Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sochy světců i panovníků padaly k zemi. Některé mají šanci na nový život

  9:09aktualizováno  11:46
Ve strhávání soch a přemalovávání názvů ulic dosáhli Češi dokonalosti. Nejprve si to vyzkoušeli v republikánském nadšení v roce 1918 a poté za éry nacismu i komunismu. Nyní mají některé ze soch šanci stát opět na svém místě, jako například Václav Radecký na Malostranském náměstí.

Před 85 lety lidé shodili v obrazoboreckém blouznění morový sloup Nejsvětější Trojice ve Slaném. Na skulpturu si tehdy vyšlápl pětisetčlenný dav. | foto: MÚ Slaný

V republikánském nadšení šly před sto lety ve středních Čechách k zemi skulptury, které prý připomínaly staré Rakousko. O pár let později, za éry nacistů a komunistů, se likvidovaly symboly první republiky.

Některé sochy mají štěstí a vracejí se ze zapomnění opět na veřejnost. Na své místo na pražském Malostranském náměstí by se mohl vrátit i velký rodák z Třebnice na Příbramsku Václav Radecký.

Obrazoborecké rozměry dostaly oslavy Husova svátku v Kladně před 97 lety. Rozvášněný dav tu sice neměl k dispozici tak výrazný symbol Habsburků, jako byl Radeckého pomník či mariánský sloup v Praze, spokojil se proto alespoň s útokem proti kašně, zdobené populárním barokním světcem Janem Nepomuckým.

Tento světec odnesl zlobu místních lidí pravděpodobně proto, že nedávno svržená habsburská dynastie deklarovala svůj katolicismus.

Světec se ocitl nejprve potlučen na dlažbě hlavního náměstí. „Torzo sochy leželo až do roku 1968 na zahradě zdejšího děkanství,“ uvedl historik Pavel Vítek.

Plastika z roku 1706 se pak dočkala svého druhého života ve Velké Dobré kousek od Kladna. Odborníci ji zrestaurovali a poté instalovali u místní kaple.

Podle Johánkovy sochy byla později vytvořena kopie, jež byla před 13 lety slavnostně vysvěcena a umístěna na obnovenou kašnu.

„Zde leží pravá křesťanská víra“

Nešlo o jedinou cennou sakrální památku ve středních Čechách, která se tehdy v republikánském nadšení hroutila k zemi. V sousedním Slaném lidé před 85 lety shodili v obrazoboreckém blouznění morový sloup Nejsvětější Trojice. Na skulpturu si tehdy vyšlápl pětisetčlenný dav.

Jeden z rozvášněných vandalů rychle vystoupil na žebřík, poplival mariánskou sošku na sloupu a poté jí urazil hlavu silnou ranou kladivem. Historický sloup poté omotal dlouhým provazem a asi šest desítek jásajících lidí jej povalilo na náměstí.

„Zde leží pravá křesťanská víra,“ napsali tehdy k troskám pyšní obrazoborci. „Značného rozměru dosáhlo obrazoborectví v okolí Zvoleněvsi,“ uvádí tehdejší zpráva pražského arcibiskupství. V podobné době, kdy padaly sochy ve Slaném a Kladně, byla totiž ve Zvoleněvsi zničena svatojánská socha a další plastiky padly v okolí. Ve středních Čechách však v té době nešlo o jediné podobné vandalské orgie.

Zavržené skulptury

„Pro světce doby temna zde není místo,“ odsoudili sochu Jana Nepomuckého v Úvalech, které tehdy spadaly do českobrodského okresu. Johánkovy sochy spolu s mariánskými plastikami mizely postupně v Jirnách, Škvorci a na dalších místech. Ty šťastnější ze stržených nalezly své nové místo zpravidla u místních kostelů a kaplí.

V Rostoklatech na Českobrodsku při legionářské oslavě ve stejné době neunikl pozornosti rozvášněného davu ani Habsburský kámen. Šlo o drobnou plastiku, která byla tehdy umístěna v obecním parčíku. K jakému výročí republikou zavržené dynastie byla instalována, nebylo úplně jasné. Podle historiků šlo pravděpodobně o připomínku Františka Josefa I.

Historie se ráda opakuje, republikánským symbolům se záhy dostalo stejného zacházení jako těm připomínajícím dobu habsburského temna. Jeden z mužů 28. října, strůjců převratu v říjnu 1918, agrárník Antonín Švehla, získal v období první republiky sochu v Říčanech.

Po roce 1949 bronzová skulptura záhadně zmizela. „Celých čtyřicet let o jejím osudu nikdo nic nevěděl,“ uvádějí historici. Objevila se až po roce 1989, ukryta ve studni v Lipanech. A podobně se v regionu vedlo i sochám prezidentů Masaryka a Beneše.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.