V polovině 90. let kriminalisté, kteří vyšetřovali Roubalův případ, zkonfiskovali kromě jiného také perkusní revolver ráže 44. Po vrahově smrti zbraň zbyla jako rest v jeho pozůstalosti a soud musel rozhodnout o jejím osudu.
Během dvaceti minut bylo jasné, že zbraň propadne státu.
„Mohla být použita v některém ze zločinů. I s odstupem dvaceti let můžeme vycházet z toho, že jde o nebezpečnou věc,“ zdůvodnil soudce Alexandr Sotolář.
Opatrovník, jenž zastupoval zesnulého zabijáka, navrhl vyslechnout svědkyni, která mohla hovořit o vlastnictví zbraně před dvaceti lety. To však soudci zamítli jako nadbytečné.
Oběti ukryl do septiku i rybníku
Někdejší pomocník strojvedoucího a výpravčí Roubal v 90. letech proslul sérií vražd. Dva mrtvé si připsal na konto při přepadení autobazaru Zapap na Zvonařce v Praze 2 v březnu 1994.
Při vyšetřování se postupně objevily tři další oběti z let 1991 a 1993, ukryté mimo jiné v septiku domu v Zákupech, v rybníku u Veselí nad Lužnicí a v bytě v Praze 9. Mezi mrtvými byli pražský taxikář a dva důchodci.
Osud tří lidí, kteří se s Roubalem dobře znali a zmizeli, zůstává obestřen tajemstvím. Údajně je na svém statku Peklo na Klatovsku hodil prasatům.
Procesy s Roubalem u Městského soudu v Praze trvaly čtyři roky. Během nich byl chybou soudce i propuštěn z vazby. Věznici na Pankráci však opustil jen na několik minut, než jej před vraty žaláře zatkla kriminálka pro nebezpečné vyhrožování. Definitivní verdikt v jeho kauze padl v březnu 2000, soud jej poslal na doživotí za mříže.
Roubal svou vinu popíral a tvrdil, že se stal obětí spiknutí. Na různé instituce během dvou desetiletí podal i řadu žalob. Naposledy se soudil kvůli zdravotní péči letos na jaře u pražského městského soudu. Čtyřiašedesátiletý Ivan Roubal zemřel letos 29. června ve věznici v Karviné (psali jsme zde).
