Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z nejradioaktivnější haldy u Příbrami chtějí odtěžit miliony tun kamene

  19:03aktualizováno  19:03
Haldu radioaktivního kameniva, která je v příbramské části Brod pozůstatkem uranové těžby, by už příští rok mohla obklopit těžká technika. Soukromá firma chce v následujících dvaceti letech z odvalu šachty číslo 15 odvézt a zpracovat pět milionů tun materiálu. Místním se plány nelíbí.

Pohled na odval jámy číslo 15 od obce Jerusalem | foto: Dokumentace k řízení EIA

Obří haldu mají na dohled nejen obyvatelé příbramské části Brod, v jejímž katastru leží, ale také obyvatelé Lešetic, Konětop, Žežic a Jerusalema.

„Nyní odval lidem v okolí škodí, celá tahle akce jim může jenom pomoct. Už po odtěžení 30 až 40 procent odvalu se podmínky mohou díky změně proudění vzduchu zlepšit,“ tvrdí Oldřich Zábrdský, jednatel firmy Ekototalbau cz, která žádá o povolení těžit.

Zábrodský je rovněž společníkem ve firmě Ecoinvest Příbram, která již získala souhlasné stanovisko ke zpracování kameniva z odvalů číslo 9 a 11.

Fakta o odvalu č. 15

  • Areál šachty č. 15 se nachází v dobývacím prostoru Lešetice na katastru Brod u Příbrami.
  • Šachta č. 15 sloužila pro větrání, těžbu, dopravu materiálu a fárání mužstva. Svému účelu - těžbě - přestala sloužit v roce 1991. 
  • Odval šachty č. 15 je největší v příbramské uranové oblasti. V současné době je na odvalu uloženo asi 12 762 986 tun kameniva.
  • Odvaly po těžbě uranu na Příbramsku obsahují cca 0,005% zbytkového obsahu uranové mineralizace. V odvalu šachty č. 15 tak je nahromaděno asi 600 až 700 tun uranu.
  • Za dvacet let se výška haldy sníží ze 64 metrů na 31. Za tuto dobu bude při maximální těžbě 250 tisíc tun ročně odtěženo a zpracováno 5 milionů tun haldoviny. K úplné odtěžbě by při průměrné těžbě 160 tisíc run ročně došlo za 80 let.
  • Zdroj.: SÚJB a dokumentace k řízení EIA

Na ploše odvalu číslo 15, který je největší v příbramské uranové oblasti, je uloženo skoro třináct milionů tun kameniva. Firma chce těžit nanejvýš 250 tisíc tun ročně, reálnější odhad je 160 tisíc tun. Pokud by se mělo vytěžit všechno, což však bude záviset na odbytu materiálu, mohla by těžba trvat až osmdesát let.

„Město by bylo zatíženo s určitostí příštích 30 až 50 let, to je strašně dlouho. Podle mě jsou s tím spojená rizika, jedná se o radioaktivní materiál, také je zde otázka prašnosti,“ obává se starosta Příbrami Jindřich Vařeka.

Dokument k záměru těžby, proti níž se bouří stále větší počet místních, projedná s kolegy na pondělní poradě starosty. Stanovisko následně zašlou městské radě. „Rada pak naše nesouhlasné stanovisko podpoří,“ myslí si starosta.

Optimální cesta, soudí úřad pro jadernou bezpečnost

Jako účastník řízení EIA o posouzení vlivu na životní prostředí město bude mít příležitost poslat k záměru připomínky, s nimiž se firma bude muset vypořádat, aby posuzování mohlo vyústit v kladné závazné stanovisko ministerstva životního prostředí. Proti chystané těžbě se již vyjádřil i Středočeský kraj.

„V příbramské uranové oblasti představuje odval jámy číslo 15 nejvýznamnější zdroj přírodních radionuklidů, které svým uvolňováním do životního prostředí znamenají zvýšenou radiační zátěž především pro sídelní útvary Brod a Lešetice,“ připouští Karla Petrová ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, jehož povolení bude těžařská společnost také potřebovat.

Omezit radonové emise z odvalu by šlo i dalšími způsoby, postupná těžba s využitím na tříděné kamenivo, se však podle Petrové jeví jako optimální. V současnosti svými účinky na lidi záření povolené limity nepřekračuje.

„Postupná odtěžba hald pro daný účel představuje odstraňování staré ekologické zátěže území. Výroba tříděného kameniva z odvalového materiálu po těžbě uranových rud má přínos v tom, že pro potřeby regionu není nutno otvírat nebo provozovat primární ložisko stavebního kamene,“ píše se v dokumentaci k řízení EIA.

Správci lokality firma za surovinu zaplatí

Drcené kamenivo bude společnost Ekototalbau cz prodávat na stavby zpevněných ploch, třeba silnic. Jen na Příbramsku se za rok průměrně spotřebuje 150 tisíc tun této suroviny. Areál by podle předběžných propočtů každý den opustilo zhruba 80 až 125 nákladních aut s již zpracovaným kamenivem.

Právě i nárůstu dopravy či znečištění vod se bojí obyvatelé přilehlých vesnic.

Fotogalerie

„S odtěžbou by se ale neměla zvýšit emanace (vyzařování - pozn. redakce) radonu ani prašnost. Úkolem úřadu je stanovit podmínky a následně kontrolovat zpracování kameniva tak, aby byly dodrženy všechny požadavky radiační ochrany,“ ujišťuje Petrová, která je na úřadě náměstkyní pro tuto oblast.

Správcem bývalé těžební uranové lokality je státní podnik Diamo.

„Až dospěje-li proces do vyřešení všech potřebných povolení, je možné přistoupit k jednání o smlouvě upravující prodej suroviny. Zpracovatel těžbu Diamu nehradí, provádí ji sám, hradí nerost jako vstupní surovinu do jím prováděného procesu a případné další náklady, které Diamu vzniknou,“ přiblížil podnikový náměstek pro výrobu Marian Böhm.

Starosta Příbrami o věci komunikuje s dalšími dotčenými obcemi a předsedy místních osadních výborů. Odbor životního prostředí na záři chystá veřejné projednání. „Pozveme veřejnost, odborníky i příslušnou firmu,“ doplnil Vařeka.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.