Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sloužil Benešovi, pak ho poslali do lágru. Teď mu vojáci dali medaili

  20:20aktualizováno  20:20
Je jen o pět let mladší než samotná jednotka útvaru Hradní stráže. Sám v ní kdysi sloužil. Po válce rok a půl hlídal prezidenta Beneše. Jenže poté Jiřího Tomeše komunisté poslali do dolů. V pátek u příležitosti 95. výročí útvaru převzal na Hradě Pamětní odznak Hradní stráže 1. stupně.

Oslava 95. výročí vzniku Hradní stráže se nesla v duchu přehlídky historických stejnokrojů | foto:  Michal Šula, MAFRA

Když se narodil, existovala Hradní stráž pět let. Ostatně stejně jako Československá republika. Dnes je Jiřímu Tomešovi devadesát let.

"Byla pro mě ohromná pocta sloužit 18 měsíců prezidentovi Edvardu Benešovi. Přišel jsem z poddůstojnické školy, tedy nejsem válečný veterán. Já vlastně nebyl před válkou vojákem ani hodinu, tudíž jsem to odsloužil po ní tady," řekl desátník Tomeš v pátek odpoledne v katedrále sv. Víta, kde se zrovna schylovalo ke koncertu u příležitosti oslav 95. výročí Hradní stráže.

Tentýž večer se pak Tomeš stal jedním z těch, jež o mnoho let mladší kolegové vyznamenali medailí.

Z Hradu rovnou na šachtu

Službu na Hradě si vybral sám. Před devadesáti lety se narodil kousek odsud Na Valech naproti Písecké bráně. Tak to měl domů pár minut pěšky. "To pro mě bylo báječné," usmívá se v přítmí svatostánku. Zároveň přiznává, že strážit Hrad se mu rychle dostalo do krve.

Fotogalerie

To i proto, že sloužil u 1. praporu a v 1. rotě. "Z čety, tedy z těch třiceti maníků, jsem jediný, co ještě žije. A jsem za to rád. Cítím se tu mezi svými a jsem hrdý na to, co vidím," ukazuje na desítky mužů v modrých uniformách navržených v 90. letech Theodorem Pištěkem.

Sám podle svých slov sloužil v "battledresu," tedy zelené uniformě, v níž do Prahy přišli vojáci 1. československé obrněné brigády ve Velké Británii. "Mám na tu dobu krásné vzpomínky. Na své velitele, plukovníka Nováka a plukovníka Chrastinu, s nimiž jsem měl pak tu čest se setkat na dolech v horách jako vlastizrádce," říká muž, který opouštěl službu v roce 1947.

Nově nastolený komunistický režim mu vyměřil 16 let tvrdé dřiny. Avšak v dolech nerubal celou dobu. "Nalezl jsem si cestičku... V šachtě nejsou okna, tak jsem šel raději do kladenské Poldovky na pece," vzpomíná.

Prohlédněte si galerii historických fotek Hradní stráže

Vadil komunistům, vadil i nacistům. I když to byla ve druhém případě spíše nechtěná náhoda. Jako dvacetiletý skaut ani nevěděl, že si ho okupanti zařadili do protifašistické buňky. Tak jako tak si pro něj 11. prosince 1943 přišlo gestapo. "Do konce války jsem měl vystaráno, jako člověk určený k likvidaci," vypráví s tím, že ho věznili na různých místech.

Jaká změna! Dnes, po sedmdesáti letech, si ho generalita váží.

První na Hrad přišli sokolové

Vojenská ostraha Pražského hradu vznikla hned poté, co Československo získalo samostatnost.

"Devětadvacátého října roku 1918 sem napochodovalo dvacet sokolů z Hradčan, aby hlídali budoucí sídlo prezidenta. Až později se vytvořila jednotka, která plnila i funkci čestné stráže," vzpomenul při slavnostním nástupu jednotek na I. nádvoří ředitel VHÚ Aleš Knížek.

Od těch dob se měnily režimy, prezidenti i stejnokroje. "Ale nezměnila se hrdost vojáků," zdůraznil tamtéž velitel jednotky plukovník Radim Studený.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.