Před třiceti lety - 2. listopadu 1985 - se otevřel první úsek nejmladší, a dnes i nejdelší trasy pražského metra. Béčko tehdy jezdilo ze Smíchovského nádraží na Florenc. První jízda byla určena výhradně pro představitele KSČ a čestné hosty, následovaly jízdy pro zástupce podniků a cestující se zvláštními jízdenkami. Pásku slavnostně přestřihl generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa a prezident republiky, soudruh Gustáv Husák. Asistovali zaměstnanci metra v hnědých uniformách.
Archiv DPP
Trasa B měla převzít přepravní zátěž nejstaršího směru provozovaného pražskou MHD: z Karlína na Smíchov, kde kdysi jezdívala již koněspřežná tramvaj. Původní podoba křižovatky Anděl. Jednopatrový dům byl zbořen, zbývající budovy na snímku stojí dodnes.
Archiv DPP
Původní podoba křižovatky Anděl. Starší zástavba musela ustoupit hloubené stavbě stanice. Později na jejím místě vyrostl jednopodlažní pavilon ukrývající vestibul a zázemí stanice Moskevská.
Archiv DPP
Trať B se projektovala od roku 1970 a se stavbou prvního úseku se začalo v roce 1979. Stanici Moskevská budovali z povrchu, proto kvůli ní padl celý blok domů. V únoru 1990 byla přejmenována na Anděl, podle původního nárožního domu U Zlatého anděla.
Archiv DPP
Pamětní odznak k příležitosti zahájení provozu nové trasy metra. V první den provozu metra B cestující ještě nemohli přestupovat na linky metra A a C.
Archiv DPP
Původní podoba severního vestibulu stanice Moskevská (Anděl) . Zeď napravo zdobila obří mozaika s vyobrazením Kremlu. Koljo!, chce se zvolat.
Archiv DPP
Původní podoba severního výstupu ze stanice Moskevská (Anděl) . V polovině 90. let šla k zemi, na jejím místě vyrostl administrativní komplex podle návrhu francouzského architekta Jeana Nouvela. Také Tatrovka s kouřícími komíny je minulostí. Tam, kde se vyráběly tramvaje, dnes chodí Pražané nakupovat a bavit se.
Archiv DPP
Soudruzi procházejí po nástupišti stanice Moskevská, která svým názvem i výzdobou upomínala na upřímný vztah československého lidu k bratrskému Sovětskému svazu. V únoru 1990 bylo přejmenováno hned několik stanic na „béčku“: Dukelská na Nové Butovice, Švermova na Jinonice, Moskevská na Anděl a Sokolovská na Florenc.
Archiv DPP
Vstupenky pro první den provozu metra B byly rozdávány zdarma na vyžádání a platily pouze na nově otevřený úsek.
Archiv DPP
Výstavba vestibulu Na Knížecí. Domy v pozadí stojí dodnes, na prostranství na povrchu je terminál MHD a autobusové nádraží.
Archiv DPP
Pozvánka na slavnostní zahájení provozu na prvním úseku trasy B
Archiv DPP
Na náměstí Republiky se při otevření metra konalo shromáždění pracujících a budovatelů.
Archiv DPP
Výstavba stanice Smíchovské nádraží pod Nádražní ulicí. Původně konečná stanice prvního úseku trasy B je dodnes důležitým přestupním uzlem MHD, autobusy odsud míří do jižní části metropole i do vzdálenějších čtvrtí na opačném břehu Vltavy.
Archiv DPP
Situační plánek zastávek MHD v novém terminálu u stanice metra Smíchovské nádraží
Archiv DPP
Slavnostního otevření přestupní stanice Sokolovská (dnes Florenc) se zúčastnili představitelé strany, státu a hlavního města. Ocenili velkolepé dílo sedmé pětiletky. Jeho méně známou součástí je i jednokolejná obousměrná manipulační spojka tras B a C právě na Florenci.
Archiv DPP
Plánek povrchové MHD, na niž je možné přestoupit ze stanic nové trasy metra.