Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Půlka přepadení je vymyšlená, říkají policisté. Lidé se klidně i pořežou

  16:00aktualizováno  16:00
Přibývá případů, kdy lidé na policii oznámí loupež, která se ale nestala. Důvody jsou různé - bojí se nebo stydí přiznat, že něco ztratili, nebo zakrývají jinou trestnou činnost. „Nedělejte to, stejně na to vždycky přijdeme,“ vzkazují kriminalisté.

Na pražskou policejní stanici v listopadu vtrhla čtyřiatřicetiletá žena s tím, že chce nahlásit přepadení.

V tašce prý nesla 450 tisíc korun, které si vypůjčila od zaměstnavatele na exotickou dovolenou, kterou chtěla dát příteli k Vánocům, když v tom ji někdo udeřil zezadu do hlavy, ona upadla do bezvědomí a probrala se už bez peněz. Začalo vyšetřování, které brzy ukázalo, že si žena vše vymyslela. Důvod?

„Ukázalo se, že je nezaměstnaná, bez peněz, za to s dluhy, a bála se, že na to přijde její bohatý přítel. Nakonec se k tomu, že si vše vymyslela, přiznala sama,“ řekl iDNES.cz kriminalista Václav Rídl.

Tato žena ale nebyla zdaleka sama. Vymyšlená je totiž polovina všech nahlášených loupeží, a čím víc se blíží Vánoce, tím víc si lidé vymýšlejí různé báchorky ve snaze dostat se k penězům. Je jim to ale málo platné.

„Drtivou většinu oznámení se policistům podaří odhalit. Buď už v počátku oznámení, protože spousta lidí nečeká, že se jejich oznámeními budeme důkladně zabývat, nebo v průběhu vyšetřování,“ říká poručík Otto Kopáč.

Vymyšlené loupeže se prý také provalí díky záznamům z bezpečnostních kamer, jiným technickým prostředkům a zkušenostem kriminalistů, kteří už umí vycítit, kdy lidé lžou.

A lžou prý všichni, bez rozdílu věku či pohlaví. Důvody jsou různé, jedním z nejčastějších je opilost. Když se lidé vracejí z večírků, často něco ztratí, a protože je jim to trapné přiznat před svými blízkými, vymyslí si, že je někdo okradl.

Možná překvapí, kdo si vymýšlí nejvíc. Nejsou to zadlužení dospělí, ale děti. „Mají drahé mobilní telefony, které ztratí nebo prodají, a pak se bojí říct pravdu rodičům, takže je pro ně nejjednodušší zalhat,“ říká Kopáč.

Báchorkou o rozřezaném trezoru maskovali zpronevěru

Důvodů, proč si lidé vymýšlejí, je ale mnohem víc - zakrývají tím například problém s hazardem či alkoholem, nebo taky jinou trestnou činnost.

„Řešili jsme případ otce se synem, kteří si vymysleli přepadení prodejny, ve které syn pracoval. Tvrdili, že jim pachatelé rozřezali trezor a vzali peníze, ale přišli jsme na to a nakonec byli oba stíháni za zpronevěru peněz,“ řekl Kopáč.

V jiném případě zase žena nahlásila přepadení na ulici, při kterém údajně přišla o mobil. Ukázalo se však, že telefon utopila a bála se to říct příteli.

Lidé jsou kvůli tomu, aby byla jejich historka důvěryhodnější, schopní téměř čehokoli - před oznámením na policii si roztrhají oblečení, nebo si dokonce ublíží. „Vzpomínám na muže, který sem přišel s pořezaným břichem. Pořezal se ale sám,“ podotkl Rídl.

Kvůli svému jednání přitom lháři riskují pokutu nebo vězení.

„Lidé, kteří úmyslně zamlčí nebo poskytnou nepravdivé informace ohledně spáchání trestného činu, mohou čelit podezření z přestupku, za což jim může hrozit až padesátitisícová pokuta, anebo dokonce podezření z trestního činu, za což hrozí trest odnětí svobody až na tři roky,“ říká policejní mluvčí Iveta Martínková.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.