Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Do kohoutků dříve voda proudila přímo z řeky. Pitná teče sto jedna let

  10:32aktualizováno  10:32
Stačí otočit kohoutkem a do dřezu teče pitná voda. Bez toho bychom si dnes svůj život jen těžko dokázali představit. I když počátky veřejného vodovodu v Praze sahají do 14. století, ještě o půl tisíciletí později jimi do domácností tekla voda, která nebyla nijak čištěná.

Fakta z historie vodárenství se mohou o víkendu dozvědět návštěvníci vodárny v Podolí. Neděle 23. března je totiž Světovým dnem vody.

Zásobování přímo z řeky v 19. století zajišťovaly Staroměstská, Šítkovská, Novomlýnská a Malostranská vodárna. Pít kohoutkovou vodu však tehdy znamenalo totéž jako pít přímo z Vltavy.

Ve druhé polovině 19. století se odehrálo několik dílčích změn, které vedly ke zlepšení dodávek vody.

V šedesátých letech už v Praze nebylo místo, kde by voda protékala dřevěným potrubím. Nahradilo je litinové. Opravovaly se jednotlivé vodárny a díky postupnému zavádění vody do nemovitostí už také nebylo třeba řešit kritický stav chátrajících pražských kašen.

Světový den vody. Plavba na lodi i procházka stokou

  • Již tradičně se v sobotu a v neděli otevře Muzeum pražského vodárenství v Podolí. V rámci stálé expozice čeká na návštěvníky několik novinek, například nové informační panely o úpravnách vody Želivka, Káraný a Podolí, audiovizuální programy a na dvou dotykových obrazovkách interaktivní program pro děti.
  • Ve staré čistírně odpadních vod v Bubenči je na sobotu připraven celodenní program pro veřejnost. V provozu jsou parní stroje, lidé se mohou zúčastnit prodloužených prohlídek areálu s jízdami na raftech a s procházkou stokou.
  • Od sobotního rána se na náplavce u Rašínova nábřeží koná Den Vltavy. Připraveny jsou například vyhlídkové plavby na gondolách a historických loďkách.

Největší zlom však přišel v roce 1885, kdy v Podolí nedaleko břehu Vltavy začala fungovat nová vodárna na parní pohon. Její součástí byly i tři speciální filtrační studny vyhloubené na nedalekém Schwarzenberském ostrově.

Odtud si vodárna brala spodní vodu, ta však částečně obsahovala vodu z Vltavy.

Pitná voda díky vodárně v Káraném

Tím, že se čerpalo z podzemí, byla již voda částečně filtrovaná. Ještě stále ale nešlo o vodu pitnou. Ta začala z vodovodních kohoutků poprvé téct v roce 1914 po spuštění vodárny v Káraném. Moderní technologii 20. století v Káraném nemohla stará vodárna v Podolí, pracující na páru, konkurovat.

Stroje z ní byly postupně rozprodány a samotná vodárenská budova byla v roce 1922 srovnána se zemí – jen proto, aby na jejím místě vznikla zcela nová vodárna. Hlavní město se totiž ve 20. století prudce rozrůstalo a vznikem takzvané Velké Prahy se stalo téměř půlmilionovou metropolí.

Nové stavbě, která vyrostla podle návrhu architekta Antonína Engela, se začalo přezdívat katedrála.

A není se čemu divit. Na konci 30. let patřila mezi největší železobetonové stavby. Podle zdrojů Pražských vodovodů a kanalizací stavebníci spotřebovali více než 800 vagonů cementu a zhruba 180 vagonů železa. I dnes jsou interiéry vodárny působivé, a proto pojmenování „katedrála“ zůstává stále aktuální.

Způsob čištění vody se v Podolské vodárně neustále zdokonaloval. V roce 1931 například zmizel z vody z kohoutku do té doby typický žlutavý nádech. Kvalita šla neustále nahoru. A protože nároky Prahy rostly nadále, bylo v roce 1956 zahájeno rozšíření vodárny spolu s její rekonstrukcí. O jedenáct let později byly práce dokončeny a od té doby stojí na místě soustava budov v takřka nezměněném stavu.

Podolská vodárna čeká v záloze

Přestože se uvnitř novoklasicistní budovy Podolské vodárny nachází unikátní technologie čištění vody z 20. století, dnes ji Pražské vodovody a kanalizace využívají jen výjimečně.

„Od roku 2002 slouží Podolská vodárna jako záložní zdroj. Čtyřikrát do roka provádíme zkoušky, jinak ale obyvatele Prahy vodou nezásobuje,“ popsal přímo v prostorách Podolské vodárny mistr provozu úpraven vod Jaroslav Dufek.

Dokud je vodárna v Podolí schopna provozu, nemusí se Praha o kohoutkovou vodu obávat. Kdyby například kvůli havárii vypadlo zásobování z Káraného nebo Želivky, Pražské vodovody a kanalizace jednoduše pustí vodárnu v Podolí a obyvatelům dotčených oblastí poteče z kohoutků voda z Vltavy. Na rozdíl od začátku 20. století ji však mohou pít.

„Normální člověk prakticky nemá šanci poznat, jestli mu doma teče voda z Vltavy, nebo například z Želivky,“ ubezpečuje Dufek a dodává, že voda z řeky musí projít přísnou filtrací.

Budova Podolské vodárny má v současné době ještě jednu funkci. V roce 1996 se do areálu přestěhovalo Muzeum pražského vodárenství. Právě to se tento víkend v rámci mezinárodního dne vody otevře veřejnosti.

Lidé, kteří muzeum navštíví, se dozvědí zajímavosti o pražském vodárenství a budou si moci prohlédnout některé historické exempláře. Mezi ty nejvýznamnější patří například vodovod z dob antiky, část hradního potrubí z období vlády Rudolfa II. nebo originál čerpacího stroje klatovské vodárny z roku 1830.

„Muzeum si budou moci lidé prohlédnout v sobotu a v neděli vždy od 9.30 do 16.30 hodin. Vstup je zdarma,“ láká mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Tomáš Mrázek.

Autor:




 


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policisté ve Strašnicích vyšetřují vraždu (12.5.2017).
Soud poslal muže za ubodání manželky do ústavu. Shledal ho nepříčetným

Muž, který v květnu ubodal manželku v rodinném domě v pražských Strašnicích, nepůjde do vězení. Podle znalců trpěl bludem, že se ho manželka snaží otrávit....  celý článek

Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR instaluje hmyzí hotel.
K Milovicím se vracejí divoké včely. Pomáhat jim začaly i hmyzí hotely

Divoké včely, tedy další klíčová skupina živočichů se pomalu vrací do rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Pastva divokých koní,...  celý článek

Vražda se stala zřejmě přímo v bytě.
Po hádce dvou mužů zůstal v bytě jeden mrtvý, policie má podezřelého

V pražské Hostivaři zemřel v úterý v podvečer čtyřicetiletý muž, kterého jiný muž zřejmě během hádky pobodal. Na místo přijeli záchranáři, muž přes veškerou...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.