náhledy
Území o 130 kilometrech čtverečních, které se rozkládá mezi jihovýchodním okrajem Prahy, Berounem, Suchomasty a Řevnicemi, se stalo CHKO v roce 1972. "Bez zákonné ochrany dané statutem CHKO by území Českého krasu, zejména část přilehlá k Praze, určitě vypadalo úplně jinak," říká Michal Slezák, vedoucí Správy CHKO Český kras.
Autor: CHKO Český kras
Botanicky tamní přírodu popsal Josef Velenovský, v roce 1914 vydal dílo Květena Karlova Týna a Sv. Ivana. Stále se však nemluvilo o Českém krasu. Jméno svou sveřepostí prosadil až Jaroslav Petrbok. Archeologii a geologii krasu se věnoval od konce první světové války až do své smrti v roce 1960.
Autor: CHKO Český kras
Na území Českého krasu vznikala od 19. století řada vápencových lomů. U Koněpruských jeskyní je například lom, kterému se říká Čertovy schody.
Autor: Martin Janoška, iDNES.cz
Jedno z nejvýznamnějších nalezišť je 17 metrů dlouhá Kodská jeskyně. Vznikla mrazovou destrukcí devonských vápenců.
Autor: Martin Janoška, iDNES.cz
Vědci na unikátnost Českého krasu upozorňují už od 19. století. Oblast proslavil Joachim Barrande, jehož jméno dnes slouží ke geologickému pojmenování tohoto území. Francouzského inženýra tam původně přivedla žádost hraběte Kašpara Šternberka posoudit, zda by nemohla údolím Berounky vést koněspřežná železnice. Nakonec hrabě žádnou nestavěl.
Autor: MF DNES
První návrhy na ochranu přírodních hodnot přišly počátkem 20. století a týkaly se Karlštejnska. Skutečnou právní ochranu získaly části dnešní CHKO v roce 1932. V padesátých letech vznikly rezervace Koda a Karlštejn. V Českém krasu je možné najít i rostoucí včelník, který je považován za léčivou bylinu.
Autor: CHKO Český kras
Ochrana krajiny před jejím zabíráním pro zástavbu nebo rekreaci je také jedním ze dvou faktorů, které ji zachovávají krásnou a pestrou. Tím druhým je návrat tradičního způsobu hospodaření, zejména pastvy a kosení, o který se Správa CHKO stará.
Autor: CHKO Český kras
Řekou Českého krasu je Berounka. V úseku pod Berounem v Českém krasu vytváří ve vápencích Karlštejnské vrchoviny kaňon se skalními stěnami.
Autor: Profimedia.cz
Český kras je největší vápencovou oblastí v Čechách. Na jeho území je 692 jeskyní, které kdyby se poskládaly za sebe, dosáhnou délky 24 kilometrů. Největší jsou zpřístupněné Koněpruské jeskyně s délkou chodeb dva kilometry.
Autor: Martin Janoška, iDNES.cz
Berounka je řekou s velmi kolísavými vodními stavy. V některých místech se dá přejít z jednoho břehu na druhý, při povodních pak ale dokáže nemilosrdně zaplavit louky i obydlené části. Oblíbená je mezi vodáky, mezi nejnavštěvovanější úseky patří právě úsek v Českém krasu.
Autor: Martin Janoška, iDNES.cz
V Českém krasu je možné vidět kromě lomů i řadu dalších přírodních útvarů, například Aksamitovou bránu na západním okraji vrchu Kotýz. "Na mapě přírodovědných rozmanitostí září Český kras jako jedno z center," řekl například zoolog Ivan Horáček z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Autor: Martin Janoška, iDNES.cz
Dalším z populárních míst je vápencový lom Malá Amerika. Ten se často stával cílem trampů i "obyčejných" turistů, oficiálně je dnes ale nepřístupný. Lom je asi 150 metrů dlouhý a má pět těžebních pater. Nedaleko Malé je i lom Velká Amerika a Mexiko.
Autor: Markéta Vlasáková