GALERIE: Trasa metra A má nejprudší sklon a nejhlubší stanici

Za dobou výstavby pražského áčka se vystřídalo třináct primátorů. Jen čtyři z nich měli dosud štěstí, že se ve své kariéře mohli mezi prvními zúčastnit jízdy v nově otvíraných úsecích. Zdeněk Zuska, František Štafa, Jaroslav Kořán, Pavel Bém a tou pátou, která otevře čtyři nové stanice v pondělí, bude primátorka Adriana Krnáčová. Trasa se postupně uváděla do provozu v letech 1978 až 2006.

Nový úsek metra A

Pro veřejnost bude provoz na novém úseku trasy metra A zahájen v pondělí 6. dubna od 15 hodin. Jeho délka je 5,694 km.

• Ze stanice Dejvická metro pokračuje do stanice
• Bořislavka
• Nádraží Veleslavín
• Petřiny
• Nemocnice Motol

Nejstarší trasou pražského metra je sice céčko, ale trasa A se může pochlubit nejstarší stanicí. Jmenuje se Klárov. Že jste o ní nikdy neslyšeli? Není divu, dlouhá léta byla tajná a sloužila jako kryt a ani dnes sem soupravy podzemní dráhy nezajíždějí. Se sousední Malostranskou je jen propojena chodbou.

Stanici stavěli v letech 1952 až 1959 nedaleko Strakovy akademie - Úřadu vlády. Na dlouhých osm let tehdy dokonce přestaly jezdit mezi Klárovem a Čechovým mostem tramvaje, aby stavbařům nikdo nekoukal přes rameno.

„Stavba sice stanici připomíná, ale budovala se v době, kdy neexistoval žádná oficiální koncepce pražské podzemní dráhy a dnešní metro se začalo budovat až mnohem později,“ upozorňuje vedoucí archivu dopravního podniku Pavel Fojtík. A také kolem stavby existuje spousta více či méně reálných konspiračních teorií.

Že se jednalo spíše o tajný kryt, než o stanice potvrzuje i to, že se při stavbě současného metra nikdo nepokusil stanici metra připojit, a tak přece jen primát nejstarší trasy patří céčku.

Áčko se začalo razit mezi Dejvicemi a Hradčanskou

Výstavba první části trasy A byla zahájena v roce 1973 a otevřena byla 12. srpna 1978, jako druhý úsek pražského metra. Tento první úsek trasy A vedl mezi stanicemi Leninova (dnešní Dejvická) a Náměstí Míru. Byl dlouhý 4,7 km a měl sedm stanic.

Na trase A metro také poprvé překonalo vodní překážku v podobě Vltavy. Vznikl tak první podchod pražského metra pod Vltavou, který se nachází v hloubce 14 metrů pod dnem řeky. Na trase je také téměř 190metrový úsek s největším povoleným sklonem 40 promile, a to mezi stanicemi Náměstí Míru a Muzeum.

Nejhlubší stanice

Vinohrady mají i další primát pražského metra.

• Stanice Náměstí Míru je nejhlubší v celé síti metra.
• Eskalátory překonávají výšku 43,55 metru.

Za socialismu v době horečného budování sídlišti, kdy autobusy a tramvaje nestačili vozit Pražany, měla stavba metra velkou prioritu. Svědčí o tom i to, že se stavěly dva úseky najednou. S pokračování trasy C z Kačerova na Háje se zároveň stavělo i pokračování áčka z Náměstí Míru na Želivského.

Stavba začala v roce 1976 a první prodloužení bylo otevřeno 19. prosince 1980, necelé dva měsíce po otevření prodloužení C na Háje. Na další pokračování si lidé na východě Prahy museli počkat déle, až do 11. července 1987. Novou konečnou se stala stanice Strašnická a 4. července 1990 se konečná posunula až na Skalku.

Zatím naposledy se áčko prodloužilo 26. května 2006 do stanice Depo Hostivař. Trasa se sice prodloužila jen o jedinou stanici, ale je díky využití již existující spojky do depa je vedena po povrchu.

Jak se rodila trasa A metra

Výstavba začala 20. února 1973 ražbou tunelů mezi stanicemi Leninova (nyní Dejvická) a Hradčanská.

• 12. 8. 1978 Zahájení provozu trasy A Leninova (nyní Dejvická) – Náměstí Míru (Leninova, Hradčanská, Malostranská, Staroměstská, Můstek, Muzeum, Náměstí Míru).
• 19. 12. 1980 Zahájení provozu v úseku Náměstí Míru – Želivského (stanice Jiřího z Poděbrad, Flora, Želivského).
• 17. 10. 1985 Zahájení manipulačního provozu bez cestujících Želivského – depo Hostivař.
• 11. 7. 1987 Prodloužení do stanice Strašnická.
• 4. 7. 1990 Prodloužení do stanice Skalka.
• 26. 5. 2006 Prodloužení do stanice Depo Hostivař.