Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Největší hrozba jsou polské trubky, upozorňují pražští vodohospodáři

  18:20aktualizováno  18:20
Havárie vody, která v pondělí zastavila provoz na významné části pražské magistrály, se může v metropoli kdykoli opakovat. A to nejen tam, kde je potrubí z dob Rakouska-Uherska. Přestárlý řad město léta neřešilo, nejhorší jsou litinové trubky z Polska instalované za socialismu, říkají vodohospodáři.

V centru Prahy praskl vodovod, havárie komplikuje dopravu (28.11.2016). | foto: Yan Renelt, MAFRA

Podle mluvčího asistenční služby ÚAMK Petra Vomáčky může obdobná situace snadno nastat jen o kousek dál v Ječné nebo Žitné.

Fotogalerie

„Další důležité ohrožené tepny jsou v Argentinské, v Koněvově na Žižkově nebo ve starém Karlíně,“ vysvětluje Vomáčka a připomíná také ulice kolem Národního divadla a Vltavy či smíchovské tepny Vrchlického a Plzeňskou.

Správci pražských potrubí však nemají žádnou mapu míst, kde už opravy opravdu „hoří“. „S ohledem na zastaralost potrubí nemůžeme úplně předpokládat, kde se stane další havárie,“ přiznala Hana Kletečková z Pražské vodohospodářské společnosti (PVS).

Právě ta síť na základě tipů od PVK udržuje. Shodně s Mrázkem i radní pro infrastrukturu Janou Plamínkovou však Kletečková tvrdí, že trubky z doby císaře pána nejsou tak poruchové jako ty, které používali komunisté v 70. a 80. letech.

„Obecně nejhorší situace je na velkých pražských sídlištích, kde je polské litinové potrubí. Centrum města je na tom mnohem lépe,“ míní Mrázek.

Plamínková dodává, že k polským trubkám se vyjíždí nepoměrně častěji a havárie v Sokolské je jen vzhledem k poloze výrazná.

Jak však připomněla nedávná nepříjemnost v Dejvicích, kdy kvůli slepé vodovodní přípojce lidé pili kontaminovanou vodu, pražské potrubí patří k nejhorším v Evropě.

Údržba se řeší až teď

Podle Plamínkové je to proto, že se na ně od minulého režimu nesáhlo a k zásadnějším rekonstrukcím se město odhodlalo až v posledních letech. Přesto na opravy nedává tolik peněz, kolik by bylo potřeba.

„Rozpočet na obnovu byl dlouhodobě podfinancovaný a ani teď nevypadá tak, jak bychom si představovali,“ posteskla si Kletečková s tím, že v průměru PVS za obnovu potrubí ročně utratí 1,4 miliardy korun. Změnit by se to mohlo díky nápadu ředitele PVS Petra Žejdlíka.

Rizikové ulice

  • Asistenční služba pro motoristy ÚAMK vytipovala místa, ve kterých by 132 let staré vodovodní potrubí mohlo kdykoliv zablokovat dopravu stejně jako v Sokolské.
  • Jde o ulice v širším centru, především Ječná, Žitná, Vrchlického, Plzeňská, Argentinská nebo Koněvova ulice a celý Karlín. Značné kolony by znamenalo prasklé potrubí i na Smetanově, Rašínově a Masarykově nábřeží či na Národní třídě.
  • Ucpané ulice by také hrozily, pokud by došlo k havárii na jednom z vodovodů postavených za doby socialismu. „Úplně nejhorší situace by nastala na Severojižní magistrále a Jižní spojce. Tam to sice není tak staré, ale efekt by byl stejný,“ míní mluvčí ÚAMK Petr Vomáčka.
  • Podobným špuntem by podle něj bylo prasklé potrubí na Štěrboholské radiále u odbočky na Krč nebo v pražských tunelech, jako je Blanka, Mrázovka či Zlíchovský nebo Strahovský tunel.

Část peněz, které PVK (dceřiná společnost francouzské Veolie), od Pražanů vyberou za vodné a stočné, totiž získává PVS. Podle Plamínkové se jedná zhruba o dvě miliardy ročně. Půl miliardy však společnost musí dál přeposlat městu. Řešením tak může být tuto povinnost na čas zrušit.

„Je pravda, že Praze se momentálně daří a peníze od PVS nepotřebuje. Uvidíme, jestli se to podaří vyjednat,“ nastínila Plamínková. Ve hře je i odebrání části zisku PVK, který za provozování vodovodů získává. Plamínková míní, že by to PVS přineslo až čtyři sta milionů korun ročně.

„Momentálně se snažíme přejednat smlouvy s PVK, protože jsou špatně sjednané,“ vysvětluje radní a podotýká, že namísto posílání peněz do Francie by tak posloužily Praze.

Stovky milionů by naopak stál další z nápadů, jak udělat inženýrské sítě kolem náměstí I. P. Pavlova přehlednější a dostupnější. Do jednoho místa by je totiž mohl sdružit kolektor pod Ječnou ulicí, na který si nyní Praha nechává zpracovat studii proveditelnosti.

Pokud se ukáže, že je nápad reálný, mohl by se kolektor začít stavět zhruba za tři roky. Studie by měla být hotová do konce roku. „Aktuálním problémům by se tak předešlo, protože bychom potrubí mohli monitorovat. Bylo by tam vše kromě kanalizace,“ plánuje Plamínková.

Kvůli havárii vodovodního potrubí se v pondělí ráno v centru Prahy začaly tvořit kolony (více zde). V úterý doprava také kolabovala, v poledne se ale podařilo zprovoznit dva jízdní pruhy (čtěte zde).







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.