Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Středočeští studenti pomocí programu odhalí zločin, ještě než nastane

  9:01aktualizováno  10:25
Studenti Roman Samusevich a Marek Naggy postoupili se svými diplomovými pracemi do finále soutěže IT Spy a obstáli tak mezi dvěma tisíci projekty z českých a slovenských univerzit. Svými programy chtějí odkrývat kriminalitu či odhalovat kyberzločince.

Raman Samusevich a Marek Naggy | foto: Archiv M. Naggyho a R. Samuseviche

Vypadá to jako sci-fi. Pomezí skutečnosti a fikce. Díky chytrým programům dovede policie předpovědět, kde se stane zločin. A ještě než se stane, zamezí mu. „Už stávající systémy dokážou mnohdy až o desítky procent snížit kriminalitu tím, že se na místo, které určí program, vyšle policejní hlídka a zločinec si čin rozmyslí,“ vypráví Marek Naggy z Praskoles na Berounsku, šestadvacetiletý absolvent Západočeské univerzity v Plzni.

Ve své diplomové práci jde ještě dál. Tam, co si zatím málokdo umí představit. Snaží se zjistit, zda lze z kriminalistických spisů a dalších informací sestavit strukturu zločinecké organizace včetně vytipování důležitosti jejích členů.

„Vytvářel jsem program, který dokáže z informací, například jmen, dat, míst a podobně, v textu, jako jsou novinové články, soudní spisy nebo kriminalistické dokumenty či záznamy ze sledování i odposlechů, rozpoznat kriminální síť a propojit v ní jednotlivé členy struktury. Pokud jich ve spisech figurují třeba stovky, všechny zanalyzovat by bylo pro policii nákladné a časově náročné,“ vysvětluje základy své práce Naggy.

Ohromil tím i porotu soutěže IT Spy. V tomto oficiálním klání českých a slovenských univerzit o nejlepší diplomovou práci v oblasti informačních technologií uspěl v konkurenci dvou tisíc studentů a dostal se do finálové desítky.

Na základě výsledků program podle Naggyho určí klíčové osoby, jejichž odstranění dokáže zničit nebo citelně nabourat celou kriminální síť. Pomůže určit, kde a kdy je třeba nasadit více policejních hlídek a podobně.

„Oproti náhodným analýzám může policii usnadnit vyhledávání zločinců, ušetřit čas a až 69 procent nákladů. Tento program může pomoci i při práci investigativních reportérů a novinářů,“ říká mladík, který právě touto diplomovou prací zakončil studia na Fakultě aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni.

Podobné systémy už testují ve Spojených státech s důrazem na „předpovídání“, kdy a kde se zločin stane. Podle Naggyho jednou skutečně bude možné předpovídat zločin. K napsání jeho programu ho inspiroval i film Minority Report. V něm je právě pomocí takzvaných Tušitelů možné předpovědět zločin, ještě než se stane.

Policii už nadějný student, kterého v životě inspiroval především jeho vysokoškolský profesor Karel Ježek, svůj program jednou předváděl. Protože však platí ochrana osobních údajů, nebylo možné podle Marka vyhodnotit, nakolik program na skutečných datech opravdu funguje.

Počítače Marka Naggyho bavily od dětství, pár jich ve studentských letech rozebral. Spíše ho baví programování a začínal vytvářením webových stránek pro přátele. Dnes už pracuje v Praze jako programátor, ale nadále hodlá svůj program vylepšovat a doufá, že jej jednou policie implementuje do systémů a on tak bude pomáhat mnoha lidem.

Počítač programuje sám sebe

Druhým Středočechem, který se dostal do finále prestižní soutěže, je pětadvacetiletý Raman Samusevich. Jeho doménou je umělá inteligence. V soutěžní práci, která má šanci na vítězství, se snažil být o krok napřed před umělou inteligencí využívanou kyberzločinci.

„Jedná se o systém odhalování kyberzločinců, kteří se s využitím spamových e-mailů, podvodných programů a dalších nástrojů snaží vypadat jako běžní uživatelé a chtějí tak obelstít bezpečnostní systémy pracující na bázi umělé inteligence,“ vysvětluje Samusevich, který si tento projekt již vyzkoušel na stáži u jednoho z mobilních operátorů. Jeho program tu stále používají ve svém bezpečnostním systému, například pro rozpoznávání neplatičů a dalších podvodníků, kteří by chtěli operátora zmást.

Samusevich je původem z Běloruska. Nyní se sice přestěhoval do Prahy, ale předtím bydlel a studoval v Poděbradech. Absolvent Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze dnes pracuje ve výzkumné laboratoři skupiny Honeywell, kde hledá způsoby, jak pomocí umělé inteligence ve strojích chránit svět co největší úsporou elektroenergie.

„Některé programovací úkoly jsou pro člověka příliš náročné. My zařídíme, aby se počítač učil automaticky, aby v podstatě programoval sám sebe. Pak dokáže řešit náročné problémy, které člověk sám nezvládá. To má obrovský potenciál v mnoha oborech, jako je medicína, bezpečnost, věda a tak dále,“ říká Samusevich a dodává: „O tom je má diplomová práce, že se počítač v systému zabezpečení firmy učí samostatně na základě nasbíraných dat a zkušeností, aby sám vyhledal a upozornil na rizikové subjekty. Je to takový hlídací pes v systémech.“

Jeho cílem bylo, aby se umělá inteligence vyvíjela a sama upravovala svou strategii spolu s tím, jak se i vetřelci časem zlepšují a hledají nové kamufláže.

S umělou inteligencí opatrně

Mladý odborník si uvědomuje, že učení umělé inteligence, aby se sama zlepšovala až za hranici možností člověka, se může v budoucnu vymstít. „S tak obrovským potenciálem je zapotřebí zacházet velmi opatrně. Musíme vždy dopředu promyslet, jak vyspělou umělou inteligenci správně omezovat, případně vypnout, na jakých datech ji trénovat. Existují instituce, které se zabývají jen tím, jak matematicky nadefinovat způsob jejího vypínání, až tu bude,“ říká.

Odhadnout, kdy svět spatří vysoce vyspělou obecnou umělou inteligenci, je prý těžké. „Záleží, co si pod tím kdo představuje. Už dnes používá Facebook umělou inteligenci, která dokáže rozpoznat obličeje přesněji než člověk. Počítače společnosti Google také pomocí neuronových sítí a nových algoritmů dokázaly porazit člověka ve hře Go. Zatím jsou to ale systémy, které jsou zaměřené na konkrétní úkoly. Kdosi někde řekl, že prožíváme takový Divoký západ umělé inteligence. K obecné vyspělé inteligenci máme ještě daleko,“ uzavírá.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.