Odhalení sochy je naplánováno i jako připomínka noci z 8. na 9. března 1944, kdy byly vyvražděny téměř čtyři tisíce vězňů takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi.
„Samotné nádraží je výstavním atributem. Má paměť místa, ze kterého bylo deportováno na 50 tisíc židovských občanů Prahy do koncentračních táborů,“ uvedl již dříve autor projektu, filmový dokumentarista a ředitel obecně prospěšné společnosti Památník Šoa Praha Pavel Štingl. „Je spousta památníků minulosti. Byly doby, které budovaly památníky budoucnosti. Co potřebujeme dnes - památník současnosti? Místo, kde se o stigmatech minulých i současných dá otevřeně mluvit,“ dodává.
Monumentální socha je instalována jako brána na cestě, kterou procházely válečné transporty k deportačním vlakům. Dvacetimetrová kolejnice zdvižená k nebi symbolizuje Jákobův žebřík. Nese poselství, že nádraží, poznamenané tragickými osudy pražských Židů, je připraveno k přestavbě na Památník ticha. Pořadatelé usilují o to, aby se nový památník otevřel k výročí prvních pražských transportů na podzim roku 2016.
Na nádraží vznikne stálá expozice o holokaustu
Nyní již nefunkční nádražní objekt se má podle představ organizátorů stát platformou se stálou expozicí, výukovými programy, sezonními výstavami a prostorem pro setkávání. Praha je podle nich také jedním z mála evropských hlavních měst, které ve veřejném prostoru nepřipomíná památku obětí holokaustu.
„Máme důstojný památník zesnulým, kteří se nevrátili z transportů, což jsou jména na zdi v Pinkasově synagoze. Ale Praze chybí centrum, kde se dají tyto věci diskutovat,“ řekl Štingl.
