Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Šance na přežití klesá po 48 hodinách, líčí hasič pátrání v ruinách domů

  11:24aktualizováno  11:24
Se svým týmem hasičů specializovaným na vyhledávání a záchranu osob ze zřícených budov má za sebou mnoho zásahů v zahraničí i České republice. Pomáhal například po zemětřesení v Íránu či Nepálu. „Na místě musíme být co nejdřív, prvních pár dní po katastrofě záleží na nás,“ říká podporučík Petr Vodička.

Podporučík Petr Vodička, velitel čety na Chodově a také jeden z předurčených velitelů týmu USAR. V oblasti mezinárodní záchranné pomoci působí už mnoho let, zasahoval například při zemětřesení v Íránu či Nepálu. | foto:  Dan Materna, MAFRA

Co si lze pod pojmem Urban Search and Rescue Team (USAR) představit?
USAR týmy vyhledávají a zachraňují osoby v obydlených městských oblastech, například po zemětřesení a jiných katastrofách. V České republice je nasazen zejména při mimořádných situacích - zřícení objektů, ke kterým dochází při výbuchu plynu, stavebních pracích nebo opravách domů. Zasahuje primárně v Praze a společně s kolegy z Moravskoslezského kraje v celé České republice, dalším úkolem jsou výjezdy do zahraničí.

Kdo tým tvoří?
Hasiči, kteří většinu času slouží na výjezdu v různých funkcích. Při výjezdu spolupracujeme zejména s atestovanými kynology HZS ČR, dále z Policie ČR, Městské policie hlavního města Prahy a Ostravy a dalších organizací. Při nasazení do zahraničí je dále do týmu zařazen statik pro posuzování staveb a lékař.

Kde tedy můžeme členy USAR týmu najít?
Máme dva odřady, jeden v Praze a druhý v Moravskoslezském kraji, v každém kraji to je 64 lidí. Střídáme se v pohotovosti pro prioritní vyslání do zahraničí, vždy po měsíci. Členy USAR týmu najdete v Praze především na třech stanicích - na centrální stanici číslo 1 v Praze 2 je skupina, která provádí vyhledání osob pomocí elektronických vyhledávacích zařízení. Číslo 7, tedy Smíchov, je zaměřena na stabilitu stavebních konstrukcí a vyprošťování ze sutin. Na stanici číslo 5 ve Strašnicích máme sklady, kde je uskladněno týlové vybavení, jídlo, dřevo a další vybavení jako například osvětlovací prostředky, rozbrušovací agregáty, motorové pily. V případě potřeby je okamžitě možné vše využít.

Urban Search and Rescue (USAR)

  • Tým pro vyhledávání a záchranu osob ze zřícených budov byl založen v rámci HZS hl. m. Prahy v roce 1999 v souvislosti s nasazením týmu po zemětřesení v Turecku.
  • Jeho cílem je prohledávání sutin ve snaze zachránit co nejvíce životů a minimalizovat riziko pro záchranáře. Český tým má certifikaci na nejvyšší úroveň připravenosti. V České republice jsou týmy USAR dva - jeden v Praze, druhý sídlí v Ostravě.
  • Činnost USAR se dělí do tří odvětví. Lehký tým pomáhá v Praze či okolních krajích a není určený pro výjezdy do zahraničí. Střední USAR tým je zaměřen na zahraničí, je schopen být nasazen nepřetržitě po dobu sedmi dní 24 hodin denně. Těžký tým už počítá se dvěma místy nasazení 24 hodin denně po dobu 10 dnů.

Přihlásit k tomuto elitnímu týmu se tedy může kdokoliv z hasičů?
To ne. Velitelé si lidi sami vybírají, pak následuje výcvik, kde se ukáže, jestli je daný člověk na takovou práci vhodný. Hledáme týmové, šikovné lidi, kteří jsou schopni adaptovat se na těžké podmínky. Dobré je, když mají nějakou další specializaci - zdravotní výcvik, umí jazyky. Pokud se stanou členy týmu, jsou vyškoleni, očkováni. Učí se kulturním i náboženským rozdílům, které respektujeme, hygienickým zásadám v daných oblastech a projdou jazykovou přípravou.

Jak se zraněnými v postižených oblastech komunikujete?
Anglicky, přičemž překladatel z místního jazyka do angličtiny je obvykle k dispozici.

Jaký je proces předtím, než odjedete pomáhat na místo, kde došlo k nějaké katastrofě?
Zasažený stát si vyžádá mezinárodní pomoc a ministerstvo zahraničních věcí, ministerstvo vnitra a případně vláda rozhoduje o vyslání týmu a o nabídce postižené zemi. Na místo bychom pak měli přijet co nejdřív a pracovat prvních několik dní. Pak nás a další USAR týmy nahrazují zdravotnické a další týmy.

A co jste tedy schopni nabídnout?
Česká republika disponuje takzvanými moduly civilní ochrany, tedy prostředky pro záchranné práce při závažných událostech. Jsme schopni zajistit velkoobjemové odčerpávání vody, takzvaný modul předsunuté zdravotnické jednotky (třídění pacientů, stabilizace jejich stavu a příprava na převoz do nemocnice, pozn.red.). S tím jsme byli loni v Nepálu po zemětřesení. Dále modul na sběr a detekci chemických nebezpečných látek či záchranu při povodních pomoci člunů. Snažíme se mít takové moduly, abychom je mohli využít i u nás, nejenom v zahraničí.

Petr Vodička

  • Podporučík Petr Vodička je příslušníkem hasičského záchranného sboru a mnoho let působí v oblasti mezinárodní záchranné pomoci. Jeho první zahraniční zásah byl v roce 1998. Je jedním z předurčených velitelů odřadu USAR týmu a zároveň působí již 12 let jako velitel čety na stanici na Chodově.
  • V roce 2003 byl velitelem jednotky vyslané na pomoc při zemětřesení v Íránu, v roce 2008 zajišťoval dopravu a distribuci humanitární pomoci do Albánie a Moldávie a v roce 2009 byl členem EU CP týmu, který posuzoval potřeby pomoci v Moldávii. Je také členem skupiny hodnotitelů, kteří posuzují úroveň týmů, ucházejících se o zařazení na celosvětového seznamu jednotek určených pro vyprošťování obětí zemětřesení.

Zmínil jste zemětřesení v Nepálu. Jak jste tam konkrétně pomáhali?
Jeli jsme tam primárně jako zdravotníci, ošetřovali jsme zraněné. Během našeho pobytu tam jsme začali vyjíždět také do odlehlých oblastí, protože lidé, kteří v nich bydleli, se za námi neměli jak dostat. Tímto způsobem jsme ošetřili více než dvě stě lidí. Nepál byl pro nás nejdelším a největším nasazením.

Jak to funguje, když na tak zdevastované místo přijedete?
Každý náš tým musí být samostatný, abychom postiženou oblast ještě víc nezatěžovali. Máme svoje stany, spací pytle, dokážeme si vyrobit vlastní elektřinu i satelitní telefonní i datové připojení. Máme denní dávky potravin. V případě leteckého transportu nelze přivézt například dostatek pohonných hmot, a nejsme schopni samostatné přepravy. V takovém případě nám pomáhají místní organizace, např. armáda, která zajistí přepravu do postižené oblasti. . Vodu na první tři dny máme, na další období ji musíme shánět, máme i vlastní čističku vody.

Kdy vůbec začal český záchranářský tým pomáhat v zahraničí?
První nasazení bylo v roce 1988 v Arménii po zemětřesení, tehdy Sovětský svaz poprvé požádal o zahraniční pomoc. V roce 1999 se pak letělo do Turecka po zemětřesení s týmem, který už byl zárodkem dnešního USAR týmu, protože letěl i lékař a kynologové. Název USAR se začal používat později, v roce 2003 jsme pod tímto názvem vyrazili na zemětřesení do Alžíru, v tomtéž roce následovaly povodně ve Francii, kam se jelo s velkokapacitními čerpadly a hned po Vánocích pak bylo zemětřesení v Iránu.

A co se týče našeho hlavního města? Kdy byl váš zásah potřeba v Praze?
Například v roce 2003, to jsme pomáhali u tří zřícených bytových domů při povodních v Karlíně. V roce 2006 se zřítila část domu po výbuchu plynu a zemřeli dva lidé. O tři roky později se zřítil dům v Soukenické a zemřeli čtyři dělníci, tam jsme byli nasazeni přes 30 hodin. V roce 2013, kdy po výbuchu plynu a zřícení části domu v Divadelní ulici zůstalo zhruba 43 zraněných, jsme prováděli stabilizaci domu, aby se nezřítil. Naposledy jsme zasahovali letos v červnu v Ďáblicích, kde se zřítila část rodinného domu. Probíhala tam stabilizace objektu, aby se nezřítil a pak evakuace zvířat (o této akci jsme psali zde).

Fotogalerie

Jaké speciální vybavení USAR tým používá?
Co se týče technického vyhledávacího zařízení, tak máme vyhledávací kamery, life detektory reagující na drobný pohyb, a inklinometry pro sledování pohybu konstrukcí. Dále pak určíme pozorovatele trosek, vymezujeme nebezpečné zóny a tak dál. Ale dost pomohou i pila na beton, hřebíkovačka, zásoba dřeva. A dále zdánlivé drobnosti - například bedna s hřebíky, kladivy, sádra. Věci, které na vozech hasiči běžně nevozí ve větším množství.

Jak probíhá vyprošťování zavalených lidí ze sutin?
Nejdříve je musíme vyhledat. V tom nám velmi pomáhají atestovaní kynologové s vyhledávacími psy, kteří nám vyhledají osobu, a dále využíváme vyhledávací zařízení. Podle toho, kde lidé zůstali, je pak vyprošťujeme. Vše závisí na tom, jak se budova zřítila, zda jsou prostory, ve kterých mají lidé šanci přežít, a podle toho také postupujeme. Ti, co jsou zavaleni, mají po dobu 48 hodin velkou šanci na přežití, poté se šance snižuje.

Při výjezdech přicházíte do styku s mnoha lidmi, kteří jsou na tom psychicky špatně. Jak to ale zvládáte vy?
V týmu jsou i kolegové, kteří spolupracují při poskytování posttraumatické intenzivní péče. Je ale důležité umět si odpočinout a odreagovat se. Z práce jsme ale zvyklí na různé věci, proto se jen tak nesložíme. Zároveň nám pomáhá, že naši blízcí jsou každý den informováni o našem nasazení a nemusejí se obávat.



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.