Až do ničivých povodní v roce 2002 o tajemné stavbě pod Klárovem neměl nikdo nezasvěcený ani ponětí. Tisíciletá voda tehdy vyplavila pečlivě utajovaný objekt a rozvířila řadu otázek.
Co se skrývá za tajemnými dveřmi?
Stanice byla budovaná v letech 1952 až 1959. Na dlouhých osm let tehdy dokonce přestaly jezdit mezi Klárovem a Čechovým mostem tramvaje, aby stavbařům nikdo nekoukal přes rameno. "Je to záhada. Nikomu se dodnes nepodařilo vypátrat, jestli to bylo tehdy míněno jako skutečná stanice podzemní dráhy, nebo to byla rovnou kamufláž pro něco jiného," potvrzuje vedoucí archivu dopravního podniku Pavel Fojtík.
Schématické znázornění polohy dnešní stanice Malostranská na trati A z roku 1978 (bílá), neuskutečněné stanice Klárov podle projektu metra od Konsorcia stavebních firem z roku 1941 (modrá) a jednolodní "stanice metra" Klárov postavená v letech 1953-1959 podle neznámého projektu (žlutá).
Jediný vstup do vestibulu legendární "stanice metra" v ulici U Bruských kasáren rozhodně nepůsobí dojmem, že by vyhovoval dopravně či architektonicky dnešním představám o stanici metra.
Plechová vrata stanice totiž ústí přímo proti Strakově akademii, sídlu úřadu vlády a záhadná podzemní stavba v 70. a 80. letech skutečně sloužila potřebám "civilní obrany". Co se za plechovými vraty vlastně skrývá? Ze vstupní haly vede šikmý eskalátorový tunel do spojovací chodby a druhý šikmý eskalátorový tunel ústí do raženého klenutého prostoru podobajícího se třeba dnešní stanici metra Kobylisy.
Svědectví: Stavěl jsem tajnou stanici metra, říká čtenář |
Na obě strany od stanice jsou vyraženy krátké slepé tunely, kudy by snad mohla případně projet souprava metra. Samotné "nástupiště" ale v současnosti stanici moc nepřipomíná. Do vyraženého prostoru je vestavěno patro a různé dělící příčky. Celý objekt dnes slouží jako technické centrum dopravního podniku.
Podle tohoto projektu se údajně stanice Klárov v letech 1953-1959 stavěla. Převzato z knihy Praha a metro od ing. arch. E. Kyllara.
"Stavba sice stanici připomíná, ale budovala se v době, kdy neexistoval žádná oficiální koncepce pražské podzemní dráhy a dnešní metro se začalo budovat až mnohem později," dodává Fojtík.
Teorii o tajném krytu potvrzuje, že plány stanice jsou dodnes nepřístupně zamčeny v archivech a nikdo se při stavbě dnešního metra ani nepokusil stanici metra připojit. Východ ze stanice také neústí na rušný Klárov, ale do úzkého prostoru boční ulice. Na druhou stranu stavba vypadá, tak jak vypadá... Záhadu může podle Fojtíka objasnit jen další bádání v archivech ve spisech označených nápisem Tajné.
