Jak zjistit, komu a kolik přesně Praha platí? Když si právě tuto otázku položili piráti, kteří sedí v zastupitelských lavicích hlavního města, skončilo to nečekaně - poskládali si obrovskou neoficiální databází bezmála čtvrt milionu městských faktur.
Nejprve piráti zkusili stáhnout z účetního programu magistrátu jednu fakturu, pak další a nakonec získali celý obrovský balík materiálů z posledních patnácti let.
Na následující platby hlavního města ovšem už takto transparentně nahlížet nebudou. Město sice tvrdí, že to nemá spojitost, nicméně posledních několik dní už piráti do účetního programu společnosti Gordic nemohou. Magistrát jim přístup odebral.
Obří balík faktur už však má mladý zastupitelský klub uložený v databázi - to kvůli snadnějšímu vyhledávání. Mají v ní platby od roku 2001 do roku 2015. „S výjimkou celého roku 2009, kde jsme narazili na technické problémy,“ řekl zastupitel pirátů Ondřej Profant.
Materiály obsahují jméno firmy, kolik fakturovala, za co a třeba i to, kdy Praha za práci zaplatila. „Dokumenty nyní postupně analyzujeme,“ dodal Profant. Například když on nebo jeho kolegové ze zastupitelského klubu mají hlasovat o nějakém výběrovém řízení, zadají do databáze jméno firem, aby zjistili, na čem pro město už pracovaly a kolik za to dostávaly.
Třeba analýza údajů o fakturách zmíněné firmy Gordic, která poskytuje městu kromě jiného účetní program JES, připomíná detektivku. Z dokumentů z uvedeného období podle pirátů plyne, že firma fakturovala práce skoro za 1,4 miliardy korun.
Ze 48 milionů bylo za rok 480
To by ještě nebylo tak pozoruhodné, kdyby rozbor po jednotlivých letech neukázal, že v roce 2010 platby dramaticky narostly. Dramaticky znamená desetinásobně. Faktury z roku 2008 ukazují, že město firmě Gordic za služby platilo 47,6 milionu, v roce 2010 faktury vylétly na 484 milionů, v roce 2011 činily 290 milionů.
To zaskočilo piráty a před nimi dokonce vzbudilo podezření u bývalé radní Evy Vorlíčkové, která kvůli tomu nechala situaci podrobně zanalyzovat. K navýšení faktur totiž došlo poté, co vláda exprimátora Pavla Béma prodloužila bez otevřené soutěže s Gordicem smlouvu a změnila podmínky kontraktu.
Ani předtím, ani potom už souhrny částek z faktur nebyly tak vysoké. V roce 2001 činil součet cen na fakturách firmy Gordic 25 milionů, celková suma s jedinou výjimkou meziročně stoupala o 3 až 10 milionů.
Pak přišly skokové roky 2010 a 2011, po nichž částky klesly. Na původní sumu se však už nesnížily, vloni město za služby Gordicu platilo 84,7 milionu. „Stát udělal nejzásadnější reformu v historii účetnictví a systému účtování vůbec a ta si vyžadovala zásahy do softwaru,“ vysvětluje ředitelka odboru účetnictví Jarmila Melkesová, proč se v roce 2010 prodražily služby Gordicu.
Navíc tehdy město kupovalo nové licence k účetnímu programu i pro 57 městských částí či třeba městskou policii a příspěvkové organizace. To předtím nedělalo. Na tuto okolnost upozornila mluvčí Gordicu Radka Hrstková.
Piráti takový celopražský nákup kritizují. „Magistrát velkoryse koupil licence pro městské části a tím v překladu řekl, tady bude monopol,“ pojmenoval tehdejší rozhodnutí Profant.
Vedle analyzování obsahu databáze se piráti snaží město přesvědčit, aby jim obnovilo přístup do Gordicu, kde donedávna mohli do faktur nahlížet, nikoli do nich nějak zasahovat. Tento přístup získali legálně na podzim roku 2014, když o něj úřad obyčejně požádali.
„Z pohledu magistrátu však není standardní, aby zastupitelé měli přístup do živé databáze, kterou je systém Ginis (účetní program firmy Gordic),“ vysvětluje mluvčí města Vít Hofman.
Magistrát je přesvědčen, že piráti nemají kvůli bezpečnosti nárok nahlížet do účetního systému města. „Ten je striktně vymezen právními a jinými předpisy či kodexem, neznám tedy důvod, proč byl některým členům zastupitelstva přístup vůbec umožněn,“ dodal mluvčí Hofman.
