jiná věc.

Co by měl dělat člověk, který se dostane do problému s dluhy?
Měl by k tomu přistupovat aktivně. Zkusit kontaktovat věřitele, seznámit ho se situací, navrhnout nějaké řešení. Pokud si v tom není úplně jistý, může navštívit bezplatnou poradnu. V Praze jich je několik.

Roste počet lidí, kteří si půjčují peníze a berou hypotéky?
Hypoték bylo více loni, teď u nich Česká národní banka zpřísňuje podmínky. Zpřísnil se i zákon o spotřebitelském úvěru. Čekáme, co to s trhem půjček udělá. Obáváme se, že část našich klientů půjde do šedé zóny a bude si půjčovat od lichvářů. Začínáme se setkávat i s tím, že si lidé berou podnikatelskou půjčku na živnostenský list, který si založili jen kvůli ní. Riziko dluhové pasti je ale vyšší.

To je případ například informatičky Moniky, která je jedním z respondentů výzkumu. Kvůli operaci byla dlouhou dobu na nemocenské a nakonec přišla o zaměstnání. Z poměrně vysokého příjmu byl rázem pouze invalidní důchod, navíc ženě zemřel životní partner. V té době si vzala první úvěr.

„Byla jsem přesvědčená, že až dostanu práci, tak to splatím v jednom, že nebude problém se splácením,“ uvedla.

Po několika dalších půjčkách se však její dluh vyšplhal až na půl milionu korun a Monika skončila v několika exekucích. Podle zkušeností občanských poraden hledají lidé pomoc právě až tehdy, když je na ně uvalena exekuce.

„Ptají se nás, jak komunikovat s exekutorem, jaká jsou jejich práva nebo zda je ohrožen majetek i dalších členů domácnosti. Kdyby se přišli poradit dříve, mohli se exekuci vyhnout,“ říká Schreilová.

Při současném společenském nastavení je přitom zcela normální, když je člověk zadlužený. Typickým příkladem jsou například hypotéky. Těch bylo v loňském roce dokonce rekordní množství. Banky poskytly 112 tisíc hypoték v celkové hodnotě 218,3 miliardy korun.

Letos by jich podle odborníků mělo být méně. Úrokové sazby, které ovlivňuje také měnová politika České národní banky, totiž začínají opět stoupat. Méně půjček by tak mohlo přinést i méně exekucí.

„V tomto ohledu jsem optimista. Vliv mají i nové zákony, především regulace spotřebitelských úvěrů a exekucí nebo nový insolvenční zákon. Výsledkem by mělo být méně exekucí, a naopak více osobních bankrotů,“ říká David Šmejkal, ředitel poradny při finanční tísni.