Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

První letadlo nad Prahu vzlétlo z Chuchle, z Ruzyně o 18 let později

  20:28aktualizováno  20:28
Druhý lednový den roku 1910 předvedl francouzský pilot Louis Gaubert první veřejný let v Praze. Stalo se tak na dostihovém závodišti ve Velké Chuchli. O dějinách letecké dopravy v hlavním městě teď vyšla v edici Zmizelá Praha kniha od Michala Plavce Letiště a letadla.

Českoslovenští stíhači britského Královského letectva se svými letouny Spitfire při slavnostním přivítání na letišti Ruzyně 15. srpna 1945. | foto: Archiv Jiřího Rajlicha

"První aviatici nejčastěji využívali právě chuchelské závodiště. Tak to bylo až do roku 1919, kdy v Praze vzniklo první oficiální letiště," popisuje historik a kurátor letecké sbírky Národního technického muzea Michal Plavec.

Letiště Praha, jak se mu tehdy říkalo, leželo v místě dnešních kbelských přistávacích drah a až do roku 1937 to bylo největší pražské letiště, které plnilo jak vojenskou, tak civilní roli.

Ale nepředbíhejme. Tradici letadel těžších vzduchu, která se před vybudováním letiště v Ruzyni soustředila severovýchodně od Prahy, obrazně založil Jan Kašpar.

"Ve dnech 14. a 15. srpna 1910 se poprvé představil před pražským publikem. Jako místo vzletu bylo vybráno jedno z polí na katastru tehdejšího Proseka," vysvětluje Plavec.

Co se týče návštěvnosti, byla to bezesporu nejúspěšnější veřejná produkce v celé jeho kariéře. Novináři psali, že po oba dny mohlo Kašparovým letům přihlížet sto tisíc diváků.

Jen kousek od tohoto místa vzniklo zmiňované budoucí letiště Praha-Kbely. Letecké továrny a výzkumný letecký ústav pak využívaly ještě menší letiště jako Praha-Letňany a Praha-Čakovice.

Českoslovenští stíhači britského Královského letectva se svými letouny Spitfire
Českoslovenští stíhači britského Královského letectva se svými letouny Spitfire

Českoslovenští stíhači britského Královského letectva se svými letouny Spitfire při slavnostním přivítání na letišti Ruzyně 15. srpna 1945.

Zhruba rok po otevření letiště v Kbelích, tedy v prosinci roku 1920, začala do hlavního města nově vzniklého Československa létat pravidelná linka z Paříže. O necelé tři roky později odtud vzlétly i dopravní stroje Československých aerolinií.

Tak to šlo až do roku 1937, kdy pomyslnou vlajku převzalo moderně koncipované letiště Ruzyně, které zůstalo hlavním leteckým přístavem dodnes.

"Pravidelné civilní linky ukončily oficiálně provoz na kbelském letišti k 1. lednu 1938, třebaže příležitostně odtud dopravní letadla nadále vzlétala a přistávala. Letiště Praha zůstalo až do okupace výhradně vojenskou základnou," zmiňuje Plavec.

O stavbě ruzyňského letiště, jež dnes nese jméno Václava Havla, se rozhodlo už na konci 20. let, kdy začalo vykupování zdejších pozemků. Stavět se začalo o něco později podle projektu architekta Adolfa Benše - a 5. dubna 1937 na Ruzyni přistálo první dopravní letadlo.

Tehdy moderní ústřední odbavovací hala je dnes součástí takzvaného starého letiště. Po válce však bylo zřejmé, že kapacita Ruzyně je překonána. V 60. letech se proto začalo se stavbou prakticky nového letiště severně od stávajícího. Posledních výrazných úprav se ruzyňské letiště dočkalo v roce 2005 otevřením nového terminálu.

Kbelské letiště se takovým rozmachem rozhodně chlubit nemůže. Velká část v podstatě kopíruje prvorepublikovou podobu. Letňanské letiště sloužilo účelům letecké továrny a zkušebního ústavu. Dnes ho využívá především aeroklub. Čakovické letiště skončilo s ukončením výroby letadel Avia na konci 50. let.

Závěrem lze zmínit ještě dvě pražská sportovní letiště, Točnou a Zbraslav. Zatímco Točná navázala na předválečnou tradici bezmotorového létání, letiště Zbraslav, které vzniklo po válce, mělo krátký život. Létali zde především motoroví letci soustředění v Českém národním aeroklubu. Ale již v roce 1955 bylo uzavřeno.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.