Dvaadvacet metrů dlouhý žulový pomník zapuštěný v letenském svahu vznikl na počest sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina. Ve své době se stal největším, nejdražším a nejbizarnějším sousoším v Evropě. S velkou pompou byl odhalen 1. května 1955. Podle historika architektury Zdeňka Lukeše mělo rozsáhlé podzemí, které ohromný pomník podpíralo, původně sloužit jako monumentální sál nebo komunistické mauzoleum. Bývalý režim ale myšlenku nikdy nezrealizoval.
V bunkru byly brambory, pak tu sídlilo Rádio 1
Pomník stál pouhých sedm let. V listopadu 1962 musel kvůli změně poměrů a sovětského vedení zmizet. Byl odstřelován a zničen. "Existuje řada teorií, kam někdejší režim uložil stovky tun materiálu ze sousoší. Podle mého názoru je ale bagry zahrnuly dolů do podzemních prostor," řekl Lukeš při dnešní prohlídce. Odborníci v 90. letech sutiny prozkoumali, ale nenašli v nich nic zajímavého. "Žádný nos ani knoflík ze soch tu nenajdete," uvedl historik. Průzkumu se podrobilo i celé podzemí.
Prostory dosud nenašly žádné využití. "Jako kluk si pamatuji, že tu byl sklad brambor," řekl Lukeš. Krátce po sametové revoluci sloužilo rozsáhlé podzemí podpírané soustavou sloupů jako klub, vysílalo odsud Rádio 1. Od té doby se objevila řada myšlenek, jak s místem naložit. Podle Lukeše by nejlepší variantou bylo vybudovat muzeum totality. Mluvilo se o vzniku kavárny nebo oceanária. "Vše ale zůstalo ve fázi úvah," dodal Lukeš.
Dvě výročí v jednom roce
Podzemí pod někdejším Stalinovým pomníkem
Prohlídky podzemí pořádá společnost Opona při příležitosti dvou výročí, která si letos Česká republika připomíná. "Jde o desáté výročí vstupu do EU a pětadvacáté výročí od pádu totality," řekl za organizátory Kotas. Součástí akce budou dvě tematické výstavy - Kalendárium totality a 10 let České republiky v Evropské unii.
